Organizační struktura

Organizační řád

Stanovil základní principy organizace a řízení společnosti, její vnitřní strukturu, působnost a vztahy k vnějším řídícím orgánům i partnerům a specifikoval i počet, pracovní náplň a odpovědnost každého funkčního místa. Základní vztahy  a struktura jednotlivých útvarů z hlediska podřízenosti byly přehledně znázorněny v organizačním schematu.

První organizační řád ČNP byl vydán s účinností od 1.7.1961:

 

II. Poslání organizačního řádu

Organizační řád je základní normou, která upravuje organizaci a způsob řízení společnosti, obsahuje působnost jednotlivých jejích útvarů, stanoví odpovídající pracovní funkce a vymezuje jejich odpovědnost.

 Organizační řád je vydáván po projednání se ZV ROH, ZO KSČ, ZO ČSM, ministerstvem zahraničního obchodu a Svazem zahraničního obchodu ÚV ROH.

Každý zaměstnanec v ústředí společnosti, jakož i na lodích, v pobočkách atd., je povinen dokonale se seznámit s obsahem organizačního řádu. .

 

III. Zřízení společnosti

Československá námořní plavba, mezinárodní akciová společnost, Praha, byla zřízena státním povolením č.j.233/1959-018, jež vydalo ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státním úřadem plánovacím dne 21. února 1959 ve smyslu ustanovení § 4 , zákona č. 243/49 Sb. .0 akciových společnostech".

Tímto povolením byly současně schváleny stanovy společnosti. Na základě zmíněného státního povolení byla dne 27. března 1959 svolána ustavující valná hromada, na které bylo přijato usnesení o založení společnosti. Současně bylo zvoleno šest členů představenstva společnosti, na jehož schůzi týž den byl ustaven do funkce ústřední ředitel,  jeho náměstek a kolektivní prokuristé.

Československá námořní plavba je samostatnou právnickou osobou, má vlastní právní subjektivitu a samostatnou majetkovou odpovědnost, tj. neodpovídá za závazky akcionářů a akcionáři neodpovídají za závazky společnosti nad hodnotu akcií, jež vlastní.

Stát neručí za jednání a závazky společnosti. Společnost neručí za pohledávky proti státu, jeho orgánům nebo organizacím, ani za pohledávky proti jiným organizacím nebo. podnikům.

Základní ustanovení o společnosti jsou obsažena v zákoně č. 243/1949 Sb., ve stanovách společnosti a ve vyhlášce ministra zahraničního obchodu č. 133 Ú.l. z 3. července 1959.

Bližší předpisy o předmětu podnikání, orgánech společnosti, právech a povinnostech těchto orgánů, jejich jednání, usnášení se, o akciovém kapitálu, ročních uzávěrkách, likvidaci a dozoru nad společností obsahují stanovy společnosti schválené ministerstvem zahraničního obchodu.

Společnost náleží do působnosti ministerstva zahraničního obchodu.

Předpisy o hospodaření, :financování, platebním styku a peněžní kontrole společnosti vydává ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.

Československá námořní plavba, mezinárodní akciová společnost, Praha, je zřízena na dobu neurčitou.

 

IV. Poslání a předmět podnikání společnosti

Československá námořní plavba je samostatnou právnickou osobou a samostatně hospodařící společností podle zásad podnikového chozrasčotu; v rámci daného pověření je oprávněna provozovat námořní plavbu, jakož i veškerou činnost s ní související, nakupovat, prodávat nebo pronajímat námořní lodě s příslušenstvím, vystrojením a zařízením. Do působnosti společnosti patří zejména:

a)      na základě mezinárodní dělby práce, potřeb národního hospodářství a průzkumu konjunktury vypracovávat a zabezpečovat hlavní směry rozvoje plánované činnosti společnosti, a to jak v ročních, tak i ve výhledových plánech,

b)      b) v rámci vzájemné hospodářské pomoci se zeměmi socialistického tábora podle směrnic daných plánem provádět dohodnutá opatření,

c)       zajišťovat a kontrolovat plnění provozně finančního plánu společnosti ve všech jeho částech i ukazatelích,

d)      vytvářet podmínky soustavného a všestranného rozvoje společnosti podle potřeb národního hospodářství v souladu se zásadami úzké spolupráce se zeměmi socialistického tábora, zvláště s Čínskou lidovou republikou,

e)      zajišťovat dobrou informovanost o stavu mezinárodní dopravy, předávat tuzemským dopravním podnikům podněty ke zlepšení technické úrovně jejich služeb, a tím ke zvýšení úrovně přepravy pro námořní plavbu a celého našeho zahraničního obchodu,

f)         pečovat o dodržování socialistické zákonnosti a státní discipliny, trvale prohlubovat politickovýchovnou práci, kontrolní a revizní činnost, a pečovat o bezpečnost při práci,

g)      vytvářet vhodné podmínky pro nejširší účast pracujících na řízení společnosti,

h)       ve spolupráci s odborovou organizaci pečovat o rozvoj socialistického soutěžení, o zlepšovatelské hnuti a výměnu zkušeností nejlepších pracovníků, prosazovat nové pracovní metody, jakož i zlepšovat organizaci práce.

 

V. Organizace společnosti

Hlavní těžiště činnosti společnosti záleží v řízení provozu námořních lodí. Proto je organizační struktura společnosti uzpůsobena tak, aby tato hlavni činnost byla plně zajištěna.

 

Členění společnosti

Organizačním spojením funkcí obdobné povahy a obdobného zaměření vznikají organizační útvary, které provádějí veškerou činnost společnosti. Útvary obdobného zaměření jsou seskupovány do úseků. Nesourodé útvary se zásadně do skupin neslučují. Proto také v organizační struktuře společnosti jsou samostatná oddělení, popřípadě samostatné referáty.

Vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti jednotlivých útvarů vyjadřuje organizační schéma společnosti, přičemž vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti funkcí v útvarech vyplývají ze schémat útvarových.

Orgány společnosti jsou: představenstvo, dozorčí rada, valná hromada, ústřední ředitel a jeho náměstci. Náměstci ústředního ředitele zastupují ústředního ředitele v plném rozsahu. Mimo to jsou. pověřeni řízením, koordinací a kontrolou útvarů v úseku své činnosti v ústředí i na lodích.

V Československé námořní plavbě jsou zřízeny zásadně tyto úseky:

1.      organizační,

2.      ekonomický,

3.      dopravně provozní,

4.      technickoprovozní,

5.      pobočky společnosti,

6.      dopravní delegáti společnosti a

7.      námořní lodě společnosti.

 

1. Úsek organizační

Tento úsek podléhá přímo ústřednímu řediteli společnosti a má tato oddělení:

a)     sekretariát ústředního ředitele,

b)     organizační,

c)      právní,

d)     politickovýchovné

e)     podnikové kontroly a

f)        referát .ZÚ/ZO.

Uvedené útvary pomáhají ústřednímu řediteli plnit jeho řídící funkce.

 

2. Úsek ekonomický

řídí ekonomický náměstek ústředního ředitele; tento úsek se členi takto:

a)     oddělení plánovací a finanční,

b)     evidence a mechanizace,

c)      práce a mezd,

d)     referát cenově konjunkturní  a

e)     oddělení administrativně hospodářské.

Ekonomický úsek je zaměřen na zjišťování a posuzování efektivnosti provozu lodi, k ekonomické kontrole a působí ke zvyšování efektivnosti  hospodaření společnosti.

 

3.Úsek dopravně provozní

řídí dopravně provozní náměstek ústředního,ředitele; tento úsek se člení takto:

a)     oddělení přepravní,

b)     dispečerské a

c)      vyúčtovací a tarifní.

Dopravně provozní úsek zajišťuje co nejhospodárnější využití provozovaných námořních lodí.

 

4. Úsek technicko provozní

řídí technicko provozní náměstek ústředního ředitele; tento úsek se člení takto:

a)     oddělení palubní,

b)     strojní,

c)      hospodářské,

d)     materiálně technického zásobováni lodí,

e)     havarijní a

f)        referát pro stavbu a nákup lodí.

Tento úsek se přímo účastni na plnění plánu námořní dopravy tím, že zajišťuje udržování lodí v dobrém technickém a použitelném stavu, pečuje o technické prostředky, o materiál a proviant, odpovídá za hospodaření s nimi a zabezpečuje stavby a přejímky lodí.

 

 

5. – 6. Pobočky a delegatury společnosti

jsou zřizovány mimo sídlo společnosti. K jejich zřízení je třeba souhlasu ministerstva zahraničního obchodu. Jejich hlavním úkolem je bezprostředním osobním stykem zaměstnanců poboček a delegatur a jejich okamžitými zásahy zabezpečovat plnění plánu námořní dopravy. Jejich rozsah a působnost je stanovena zvláštními předpisy.

Jejich úkolem je zejména zajišťování dostatečného množství zboží. jednání s přístavními agenty i se všemi ostatními přístavními orgány o zkracování doby-postojů lodí v přístavech, jednání týkající se plného vytížení lodí, zajišťování lodního materiálu a proviantu, štauerského materiálu, podkladů k havarijním a jiným škodám, zajišťování služeb expertů. a kontroly agentských smluv,

Činnost vedoucích poboček i dopravních delegátů řídí a kontroluje dopravně provozní náměstek ústředního ředitele.

 

7. Námořní lodě společnosti

Provozem námořních lodí je zajišťována a prováděna přeprava zboží a příležitostně i osob. Mají tato oddělení:

a)     palubní

b)     b) strojní a

c)      hospodářské

Kromě zmíněných lodních odděleni je na lodi ještě:

d)     důstojník radio-elektrické služby

e)     lodní lékař.

 

Námořní lodě řídí ústřední ředitel a jeho náměstkové, a ti také musí schvalovat všechny záležitosti zásadního rázu, týkající se řízení lodí.

Velitelé lodí musí plnit všechny příkazy vedení společnosti a jsou odpovědni za odbornou výchovu členů. lodních posádek.

 

V čele lodní posádky je velitel lodě, který kromě práva povinností, jež vyplývají z titulu jeho funkce, pečuje též o zkrácení prostojů lodě v přístavech nakládacích a vykládacích, o zkrácení průjezdních dob kanály, o případné zajištění doplňkového nákladu a o plné vytížení lodě, jakož i prostorové využití všech lodních prostorů.

Velitelé lodi odpovídají za jejich správu včetně jejich nautického vedení, za zajišťování bezpečné plavby a pořádku.na lodi. Musí se řídit platnými předpisy, pravidly i zvyklostmi; jež jsou všeobecně uznávané v námořní plavbě, jakož i směrnicemi provozovatele lodi k zajišťování plnění úkolů všech prací na lodích,

Organizační vztahy, povinnosti a práva členů. lodních posádek a vnitřní vztahy mezi jednotlivými lodními odděleními jsou upravené řádem pro službu na československých námořních lodích.

 

Základní organizační vztahy

 

Při řízení společnosti uplatňují se mezi útvary a jednotlivými zaměstnanci dva základní druhy organizačních vztahů a sice:

a)     vztah přímé nadřízenosti a podřízenosti a

b)     vztah odborné příslušnosti.

 

Přímá podřízenost

U vztahu přímé nadřízenosti a podřízenosti je vedoucí pracovník oprávněn vydávat příkazy přímo podřízeným zaměstnancům.

 

Každý vedoucí v ústředí i na lodích dává zásadně .příkazy pouze svým bezprostředním podřízeným. Stane-li se, že v neodkladných případech je nutno se odchýlit od této zásady, je ten, kdo příkaz dostal, povinen uvědomit o tom co nejdříve svého bezprostředního nadřízeného. Povinností toho, kdo takový příkaz dával,- je také tohoto nadřízeného ihned informovat.

U příkazů. ministerstva zahraničního obchodu, pokud nejsou předávány prostřednictvím ústředního ředitele, dodržuje ten, kdo příkaz dostal, obdobný postup. Organizační útvary, mezi nimiž není vztah nadřízenosti, vyřizují záležitosti mezi sebou přímo.

V organizačním útvaru je nutno stanovit takový počet přímých podřízených pracovníků, aby je vedoucí stačil řídit a kontrolovat.

Je však nutné vytvářet tak veliké útvary, aby jejich vedoucí byli pracovně zcela vytíženi vlastními řídícím1 pracemi a z výkonných prací jen těmi, které jsou v přímé souvislosti s pracemi řídícími.

 

Odborná příslušnost

Ve vztahu odborné příslušnosti nejsou vedoucí odborných útvarů ani jejich pracovníci oprávněni dávat .příkazy vedoucím ani jiným pracovníkům ostatních odborných útvarů, avšak usměrňují jejich činnost po odborné stránce, jsou povinni být s nimi ve styku a pomáhat jim. V oboru své působnosti vydávají metodické pokyny, přičemž musí zajistit aby tyto pokyny byly řádně zkoordinovány.

Zastupování ve funkci

 

Nepřítomného pracovníka zastupuje v plném rozsahu povinností i odpovědnosti Jeho bezprostřední nadřízený, není-li organizačním řádem nebo písemnou dispozicí vedoucího útvaru stanoveno jinak.

Zástupce i zastupovaný jsou povinni při předáváni funkce se navzájem informovat o průběhu a stavu hlavních nedokončených prací i o jiných důležitých okolnostech. Vedoucí jsou povinni vytvářet systematicky zastupitelnost ve všech funkcích svého útvaru postupným zaškolováním zaměstnanců a využívat k tomu všech možností socialistických závazků i podnikového školení. Rozhodnutí o zvlášť důležitých otázkách si může zastupovaný vyhradit, nebo je zástupce může odsunout, jestliže to je možné, do návratu zastupovaného. Není-li to možné, naváže spojení se zastupovaným, popřípadě se obrátí na vyššího nadřízeného.

U stálých zástupců není třeba zvláštního souhlasu nadřízeného při zastupování vedoucího útvaru.

Náměstkové ústředního ředitele se ve věcech statutární povahy zastupují navzájem, a to podle rozhodnutí ústředního ředitele.

V otázkách nestatutární povahy mohou být rozhodnutím ústředního ředitele pověřeni zastupováním náměstků ústředního ředitele vedoucí podřízených útvarů.

Každý vedoucí je povinen určit zástupce při nepřítomnosti jemu podřízeného zaměstnance, a to podle konkrétních podmínek nutnosti zastupování i s ohledem na druh funkce. Zastupování uvnitř malých útvarů řeší zpravidla vedoucí tak, že dočasně pozmění dělbu práce.

 

VI. Řízení společnosti

 

1. řízení společnosti ministerstvem zahraničního obchodu

 

Podle ustanovení zákona č. 243/1949 Sb. a zákona č. 119/1948 Sb., vykonává dozor nad společností v záležitostech obchodně provozních ministerstvo zahraničního obchodu.

Příkazy společnosti je oprávněn udělovat pouze ministr zahraničního obchodu a jím pověřený náměstek. Vedoucí odborných útvarů ministerstva zahraničního obchodu nejsou oprávněni vydávat příkazy zaměstnancům společnosti. Vydávání písemných příkazů a metodických pokynů celosektorové povahy se děje výhradně ve Věstníku ministerstva zahraničního obchodu. V oboru své působnosti po odborné stránce usměrňují a kontrolují odborné útvary společnosti příslušné odborné útvary ministerstva zahraničního obchodu, a ty také provádějí rozbory činnosti odborných útvarů společnosti a navrhují opatření k odstranění zjištěných závad.

Kromě příslušného náměstka ministra a odborných útvarů. ministerstva zahraničního obchodu kontroluje činnost společnosti odbor resortní kontroly ministerstva zahraničního obchodu. Ústřední ředitel je povinen zajistit kontrolním orgánům přístup ke všem potřebným dokladům.

 

Kromě řízení společnosti ministerstvem zahraničního obchodu, přísluší též ministerstvu dopravy a spojů podle ustanovení § 2., zákona č. 61/1952 Sb. "O námořní plavbě" dozírat, aby se námořní plavba pod československou vlajkou provozovala v souladu s ustanoveními citovaného zákona a v souladu s příslušnými předpisy. Ministerstvo dopravy a spojů vydává proto příkazy i zákazy a popřípadě provádí i jiná vhodná opatření.

 

2. Zásady styku společnosti s ústředními úřady a orgány

K zajištění soustavné koordinovanosti, přesnosti, spolehlivosti a úplnosti zpráv i informací, jež společnost dává ústředním úřadům a orgánům, určuje výnos ministerstva zahraničního obchodu č. 54 z 28.12.1958 tyto zása4y:

a)     PZO jsou oprávněny obracet se na ústřední úřady a orgány mimo sektor ministerstva zahraničního obchodu jen prostřednictvím náměstka ministra zahraničního obchodu, v jehož působnosti PZO je

b)     v případech, kdy ústřední úřady a orgány samy požádají PZO o zprávu o určité otázce, nebo o sdělení některých údajů o činnosti, lze požadované zprávy nebo informace poskytnout jen se souhlasem ústředního ředitele, který je povinen zajistit pečlivé prověření jejich úplnosti a správnosti a o obsahu podané zprávy nebo sdělení informovat příslušného náměstka ministra zahraničního obchodu.

c)      v případech, které jsou výslovně uvedeny ve zvláštních předpisech, ústřední ředitel a.vedoucí pracovníci společnosti jsou oprávněni k přímému jednání s. ústředními úřady a orgány mimo sektor zahraničního obchodu. O obsahu takových jednání jsou ústřední ředitel a vedoucí pracovníci společnosti povinni neprodleně informovat příslušného náměstka ministra zahraničního obchodu.

 

3. Řízení společnosti podle jejího statutu

 

Statutární orgány

Podle zákona č. 243/1949 Sb. a § 6, Stanov má společnost tyto statutární orgány:

 

a) Představenstvo

Představenstvo společnosti se skládá ze šesti členů; jsou voleni a uvolňováni z funkcí valnou hromadou. Jsou voleni na dobu dvou let. Členové představenstva mají tato práva a povinnosti:

1.      jmenovat do funkce a zprošťovat z funkce ústředního ředitele a stanovit jeho odměny,

2.      schvalovat návrhy ústředního ředitele:

a)     na udělení prokury nebo její zrušení,

b)     na zřízení zastupitelství nebo poboček anebo na jejich zrušení,

3.      schvalovat plán finančního hospodářství a investiční výstavby a stanovit hospodářskou a obchodní politiku_společnosti,

4.      schvalovat zprávu ústředního ředitele pro valnou. hromadu za uplynulá období o hospodářství, finanční situaci a návrhy roční uzávěrky společnosti,

5.      rozhodovat o návrzích ústředního ředitele ve věcech nabývání, vlastnění a převodu nemovitostí a lodí,

6.      schvalovat opatření předsedy i místopředsedy představenstva, která byla učiněna v mezidobí mezi schůzemi představenstva,

7.      předkládat valné hromadě návrh na rozdělení zisku či .na krytí ztrát.

O svolávání, jednání, usnášení se a zápisech ze schůze představenstva jsou podrobná ustanovení ve statutu společnosti.

 

Představenstvo - složení

rok

předseda

organ.

od

do

 

členové

 

od

do

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1959

Kohout

FMZO

1959

1962

 

Beránek Jiří

FMZO

1959

1962

1959

Ju Mei

ČLR

1959

1964

 

Fong Yu Ju

ČLR

1959

1962

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1962

Mareš

FMZO

1962

1964

 

Průša Petr

FMZO

1962

1964

 

 

 

 

 

 

Phon Zhi Jian

ČLR

1962

1964

1964

Honusek

FMZO

1964

1967

 

Vaněk Adolf

Čechofracht

1964

1967

1964

Tao Chi

ČLR

1964

1967

 

Zhang Zhi

ČLR

1964

1967

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1990

Podlena Vladimír

ČNP

1990

1992

 

Masák Milan

FMZO

1990

1992

1990

 

 

 

 

 

Krátký Jan

FMZO

1990

1992

1990

 

 

 

 

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1990

1992

1990

 

 

 

 

 

Vlček Jan

ČNP

1990

1993

1990

 

 

 

 

 

Bastl Zdeněk

ČNP

1990

1991

1990

 

 

 

 

 

Kubát Lumír

ČNP

1991

1992

1990

 

 

 

 

 

Valášek Jaromír

ČNP

1990

1993

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1992

Trnka Pavel

ČNP

1993

1997

 

Masák Milan

FMZO

1990

1992

1992

 

 

 

 

 

Krátký Jan

FMZO

1990

1992

1992

 

 

 

 

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1990

1992

1992

 

 

 

 

 

Kubát Lumír

ČNP

1991

1992

1992

 

 

 

 

 

Vlček Jan

ČNP

1990

1993

1992

 

 

 

 

 

Valášek Jaromír

ČNP

1990

1993

1992

 

 

 

 

 

Hrach Pavel

ČNP

1992

1993

1992

 

 

 

 

 

Podobský Jiří

ČNP

1992

1993

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1993

Trnka Pavel

ČNP

1993

1997

 

Hrach Pavel

ČNP

1992

1993

1993

 

 

 

 

 

Podobský Jiří

ČNP

1992

1993

1993

 

 

 

 

 

Vlček Jan

ČNP

1990

1993

1993

 

 

 

 

 

Valášek Jaromír

ČNP

1990

1993

1993

 

 

 

 

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1993

1996

1993

 

 

 

 

 

Fišer Miroslav

Spořitelní IS

1993

1995

1993

 

 

 

 

 

Chudoba Jiří

Č. pojišťovna

1993

1995

1993

 

 

 

 

 

Ptáčník Jiří

První invest.

1993

1995

1993

 

 

 

 

 

Suchánek Jan

YSE-Profit

1993

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1994

Trnka Pavel

ČNP

1993

1997

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1993

1996

1994

 

 

 

 

 

Fišer Miroslav

Spořitelní IS

1993

1995

1994

 

 

 

 

 

Chudoba Jiří

Č. pojišťovna

1993

1995

1994

 

 

 

 

 

Ptáčník Jiří

První invest.

1993

1995

1994

 

 

 

 

 

Suchánek Jan

YSE-Profit

1993

1996

1994

 

 

 

 

 

Valenta Jiří

FINOP

1993

1994

1994

 

 

 

 

 

Adamec Ladislav

FINOP

1994

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1995

Trnka Pavel

ČNP

1993

1997

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1993

1996

1995

 

 

 

 

 

Fišer Miroslav

Spořitelní IS

1993

1995

1995

 

 

 

 

 

Chudoba Jiří

Č. pojišťovna

1993

1995

1995

 

 

 

 

 

Ptáčník Jiří

První invest.

1993

1995

1995

 

 

 

 

 

Suchánek Jan

YSE-Profit

1993

1996

1995

 

 

 

 

 

Adamec Ladislav

FINOP

1994

1996

1995

 

 

 

 

 

Petr Jan

Č. pojišťovna

1995

1996

1995

 

 

 

 

 

Stehlík Miroslav

Spořitelní IS

1995

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1996

Trnka Pavel

ČNP

1993

1997

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1993

1996

1996

 

 

 

 

 

Adamec Ladislav

FINOP

1994

1996

1996

 

 

 

 

 

Petr Jan

Č. pojišťovna

1995

1996

1996

 

 

 

 

 

Stehlík Miroslav

Spořitelní IS

1995

1996

1996

 

 

 

 

 

Suchánek Jan

YSE-Profit

1993

1996

1996

 

 

 

 

 

Pužejová Eva

FINOP

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Resch Radko

HARVARD

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Vostrý Boris

HARVARD

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Pužej Lubomír

HARVARD

1996

1999

1996

 

 

 

 

 

Bubeníček Milan

HARVARD

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Gromus Pavel

HARVARD

1996

1997

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1997

Trnka Pavel

ČNP

1993

1997

 

Pužej Lubomír

HARVARD

1996

1999

1997

Vostrý Boris

HARVARD

1997

2001

 

Pužejová Eva

HARVARD

1996

1997

1997

 

 

 

 

 

Resch Radko

HARVARD

1996

1997

1997

 

 

 

 

 

Vostrý Boris

HARVARD

1996

1997

1997

 

 

 

 

 

Bubeníček Milan

HARVARD

1996

1997

1997

 

 

 

 

 

Gromus Pavel

HARVARD

1996

1997

1997

 

 

 

 

 

Černý Luděk

HARVARD

1997

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1998

Vostrý Boris

HARVARD

1997

2001

 

Pužej Lubomír

HARVARD

1996

1999

1998

 

 

 

 

 

Černý Luděk

HARVARD

1997

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1999

Vostrý Boris

HARVARD

1997

2001

 

Pužej Lubomír

HARVARD

1996

1999

1999

 

 

 

 

 

Ziegler Drahomír

HARVARD

1999

 

1999

 

 

 

 

 

Černý Luděk

HARVARD

1997

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2000

Vostrý Boris

HARVARD

1997

2001

 

Ziegler Drahomír

HARVARD

1999

 

2000

 

 

 

 

 

Černý Luděk

HARVARD

1997

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2001

Vostrý Boris

HARVARD

1997

2001

 

Ziegler Drahomír

HARVARD

1999

 

2001

Abery Helena

COS-BULK

2001

 

 

Černý Luděk

HARVARD

1997

2001

2001

 

 

 

 

 

Winkler Miroslav

ČNP

2001

 

 

b) Dozorčí rada

Dozorčí rada společnosti se skládá ze dvou členů a dvou náhradníků, kteří jsou voleni a zprošťováni z funkcí valnou hromadou. Jsou voleni na dobu dvou let. .

Povinností dozorčí rady je dozírat na plnění plánu finančního hospodářství a plánu investičního, i na dodržování hospodářské i obchodní politiky společnosti, kontrolovat uvedené plány i obchodní politiku společnosti a zkoumat roční uzávěrky. Členové dozorčí rady jsou oprávněni kdykoliv nahlížet do knih i zápisů a zjišťovat stav pokladny. O svých revizích podávají zprávy představenstvu. Valné hromadě navrhují udělení absolutoria.

 

Dozorčí rada - složení

rok

předseda

 

od

do

 

členové

 

od

do

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1990

Pohůnek Miloš

Čechofracht

1990

1992

 

Kühnl Vlastislav

FMZO

1990

1992

1990

 

 

 

 

 

Synek Vladimír

ČNP

1990

1993

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1992

Pohůnek Miloš

Čechofracht

1990

1992

 

Pohůnek Miloš

Čechofracht

1992

1993

1992

Valenta Jiří

FINOP

1992

1993

 

Kühnl Vlastislav

FMZO

1990

1992

1992

 

 

 

 

 

Synek Vladimír

ČNP

1990

1993

1992

 

 

 

 

 

Brožová Nataša

FINOP

1992

1993

1992

 

 

 

 

 

Mach Stanislav

Čechofracht

1992

1993

1992

 

 

 

 

 

Krenk Pavel

ČNP

1992

1996

1992

 

 

 

 

 

Valenta Jiří

FINOP

1992

1993

1992

 

 

 

 

 

Brožová Nataša

FINOP

1992

1993

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1993

Brožová Nataša

FINOP

1993

1996

 

Krenk Pavel

ČNP

1992

1996

1993

 

 

 

 

 

Ivasienko Michal

ČNP

1993

1996

1993

 

 

 

 

 

Jeřábek Milan

ČNP

1993

1995

1993

 

 

 

 

 

Plandorová Helena

HZ

1993

1996

1993

 

 

 

 

 

Štél Zdeněk

První invest.

1993

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1994

Brožová Nataša

FINOP

1993

1996

 

Krenk Pavel

ČNP

1992

1996

1994

 

 

 

 

 

Ivasienko Michal

ČNP

1993

1996

1994

 

 

 

 

 

Jeřábek Milan

ČNP

1993

1995

1994

 

 

 

 

 

Plandorová Helena

HZ

1993

1996

1994

 

 

 

 

 

Štél Zdeněk

První invest.

1993

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1995

Brožová Nataša

FINOP

1993

1996

 

Krenk Pavel

ČNP

1992

1996

1995

 

 

 

 

 

Ivasienko Michal

ČNP

1993

1996

1995

 

 

 

 

 

Jeřábek Milan

ČNP

1993

1995

1995

 

 

 

 

 

Plandorová Helena

HZ

1993

1996

1995

 

 

 

 

 

Štél Zdeněk

První invest.

1993

1996

 

 

 

 

 

 

Babulík Petr

FINOP

1995

1996

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1996

Kalina Jan

HARVARD

1996

1997

 

Krenk Pavel

ČNP

1992

1996

1996

 

 

 

 

 

Ivasienko Michal

ČNP

1993

1996

1996

 

 

 

 

 

Plandorová Helena

HZ

1993

1996

1996

 

 

 

 

 

Bednář Jiří

HARVARD

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Kalinová Alena

HARVARD

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Králíček Jan

HARVARD

1996

1997

1996

 

 

 

 

 

Kotouček Jindřich

ČNP

1996

2001

1996

 

 

 

 

 

Chramosta Zdeněk

ČNP

1996

1999

1996

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1997

Kalina Jan

HARVARD

1996

1997

 

Bednář Jiří

HARVARD

1996

1997

1997

Kalinová Alena

HARVARD

1997

1999

 

Kotouček Jindřich

ČNP

1996

2001

1997

 

 

 

 

 

Chramosta Zdeněk

ČNP

1996

1999

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1998

Kalinová Alena

HARVARD

1997

1999

 

Bednář Jiří

HARVARD

1996

1997

1998

 

 

 

 

 

Kotouček Jindřich

ČNP

1996

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1999

Beránek Jiří

HARVARD

1999

2001

 

Podzimek Jiří

HARVARD

1999

2001

1999

 

 

 

 

 

Kotouček Jindřich

ČNP

1996

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2000

Beránek Jiří

HARVARD

1999

2001

 

Podzimek Jiří

HARVARD

1999

2001

2000

 

 

 

 

 

Kotouček Jindřich

ČNP

1996

2001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2001

Beránek Jiří

HARVARD

1999

2001

 

Podzimek Jiří

HARVARD

1999

2001

2001

Podzimek Jiří

HARVARD

2001

 

 

Kotouček Jindřich

ČNP

1996

2001

2001

 

 

 

 

 

Vrtiška Stanislav

COS-servis

2001

 

2001

 

 

 

 

 

Zoubková Jana

COS-servis

2001

 

 

 

 

c) Valná hromada

Valná hromada je řádná i mimořádná. Řádná valná hromada se musí konat jednou ročně. Řádnou i mimořádnou valnou hromadu svolává představenstvo. Mimořádná valná hromada se musí konat, požádají-li o svolání akcionáři vlastnící 30 % akcií. Kromě toho může být mimořádná valná hromada svolána, rozhodne-li o tom představenstvo na žádost dozorčí rady nebo ústředního ředitele.

Valná hromada má tato práva a povinnosti:

1.      schvalovat:

a)     návrhy změn stanov společnosti,

b)     roční uzávěrky společnosti,

2.      udělovat:

a) absolutorium představenstvu na návrh dozorčí rady,

b) souhlas k převodu akcií,

3.      rozhodovat:

a)     o použití čistých zisků a o krytí ztrát za předcházející rok,

b)     o odvolání představenstva nebo jeho členů před uplynutím funkčního období,

c)      o likvidaci společnosti,

d)     o výši odměn pro členy představenstva.

 

d) Ústřední ředitel

Práva a povinnosti ústředního ředitele:

1.      vést záležitosti obchodního a technického provozu společnosti a provádět všechna opatření a rozhodnutí ve správě společnosti, pokud nejde o působnost vyhrazenou stanovami představenstvu nebo ostatním orgánům- společnosti,

2.      provádět plán finančního hospodářství a investiční plán, jakož i provádět hospodářskou a obchodní politiku společnosti,

3.      3. jmenovat a odvolávat úředníky společnosti a stanovit odměny pro ně, podávat představenstvu návrhy na udělení prokury,

4.      podávat představenstvu zprávy o hospodářství a finanční situaci společnosti, jakož i roční zprávy o působnosti a o ročních uzávěrkách společnosti,

5.      pečovat o hospodářský rozvoj a provádět organizační opatřen:ž společnosti,

6.      rozhodovat o nabývání a převodu nemovitosti i movitosti Jménem společnosti, a to až do hodnoty Kčs 1 000 000,-. Pokud jde'o hodnotu vyšší, předkládá představenstvu návrh ve smyslu § 10., odst.6. Stanov, .

7.      vyjadřovat se ke všem návrhům ZV ROH a projednávat s nim všechny důležité otázky vyplývající ze zákona č. 37/1959 Sb. "O postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí" .

 

Management - složení

rok

ústř./gen.ředitel

od

do

 

náměstek

od

do

 

 

 

 

 

 

 

 

1959

Navrátil František

1959

1963

 

Böhnel Miroslav

1959

1962

 

Wang Fu Lin

1959

1963

 

Jian Fo

1959

1963

 

 

 

 

 

Majer František

1962

1963

 

 

 

 

 

Merta Bedřich

1961

1970

 

 

 

 

 

Zhou Yun Yu

1959

1963

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1963

Majer František

1963

1978

 

Tyll Ladislav

1964

1984

 

Zheng Men Qi

1963

1967

 

Ku Xin Wu

1963

1967

 

 

 

 

 

Shao Jun Xian

1963

1967

 

 

 

 

 

Beránek Miroslav

1970

1980

 

 

 

 

 

 

 

 

1978

Kapr Karel

1978

1983

 

Tyll Ladislav

1964

1984

 

 

 

 

 

Vokoun Karel

1980

1982

 

 

 

 

 

Vlček Jan

1982

1991

 

 

 

 

 

 

 

 

1983

Sokolík Antonín

1983

1990

 

Tyll Ladislav

1964

1984

 

 

 

 

 

Stránský Jaroslav

1984

1991

 

 

 

 

 

Vlček Jan

1982

1991

 

 

 

 

 

 

 

 

1990

Podlena Vladimír

1990

1992

 

Bastl Zdeněk

1991

1992

 

 

 

 

 

 

 

 

1992

 

 

 

 

funkce byla zrušena

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1993

Trnka Pavel

1993

1999

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1999

funkce byla zrušena

 

 

 

 

 

 

 

Náměstkové ústředního ředitele

Ústřední ředitel vykonává svou pravomoc buď přímo nebo prostřednictvím svých náměstků. Náměstky jmenuje na návrh ústředního ředitele představenstvo společnosti.

Náměstkové zastupují ústředního ředitele v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění v plném rozsahu jeho povinnosti, práv i odpovědnosti, pokud si ústřední ředitel v určitých případech nevyhradil výjimky. Náměstkové zastupují ústředního ředitele v pořadí stanoveném ústředním ředitelem. Náměstkové řídí práci jim podřízených útvarů přímo.

 

Zmocněnci společnosti

Zmocněnci společnosti jsou z titulu svých funkcí ústřední ředitel a jeho náměstkové, kteří podle stanov jsou oprávněni každý jednotlivě uzavírat pro společnost právně závazná jednání. Na návrh ústředního ředitele uděluje představenstvo společnosti pracovníkům společnosti v jednotlivých případech obchodní i jinou plnou moc, anebo jmenuje vedoucí pracovníky společnosti prokuristy s kolektivní prokurou. Ústřední ředitel je oprávněn udělovat pracovníkům společnosti dispoziční oprávnění k bankovním nebo pokladním operacím. Rozsah tohoto oprávnění je stanoven podpisovým řádem společnosti.

Kolektivní prokuru mohou vykonávat vždy jen dva prokuristé společně; ti listiny podepisují s uvedením povahy svého zmocnění.

Právoplatnost udělené prokury je podmíněna zápisem do podnikového rejstříku u lidového soudu civilního v Praze.

Pracovníci společnosti, kterým byla udělena kolektivní prokura, nemohou práv vyplývajících z prokury použit k právně závažným jednáním v záležitostech, které podle příslušných interních předpisů patři do výhradní kompetence ústředního ředitele, náměstků ústředního ředitele, popřípadě vedoucích organizačních nebo odborných útvarů.

Právní listiny podepsané prokuristy s kolektivní prokurou jsou však ve vztazích mimo společnost právně závazné, i kdyby prokuristé v příslušném právním jednáni svou pravomoc překročili. Proti zmocněncům, kteří překročili pravomoc vymezenou jim interními předpisy společnosti, mohou být vyvozeny kárné důsledky.

 

Poradní orgány

 

Širší posouzení závažných otázek a vytvoření předpokladů pro správné rozhodování zajišťují poradní orgány ústředního ředitele; jsou to:

a)     ředitelská porada

b)     technicko-ekonomická rada,

c)      odborné komise a

d)     pracovní porady.

 

a) Ředitelská porada

Ředitelskou poradu zřizuje a svolává ústřední ředitel. Jejími členy jsou náměstkové ústředního ředitele a další jim jmenovaní zaměstnanci společnosti.. K projednání zvláště důležitých otázek jsou přizváni zpravidla též vedoucí těch útvarů, jichž se projednávaná záležitost týká.

Úkolem ředitelské porady je zejména posuzovat otázky řízení společnosti, sestavování plánu, jeho rozpisu a kontroly, hodnocení plněni v kvalitativních i kvantitativních ukazatelích, dále pak posuzovat otázky organizační, technicko-ekonomická, obchodní i provozní.

Program ředitelských porad je naplánován předem na celé čtvrtletí. Písemný materiál se členům ředitelských porad předkládá nejpozději dva dny před zasedáním. V den ředitelské porady odpadají veškeré operativní porady na všech stupních řízení.

O úkolech, usneseních a závěrech jsou pořizovány zápisy. Závěry a usnesení ředitelské porady nabývají platnosti schválením ústředního ředitele. Kontrolu uložených úkolů provádí ústřední ředitel a jeho náměstci.

 

b) Technicko-ekonomická rada

Úkolem technicko-ekonomické rady je zajistit širokou účast pracujících na řízení společnosti a pomáhat ústřednímu řediteli při řešení zásadních ekonomických, technických, organizačních i provozních otázek. Předsedou TER je ústřední .ředitel společnosti; ten jmenuje a odvolává její členy po předchozím projednání se ZV ROH, ZO KSČ a ZO ČSM. .

Členy TER jsou vedoucí pracovníci společnosti, zkušení ekonomové, organizátoři, zlepšovatelé, novátoři, funkcionáři stranické, odborové i mládežnické organizace a je-li třeba též odborníci z řad mimo společnost. TER má zpravidla nejvýše 15 členů a její působnost je vymezena jejím statutem a jednacím řádem.

 

c) Odborné komise

K řešení složitých úkolů, týkajících se více útvarů, anebo ke komplexnímu posouzení otázek určitého druhu z mnoha hledisek současně, zřizuje ústřední ředitel podle svého uvážení odborné komise, kterým vytyčuje konkrétní úkoly, určuje dobu jejich trvání, jmenuje předsedy i členy těchto komisí a popřípadě schvaluje i jednací řád, kterým se řídí jejich činnost. Usnesení odborných komisí nabývají platnosti schválením ústředního ředitele.

d) Pracovní porady

Pracovní porady zajišťují komplexnost při řešení úkolů a kromě toho zajišťují vyloučení takových opatření, která by nebyla ve vzájemné potřebné shodě. Svolávat pracovní porady mohou kromě ústředního ředitele a jeho náměstků pouze vedoucí odborných útvarů společnosti. Program těchto porad musí být předem řádně připraven a účastníkům včas oznámen. Každý účastník porady je povinen vyžádat si případné pokyny svého nadřízeného, kterého informuje o výsledku porady. Vedoucí odborných útvarů jsou povinni konat se svými podřízenými pravidelné pracovní porady, na kterých se ukládají a kontrolují úkoly. O těchto pracovních poradách se pořizují záznamy, které se předkládají nadřízenému pracovníkovi ke kontrole .Ústřední ředitel stanoví dny i hodiny pro konání pracovních porad tak, aby nepřítomností pracovníků na pracovištích byla co nejméně narušena spolupráce s ostatními útvary.

 

VII. Vztahy společnosti

A. V tuzemsku

1. K ostatním podnikům a organizacím ministerstva zahraničního obchodu

Jednotlivé podniky, společnosti a organizace ministerstva zahraničního obchodu jsou mezi sebou ve vztahu vzájemné spolupráce, což znamená, že mezi nimi není vztah podřízenosti a nadřízenosti, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak. Hlavní zásadou těchto vztahů je účinná spolupráce v zájmu oboustranného plnění úkolů ve prospěch celého národního hospodářství.

 

2. Vztahy k ostatním podnikům a organizacím v ČSSR

Tyto vztahy jsou upraveny platnými zákonnými předpisy o hospodářských vztazích mezi socialistickým organizacemi, a týkají se zejména dodávek pro ústředí společnosti a pro její námořní lodě. Konkretizace těchto vzájemných vztahů se provádí zvláštními hospodářskými smlouvami.

 

B. v zahraničí

 

1. Vztah.k provozovaným námořním lodím

Tyto vztahy ,jsou kromě všeobecně platných právních předpisů upraveny zvláštními předpisy a směrnicemi společnosti, vydávanými ústředním ředitelem, popřípadě vedoucími útvarů podle věcné příslušnosti se souhlasem ústředního ředitele. Podrobnosti vyplývají z pracovních náplní jednotlivých funkcí a z pracovních postupů jednotlivých útvarů.

2. Dlouhodobí delegáti

Příkazy dlouhodobým delegátům společnosti je oprávněn vydávat ústřední ředitel a jeho náměstci. Z jejich pověření mohou mít přímý styk s dlouhodobými delegáty v otázkách týkajících se celé společnosti, např. v otázkách dopravně i technicko provozních, jakož i v případech zajištění plynulého provozu lodí, též vedoucí jednotlivých provozních útvarů prostřednictvím svých nadřízených náměstků, kteří musí být o všem náležitě informováni.

Působnost delegátů a jejich vztah k obchodním oddělením čs.zastupitelských úřadů v zahraničí stanoví organizační a pracovní řád pracovníků čs.orgánů v zahraničí.

 

3. Krátkodobí delegáti

Krátkodobí delegáti společnosti jsou během trvání své zahraniční služební cesty podřízeni ústřednímu řediteli nebo jeho náměstkům podle věcné příslušnosti. Vedoucí jednotlivých útvarů mohou mít přímý styk s krátkodobými delegáty za stejných podmínek jako s delegáty dlouhodobými.

Za přípravu krátkodobých delegátů, za dokonalé využití jejich služebních cest i koordinaci úkolů, je odpovědný příslušný vedoucí útvaru, ze kterého je krátkodobý delegát vysílán. Podrobnosti jsou stanoveny v příslušném instrukčním bloku.

 

 

Organizační struktura

Rejdařství v Čechofrachtu

Před vznikem ČNP byla v Metransu v souvislosti s rozhodnutím o nákupu lodi vytvořena skupina sestávající z tehdejší zástupkyně ředitele plavebního odboru I.Křehlíkové-Chocholoušové, kpt.B.Klose a.ing.M.Skřivánka, která měla zahájení plavby připravit.

V souvislosti s koupí lodi "Republika" bylo zřízeno v Metransu oddělení "vlastní Ioď", jehož vedením byl pověřen ing.Skřivánek. Až do roku 1954 pracovalo ve dvoučlenném obsazeni. Po I.Křehlíkové-Chocholoušové sem přišel V.Biedermann, pozdější vedoucí odd.mezinárodních přeprav Motokovu.

K 2.2.1955 je zaznamenáno schema rejdařství (spadalo pod náměstka M.Böhnela) v Čechofrachtu (do května měly být obsazeny zbývající funkce):

 

funkce

osoba

neobsazeno

celkem

 

 

 

 

vedoucí

Skřivánek

 

1

 

 

 

 

korespondentka

Tolarová

 

1

 

Špalová

 

1

 

 

 

 

hlavní dispečer

Biedermann

 

1

druhý dispečer

 

neobsazeno

1

 

 

 

 

hotelový hospodář

Šafařík

 

1

nákupní referent

 

neobsazeno

1

 

 

 

 

hlavní superintendant

 

neobsazeno

1

hlavní inženýr

Huraj

 

1

technický inspektor

 

neobsazeno

1

 

 

 

 

celkem

6

4

10

 

Většina pracovníků skupiny rejdařství přešla v roce 1959 do nově vzniklého podniku ČNP a tvořila jeho základ.

 

Na začátku bylo……

 

Dne 1. dubna 1959 byla založena mezinárodní akciová společno3i ČESKOSLOVENSKÁ NÁMOŘNÍ PLAVBA se sídlem Praha 1, Na můstku 11, s uděleným oprávněním k provozu námořní plavby. V té době převzala námořní lodě provozované dosud PZO Čechofracht: Republiku, Julius Fučík, Lidice, Dukla a Mír.

 

Na ústředí zahájilo činnost 30 pracovníků. Ústředním ředitelem byl jmenován František Navrátil, náměstkem ing.Miroslav Böhnel a ředitelem rejdařství ing.Miloš Skřivánek.

 

V sekretariátu vedení podniku pracoval tajemník JUDr.František Preisler, dvě sekretářky – Jana Říhová a Libuše Špitzlová a čínsko-česká překladatelka Věra Sýkorová.

 

Celkový provoz námořních lodí zajišťovalo na ústředí několik oddělení: ti

 

1. technické

hlavní inženýr Alfred Frühauf,

nautický inspektor kpt. Josef Horčic, strojní inspektor Jan Ptáček

Toto oddělen! zajišťovalo technický provoz námořních lodí, jejich údržbu, opravy, dokování a rekonstrukce. Dále pak schvalování projekční a výrobní dokumentace novostaveb, stavební dozor, garanční provoz a vystavováni seznamů posádek.

 

2. dispečerské -

vedoucí oddělení Vladimír Biedermann

referenti: Jan Hajzner, Alena Tolarová, Hana Špálová, Rudolf Krbek a Zdena Kolářová

Oddělení mělo stejnou náplň jako dnešní OSNP (obchodní skupina námořních přeprav) včetně komerční politiky.

 

3. zásobovací -

vedoucí Miroslav Šafařík, referentka Helena Piková.

Oddělení zajišťovalo stejné úkoly jako dnešní ODZL (oddělení zásobování lodí)

 

4. pojišťovací -

Ing. Viktor Pines. '

Pracovní náplň byla pojištění lodí, nákladů, posádky a likvidace veškerých škod.

 

5. ekonomické

vedoucí Vladimír Hovorka,

referenti Jaroslav Jiránek, Zdena Langšádlová, Jindřich Kramoliš, Jaroslava Škvorová, Marcela Kovalová a Irena Beniaková.

Toto oddělení mělo stejné úkoly jako dnešní ekonomický úsek.

 

6. osobní

vedoucí František Mužík, referenti: Marie Bišková, Květa Vávrová.

 

7. správu budovy měl na starosti J. Roman a

telefonní ústřednu obsluhovala Božena Plocarová.

 

K zajištění provozu námořních lodí bylo připraveno cca 180 námořníků, včetně najatých cizinců (PLR, BLR, ČLR). Část důstojníků absolvovala námořní školy v BLR, PLR, SFRJ a SSSR, část byla absolventy strojní fakulty a vyšších průmyslových škol strojních. Ostatní posádka byla vybírána podle potřebných profesí u plavebních společností, ČSA a ve výrobních závodech.

Při této příležitosti nelze nevzpomenout alespoň na část základních kádrů, kteří zajišťovali prvopočáteční provoz námořních lodí a vyškolovali další členy posádky:

 

1. velitelé:

kpt. Bohumil Klos, kpt. Jan Hakl, kpt. Jakub Frey, kpt. Josef Horčic, kpt. Cibík, a kpt.František Makový

 

2.palubní důstojníci:

Vladimír Benda, Oleg Harna, Antonín Kantner, František Kopečný, Milan Rusňák, Antonín Fojtů, Joseř Šimek, Petr Kadlečík, Jiři Kudrna, Karel Žebrák, Karel Pešek, Tlbor Búci, Jiří Materna, Jan Hobza, Jan Hošek, František Černohorský, Pavel Trnka, Vlastimil Bednařík, Radomír Novotný, Rudolř Smětal, Vladimír Podlena, Pavel Nevečeřal.

 

3.strojní důstojníci:

Václav Munzar, Václav Šícha, Bohumil Sokol, Adolř Nováček, Ing. Daniel Huraj, Viktor Wiedermann, Miroslav Radovnický, Milan Blažek, Bohumir Holý, Vladimír Kožíše.k, Ing. František Hlavatý, Jiří Padevět, Miroslav Spurný, František Lesný, Oldřich Černík, Aleš Tůma, Rudolf Dub, Ing. Pavel Opletal, Ing. Pavel Hrádek, Ing Jindřich Znamenáček, Karel Válek, Dalibor Čada, Jiří Komárek, Jaroslav Kotouš, lng.Oldřich Novák, Bedřich Hubáček, František Kalivoda.

 

4. elektrodůstojníci:

František Mareda, Vladimír Sucháček, Jiří Jiřina, Josef Michálek, Leopold Zernan, Bláha, Jindřich Hypša, Ing. Vladimír Říha, Josef Dub.

 

5. radiodůstojníci:

Miloslav Rejthar, František Nohýnek, Hekrle, Jiří Pazourek, Jiří Dejmek, Jaroslav Kelnar, Antonín Bačina, Ivo Fišer, Ivo Bílek

 

6. lodní hospodáři:

Ján Pospíšil, Zdeněk Škrla, Milan Matiášek, Ing. Bohumil Novák, Izidor Blšťák, Václav Janeček, Josef Kořínek, Ing. Ivo Belka, Milan Friedrich, Miroslav Šaravec, Křivánek.

 

7. ostatní posádka:

Jiří Bartovský, Jaroslav Půhoný, Josef Půhoný st., Joseř PŮhoný ml., Jití Půhoný, Josef Kozmík, Jaroslav Růzha, R.Fučík, Jan Burián., Josef Jirkovský, Vilém Klein, Josef Radlička, Josef Krčma, František Topinka, Jan Pavlišín, Jaroslav Kubelka, Karel Maršálek, Václav Kotrbatý, Karel Řehák, František Slavíček, Jaroslav lfřka, Oldřich Novák, Jiří Šetena, Karel Válek, Dalibor Berka, Jan Komárek, Jilří Souček, Milan Všetička, Jan Vašíček, Ladislav Pytlík, Bohouš Lukeš, Miroslav Jebavý. Bedřich Kadlec, Alois Kavalír a  další. .

 

Pokud byl někdo vynechán, nejde o zlý úmysl. Bohužel, původní seznamy posádek již nejsou k dispozici.

 

Při ustanovení mezinárodní akciové společnosti část akcií vlastnila ČLR, a proto také na ústředí pracovalo několik čínských pracovníků:

 

1. ústřední ředitel

Wang Fu Lin (1959-1963), Zheng Men Qi (1963-1967)

2. provozní náměstek

Jian Fo (1959-1963), Ku Xin Wu (1963-1967)

3. ekonomický náměstek

Zhou Yun Yu (1959-1963), Shao Jun Xian (1963-1967)

4. technický ředitel

Zhou Yeng Jin (1959-1963), Cheng Yun Xien (1963-1967)

5. vedoucí sekretariátu

Coo Shen Jun (1959-1963),  Xu Gong Xiao (1963-1967)

6. strojní inspektor

Wang S" Xin (1959-1963, Chao Xian (1963-1967)

7. zásobovací oddělení

Jian Jin Yin

8. osobní oddělení

Cao Zhong

 

Do představenstva byli zvoleni:

 

za českou stranu:

předsedové: náměstek ministra ZO Kohout (1959); Mareš (1962) a Honusek (1964)

členové: Jiří Beránek (1959), Petr Průša . (1962), Adolř Vaněk (1964)

 

za čínskou stranu

předsedové: Ju Mei (1959-1964), Tao Chi (1964-1967)

členové: Fong Yu Ju (1959-1962), Phon Zhi Jian (1962-1967), Zhang Zhi (1964-1967)

 

Na lodích Julius Fučík, Lidice, Orava a Dukla byli naloděni čínští námořníci podílem cca jedné poloviny posádky.

 

Zajištění provozu našich námořních lodí v padesátých letech nebylo jednoduché. Chyběli odborníci, nebyly zkušenosti s námořním provozem a všichni jsme se museli učit studiem zahraniční literatury a přebírat většinu námořních zvyklostí a zkušeností u jiných rejdařů, zvláště v PLR, odkud jsme zpočátku převzali i některé jejich předpisy.

Ubytování na starých lodích bylo podstatně složitější, (bez klimatizace). Ve strojovnách dosahovaly teploty y některých oblastech 40 - 50 C. V tropických pásmech byla v kajutách taková vedra, že námořníci raději volili přenocování na palubě. Podstatně menší styk byl s rodinami. Cesty na Dálný východ byly podstatně delší a nebyly výjimkou. Tak např. Ioď Kladno v roce 1961 vyplula z přístavu Hamburg a její návrat do Evropy (Itálie) se uskutečnil přes Indonésii, ČLR, Japonsko a Austrálii za 12 měsíců.

 

Přes všechny tyto nedostatky byla na lodích větší soudržnost, navzájem se pěstovalo „fandovství" k námořnímu řemeslu. Námořníci, i když, jejich domovem byl vnitrozemský stát, se chtěli prosadit v konkurenci přímořských států s dlouholetou tradicí.

 

Dnes se dá bez nadsázky říci, že naše námořní lodě jsou známé v celém světě a odbornost našich námořníků je dobře hodnocena.

 

Závěrem alespoň několik vybraných skutečností. V roce 1966 loď Lidice zachránila na volném moři italského trosečníka Bruno Rota, který byl na moři několik neděl bez jakékoliv pomoci. Loď Košice v roce 1965 jako první československá loď obeplula zeměkouli. V roce 1978 loď Praha obeplula největší mys Jižní Ameriky Hornův, kde snad jsou nejhorší povětrnostní a navigační I podmínky.

 

Autor:

Jan Ptáček (1925)

vedoucí oddělení rozvoje floty

uveřejněno v časopise Maják - jubilejní vydání/89

 

Organizační schemata

podniku se od jeho vzniku v roce 1959 výrazněji neměnila, vyvíjely se

a)     názvy jednotlivých útvarů tak, aby lépe vystihovaly jejich náplň a odpovídaly i názvům pro platové zařazení do příslušné třídy

b)     struktura jednotlivých útvarů z hlediska dělení

- podniku na úseky a odbory

- úseků a odborů na oddělení a referáty

- stupňů přímého řízení oddělení a samostatných referátů vedoucím útvaru

c)      u některých oddělení se měnilo jejich zařazení pod jednotlivé útvary

 

Období 1959-1990

 

období

1961

1971

1980

 

skupina

skupina

skupina

 

oddělení

oddělení

oddělení

úsek

referát

referát

referát

organizační/štábní

 

 

 

ústřední ředitel

generální ředitel

generální ředitel

 

 

 

 

 

sekretariát

sekretariát

sekretariát

 

organizační

 R organizace a řízení

 

 

právní

 

právní a organizační

 

politicko výchovné

politicko výchovné

 

 

podnikové kontroly

podnikové kontroly

kontroly

 

R ZÚ/ZO

 R obrany a stát.tajemství

obrany a zvláštní

dopravně provozní/obchodní

 

 

 

 

dopravně provozní náměstek

obchodní náměstek

 

 

 

 

 

 

R konjunkturní

kom.pol. a integrace

 

 

R právní

 

 

 

zásobování

 

 

 

hospodářská správa

 

dopravně provozní

 

 

 

dopravně provozní náměstek

obchodně provozní ředitel

ředitel OS námořních přeprav

 

 

 

 

 

přepravní

liniové dopravy

liniové dopravy

 

dispečerské

trampové dopravy

trampové dopravy

 

vyúčtovací a tarifní

tarifní

námořních tarifů

 

 

technicko ekonomické

R obchodně technický

technicko provozní

 

 

 

technicko provozní náměstek

technicko provozní ředitel

ředitel OS lodního provozu

 

 

 

 

 

palubní

palubní

nautického provozu lodí

 

strojní

strojní

údržby lodí

 

hospodářské

R hospodářský

R hosp.provozu lodí

 

R pro stavbu a nákup lodí

R pro nákup a prodej lodí

technického rozvoje floty

 

MTZ (zásobování lodí)

 

dovozu a nákupu lod.potřeb

 

havarijní

 

 

 

 

 

lodních posádek

ekonomický

 

 

 

ekonomický náměstek

vedoucí EÚ

ekonomický náměstek

 

 

 

 

 

plánovací a finanční

plánovací a finanční

plánovací a cenové

 

 

 

devizové a finanční

 

evidence a mechanizace

národohosp.evidence

informační soustavy

 

práce a mezd

práce a mezd

ekonomiky práce

 

R cenově konjukturní

 

 

 

adm.hospodářské

adm.hospodářské

tech.a hosp.správy a inv.

 

 

R telekomunikační

 

 

 

 

analýzy a proj.syst.řízení

kádrový/personální

 

 

 

 

ved.kádr.odboru

ředitel kádr.pers.úseku

 

 

 

 

 

 

kádrový

pro práci s kádry

 

 

školský

výchovu a průpravu kádrů

 

 

R organizace posádek

pers.práci a péči o pracující

 

 

 

politické práce na lodích

námořní lodě

 

 

 

námořní lodě

námořní lodě

námořní lodě

 

 

 

 

 

palubní

palubní

palubní

 

strojní

strojní

strojní

 

hospodářské

hospodářské

hospodářské

 

 

 

 

stavební dozor

 

 

 

stavební dozor

stavební dozor

stavební dozor

pobočky a delegáti

 

 

 

pobočky a delegáti

pobočky a delegáti

pobočky a delegáti

majetkové účasti

 

 

 

majetkové účasti

majetkové účasti

majetkové účasti

 

Období 1991-1998

 

období

1991

1993

1997

 

skupina

skupina

skupina

 

oddělení

oddělení

oddělení

úsek

referát

referát

referát

 

 

 

 

organizační/štábní

generální ředitel

generální ředitel

generální ředitel

 

náměstek

 

 

 

 

sekretariát

sekretariát

 

 

právní

právní

 

 

 

námořní bezpečnost

 

 

vnitřní audit

 

 

 

 

R personalistiky

 

 

 

organizační

 

 

 

majetkové účasti

 

 

 

 

informatiky a adm.

ředitel informatiky a adm.

ředitel informatiky

 

 

 

 

 

obchodní

obchodní ředitel

obchodní ředitel

ředitel obchodního odboru

 

 

 

 

technický

technický ředitel

technický ředitel

ředitel technického odboru

 

 

 

 

ekonomický

ekonomický ředitel

ekonomický ředitel

 

 

 

 

ředitel finančního odboru

 

 

 

 

personální

personální ředitel

personální ředitel

 

 

 

 

 

námořní lodě

námořní lodě

námořní lodě

námořní lodě

 

palubní

palubní

palubní

 

strojní

strojní

strojní

 

hospodářské

hospodářské

hospodářské

 

 

 

 

stavební dozor

stavební dozor

stavební dozor

stavební dozor

 

 

 

 

pobočky a delegáti

pobočky a delegáti

pobočky a delegáti

pobočky a delegáti

 

 

 

 

majetkové účasti

majetkové účasti

majetkové účasti

majetkové účasti

 

Stabilní zůstal název

a)     ekonomického úseku, v čele s vedoucím úseku, od roku 1980 vedl úsek ekonomický náměstek

b)     obchodního úseku, vedeného náměstkem s dělením na

ba) dvě obchodní skupiny

-         obchodně- provozní a

-         technicko-provozní

v čele s řediteli a 

bb) dva samostatné útvary:

-         oddělení zásobovací (později přešlo pod obchodně technický úsek) a .

-         odbor komerční politiky a integrace

c)      kádrový odbor se změnil na kádrově-personální úsek v čele s vedoucím.

d)     útvary řízené přímo generálním ředitelem střídaly název organizační úsek nebo štábní útvary.

 

Ústřední (později generální) ředitel řídil přímo

a)     sekretariát,

b)     kontrolu a zvláštní/obrany,

c)      většinou též organizační a právní (někdy spojené s organizačním, jindy s pojišťovacím, 1971 pod náměstkem),

d)     z počátku i odd.politicko výchovné (přešlo do kádr.pers.úseku)

e)     přechodně odd.pro výstavbu (přešlo do ekonomického úseku )

 

Náměstek (provozní) řídil obchodní skupiny

a)     dopravně (později obchodně) provozní i

b)     technicko provozní a v sedmdesátých letech i

c)      zásobovací odd., které v osmdesátých letech přešlo pod technicko provozní skupinu

d)     odbor komerční politiky a integrace, který v devadesátých letech přešel pod obchodně provozní skupinu

 

Dopravně (obchodně) provozní skupina se po roce 1966 členila na oddělení

a)     liniové dopravy

b)     trampové dopravy

c)      tarifní (a vyúčtovací)

d)     technicko-ekonomické (kontrolu disbursementů) a

e)     komerční politiky a integrace (od konce osmdesátých let)

 

Technicko provozní skupina se po roce 1966 členila na oddělení

a)     palubní (nautického provozu)

b)     strojní (údržby lodí)

c)      hospodářské (hospodářského provozu)

d)     pro nákup a podej lodí (rozvoje floty)

e)     dovozu a nákupu lodních potřeb (od osmdesátých let)

 

Ekonomický úsek se členil na oddělení

a)     plánovací (a finanční, cenové)

b)     evidence a mechanizace (národohospodářské evidence, účtáren, informační soustavy)

c)      práce a mezd (ekonomiky práce)

d)     administrativně hospodářské (tech.hosp.správy)

e)     analýzy a projekce řízení (od 1980)

 

Kádrový/personální úsek vznikl až po roce 1966 a členil se na oddělení

a)     kádrové (pro práci s kádry)

b)     školské (přípravu/průpravu a výchovu kádrů)

c)      personální (pers.práci a péči o pracující)

d)     posádek (většinou v personálním oddělení, v roce 1980 přechodně v OSLP)

e)     politické práce na lodích

 

Od samého počátku podniku se ve schematech objevují útvary

a)     sklad lodních potřeb (původně situovaný v Horních Počernicích, později ve vlastním vybudovaném objektu ve Štěchovicích), podléhající vedoucímu zásobovacího oddělení

b)     stavební dozory, ustavené pro stavbu jednotlivých (případně série) lodí, podléhajících řediteli technicko provozní skupiny

c)      pobočky a delegatury, spadající pod obchodního náměstka nebo ředitele obchodně provozní skupiny a odborně řízené útvarem komerční politiky a integrace

d)     námořní lodě, řízené generálním ředitelem (a jeho náměstky), odborně vedené jednotlivými podnikovými útvary v rámci jejich odborného zaměření

 

Organizace námořních lodí je upravena Řádem pro službu na československých námořních lodích  a nijak výrazně se neměnila

Velitel lodi řídil přímo

a)     palubní oddělení vedené 1.palubním důstojníkem

dále 2.a 3.palubní důstojník, a palubní mužstvo (složené námořníků 1. a 2.třídy a lodníků, vedené loďmistrem)

b)     strojní oddělení vedené 1.strojním důstojníkem

dále 2.,3. a 4.strojní důstojník a strojní mužstvo (složené z motorářů 1. a 2.třídy, vedené strojmistrem)

c)      hospodářské oddělení vedené lodním hospodářem/ekonomem, dále kuchaři a stewardi

d)     důstojníka radioelektrické služby

e)     lodního lékaře

Počet nezbytných pracovníků, potřebných pro zajištění provozu lodi (navigaci, přístavní operace s lodí a nákladem, údržbu a opravy, zajišťované vlastními silami, administrativu, stravování a ubytování posádky) byl stanoven v systemizaci, navíc byli naloďováni pracovníci na zácvik do předpokládaných funkcí.

 

Zatímco v období do roku 1989 je uváděna podrobná struktura vč.členění úseků na oddělení, po roce 1990 je k dispozici pouze hrubé schema dělení podniku na úseky, které se rozšířily o úsek

a)     informatiky a administrativy (1991-94)

b)     finanční 1995-1997 v roce 1997 nahradil ekonomický odbor)

 

V roce 1990 byl ve schematu pouze

a)     náměstek pověřovaný řízením útvarů a další činností dle rozhodnutí GŘ (funkce zrušena 1992),

b)     ředitelé úseků, řízení přímo GŘ

 

V devadesátých letech se začínají vytvářet tuzemské dceřinné společnosti

a)      COS-servis, kam se v roce 1993 začleňuje technicko hospodářská správa včetně autoprovozu

b)      COS Crew Management, kam přechází v roce 1996 péče o posádky a jejich střídání

 

V roce 1995 se ve schematu objevují dva útvary řízené přímo GŘ:

a)      sekretariát majetkových účastí v souvislosti se zakládáním dceřinných společností v zahraničí

b)      oddělení námořní bezpečnosti lodí v souvislosti se zavedení systému ISM (International Safety Management)

 

V roce 1997 se už ve schematu neobjevuje

a)     ekonomický úsek (zbytek po delimitaci do COS-servisu přechází do finančního)

b)     personální úsek (zbytek personalistiky po delimitaci do COS Crew Managementu přechází pod GŘ)