Stanovil základní principy
organizace a řízení společnosti, její vnitřní strukturu, působnost a vztahy
k vnějším řídícím orgánům i partnerům a specifikoval i počet, pracovní
náplň a odpovědnost každého funkčního místa. Základní vztahy a struktura jednotlivých útvarů
z hlediska podřízenosti byly přehledně znázorněny v organizačním
schematu.
První
organizační řád ČNP byl vydán s účinností od
1.7.1961:
Organizační
řád je základní normou, která upravuje organizaci a způsob řízení společnosti,
obsahuje působnost jednotlivých jejích útvarů, stanoví odpovídající pracovní
funkce a vymezuje jejich odpovědnost.
Organizační řád je vydáván po projednání
se ZV ROH, ZO KSČ, ZO ČSM, ministerstvem zahraničního obchodu a Svazem
zahraničního obchodu ÚV ROH.
Každý
zaměstnanec v ústředí společnosti, jakož i na lodích, v pobočkách atd., je
povinen dokonale se seznámit s obsahem organizačního řádu.
.
Československá
námořní plavba, mezinárodní akciová společnost, Praha, byla zřízena státním
povolením č.j.233/1959-018, jež vydalo ministerstvo zahraničního obchodu v
dohodě se Státním úřadem plánovacím dne 21. února 1959 ve smyslu ustanovení § 4
, zákona č. 243/49 Sb. .0 akciových společnostech".
Tímto
povolením byly současně schváleny stanovy společnosti. Na základě zmíněného
státního povolení byla dne 27. března 1959 svolána ustavující valná hromada, na
které bylo přijato usnesení o založení společnosti. Současně bylo zvoleno šest
členů představenstva společnosti, na jehož schůzi týž den byl ustaven do funkce
ústřední ředitel, jeho náměstek a
kolektivní prokuristé.
Československá
námořní plavba je samostatnou právnickou osobou, má vlastní právní subjektivitu
a samostatnou majetkovou odpovědnost, tj. neodpovídá za závazky akcionářů a
akcionáři neodpovídají za závazky společnosti nad hodnotu akcií, jež
vlastní.
Stát
neručí za jednání a závazky společnosti. Společnost neručí za pohledávky proti
státu, jeho orgánům nebo organizacím, ani za pohledávky proti jiným organizacím
nebo. podnikům.
Základní
ustanovení o společnosti jsou obsažena v zákoně č. 243/1949 Sb., ve stanovách
společnosti a ve vyhlášce ministra zahraničního obchodu č. 133 Ú.l. z 3.
července 1959.
Bližší
předpisy o předmětu podnikání, orgánech společnosti, právech a povinnostech
těchto orgánů, jejich jednání, usnášení se, o akciovém kapitálu, ročních
uzávěrkách, likvidaci a dozoru nad společností obsahují stanovy společnosti
schválené ministerstvem zahraničního obchodu.
Společnost
náleží do působnosti ministerstva zahraničního obchodu.
Předpisy
o hospodaření, :financování, platebním styku a peněžní kontrole společnosti
vydává ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního
obchodu.
Československá
námořní plavba, mezinárodní akciová společnost, Praha, je zřízena na dobu
neurčitou.
Československá
námořní plavba je samostatnou právnickou osobou a samostatně hospodařící
společností podle zásad podnikového chozrasčotu; v rámci daného pověření je
oprávněna provozovat námořní plavbu, jakož i veškerou činnost s ní související,
nakupovat, prodávat nebo pronajímat námořní lodě s příslušenstvím, vystrojením a
zařízením. Do působnosti společnosti patří zejména:
a)
na
základě mezinárodní dělby práce, potřeb národního hospodářství a průzkumu
konjunktury vypracovávat a zabezpečovat hlavní směry rozvoje plánované činnosti
společnosti, a to jak v ročních, tak i ve výhledových plánech,
b)
b)
v rámci vzájemné hospodářské pomoci se zeměmi socialistického tábora podle
směrnic daných plánem provádět dohodnutá opatření,
c)
zajišťovat
a kontrolovat plnění provozně finančního plánu společnosti ve všech jeho částech
i ukazatelích,
d)
vytvářet
podmínky soustavného a všestranného rozvoje společnosti podle potřeb národního
hospodářství v souladu se zásadami úzké spolupráce se zeměmi socialistického
tábora, zvláště s Čínskou lidovou republikou,
e)
zajišťovat
dobrou informovanost o stavu mezinárodní dopravy, předávat tuzemským dopravním
podnikům podněty ke zlepšení technické úrovně jejich služeb, a tím ke zvýšení
úrovně přepravy pro námořní plavbu a celého našeho zahraničního obchodu,
f)
pečovat
o dodržování socialistické zákonnosti a státní discipliny, trvale prohlubovat
politickovýchovnou práci, kontrolní a revizní činnost, a pečovat o bezpečnost
při práci,
g)
vytvářet
vhodné podmínky pro nejširší účast pracujících na řízení společnosti,
h)
ve
spolupráci s odborovou organizaci pečovat o rozvoj socialistického soutěžení, o
zlepšovatelské hnuti a výměnu zkušeností nejlepších pracovníků, prosazovat nové
pracovní metody, jakož i zlepšovat organizaci práce.
Hlavní
těžiště činnosti společnosti záleží v řízení provozu námořních lodí. Proto je
organizační struktura společnosti uzpůsobena tak, aby tato hlavni činnost byla
plně zajištěna.
Organizačním
spojením funkcí obdobné povahy a obdobného zaměření vznikají organizační útvary,
které provádějí veškerou činnost společnosti. Útvary obdobného zaměření jsou
seskupovány do úseků. Nesourodé útvary se zásadně do skupin neslučují. Proto
také v organizační struktuře společnosti jsou samostatná oddělení, popřípadě
samostatné referáty.
Vzájemné
vztahy podřízenosti a nadřízenosti jednotlivých útvarů vyjadřuje organizační
schéma společnosti, přičemž vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti funkcí
v útvarech vyplývají ze schémat útvarových.
Orgány
společnosti jsou: představenstvo, dozorčí rada, valná hromada, ústřední ředitel
a jeho náměstci. Náměstci ústředního ředitele zastupují ústředního ředitele v
plném rozsahu. Mimo to jsou. pověřeni řízením, koordinací a kontrolou útvarů v
úseku své činnosti v ústředí i na lodích.
V
Československé námořní plavbě jsou zřízeny zásadně tyto
úseky:
1.
organizační,
2.
ekonomický,
3.
dopravně
provozní,
4.
technickoprovozní,
5.
pobočky
společnosti,
6.
dopravní
delegáti společnosti a
7.
námořní
lodě společnosti.
Tento
úsek podléhá přímo ústřednímu řediteli společnosti a má tato
oddělení:
a)
sekretariát
ústředního ředitele,
b)
organizační,
c)
právní,
d)
politickovýchovné
e)
podnikové
kontroly a
f)
referát
.ZÚ/ZO.
Uvedené
útvary pomáhají ústřednímu řediteli plnit jeho řídící
funkce.
řídí
ekonomický náměstek ústředního ředitele; tento úsek se členi
takto:
a)
oddělení
plánovací a finanční,
b)
evidence
a mechanizace,
c)
práce
a mezd,
d)
referát
cenově konjunkturní a
e)
oddělení
administrativně hospodářské.
Ekonomický
úsek je zaměřen na zjišťování a posuzování efektivnosti provozu lodi, k
ekonomické kontrole a působí ke zvyšování efektivnosti hospodaření
společnosti.
řídí
dopravně provozní náměstek ústředního,ředitele; tento úsek se člení
takto:
a)
oddělení
přepravní,
b)
dispečerské
a
c)
vyúčtovací
a tarifní.
Dopravně
provozní úsek zajišťuje co nejhospodárnější využití provozovaných námořních
lodí.
řídí
technicko provozní náměstek ústředního ředitele; tento úsek se člení
takto:
a)
oddělení
palubní,
b)
strojní,
c)
hospodářské,
d)
materiálně
technického zásobováni lodí,
e)
havarijní
a
f)
referát
pro stavbu a nákup lodí.
Tento
úsek se přímo účastni na plnění plánu námořní dopravy tím, že zajišťuje
udržování lodí v dobrém technickém a použitelném stavu, pečuje o technické
prostředky, o materiál a proviant, odpovídá za hospodaření s nimi a zabezpečuje
stavby a přejímky lodí.
jsou
zřizovány mimo sídlo společnosti. K jejich zřízení je třeba souhlasu
ministerstva zahraničního obchodu. Jejich hlavním úkolem je bezprostředním
osobním stykem zaměstnanců poboček a delegatur a jejich okamžitými zásahy
zabezpečovat plnění plánu námořní dopravy. Jejich rozsah a působnost je
stanovena zvláštními předpisy.
Jejich
úkolem je zejména zajišťování dostatečného množství zboží. jednání s přístavními
agenty i se všemi ostatními přístavními orgány o zkracování doby-postojů lodí v
přístavech, jednání týkající se plného vytížení lodí, zajišťování lodního
materiálu a proviantu, štauerského materiálu, podkladů k havarijním a jiným
škodám, zajišťování služeb expertů. a kontroly agentských smluv,
Činnost
vedoucích poboček i dopravních delegátů řídí a kontroluje dopravně provozní
náměstek ústředního ředitele.
Provozem
námořních lodí je zajišťována a prováděna přeprava zboží a příležitostně i osob.
Mají tato oddělení:
a)
palubní
b)
b)
strojní a
c)
hospodářské
Kromě
zmíněných lodních odděleni je na lodi ještě:
d)
důstojník
radio-elektrické služby
e)
lodní
lékař.
Námořní
lodě řídí ústřední ředitel a jeho náměstkové, a ti také musí schvalovat všechny
záležitosti zásadního rázu, týkající se řízení lodí.
Velitelé
lodí musí plnit všechny příkazy vedení společnosti a jsou odpovědni za odbornou
výchovu členů. lodních posádek.
V
čele lodní posádky je velitel lodě, který kromě práva povinností, jež vyplývají
z titulu jeho funkce, pečuje též o zkrácení prostojů lodě v přístavech
nakládacích a vykládacích, o zkrácení průjezdních dob kanály, o případné
zajištění doplňkového nákladu a o plné vytížení lodě, jakož i prostorové využití
všech lodních prostorů.
Velitelé
lodi odpovídají za jejich správu včetně jejich nautického vedení, za zajišťování
bezpečné plavby a pořádku.na lodi. Musí se řídit platnými předpisy, pravidly i
zvyklostmi; jež jsou všeobecně uznávané v námořní plavbě, jakož i směrnicemi
provozovatele lodi k zajišťování plnění úkolů všech prací na lodích,
Organizační
vztahy, povinnosti a práva členů. lodních posádek a vnitřní vztahy mezi
jednotlivými lodními odděleními jsou upravené řádem pro službu na
československých námořních lodích.
Při
řízení společnosti uplatňují se mezi útvary a jednotlivými zaměstnanci dva
základní druhy organizačních vztahů a sice:
a)
vztah
přímé nadřízenosti a podřízenosti a
b)
vztah
odborné příslušnosti.
U
vztahu přímé nadřízenosti a podřízenosti je vedoucí pracovník oprávněn vydávat
příkazy přímo podřízeným zaměstnancům.
Každý
vedoucí v ústředí i na lodích dává zásadně .příkazy pouze svým bezprostředním
podřízeným. Stane-li se, že v neodkladných případech je nutno se odchýlit od
této zásady, je ten, kdo příkaz dostal, povinen uvědomit o tom co nejdříve svého
bezprostředního nadřízeného. Povinností toho, kdo takový příkaz dával,- je také
tohoto nadřízeného ihned informovat.
U
příkazů. ministerstva zahraničního obchodu, pokud nejsou předávány
prostřednictvím ústředního ředitele, dodržuje ten, kdo příkaz dostal, obdobný
postup. Organizační útvary, mezi nimiž není vztah nadřízenosti, vyřizují
záležitosti mezi sebou přímo.
V
organizačním útvaru je nutno stanovit takový počet přímých podřízených
pracovníků, aby je vedoucí stačil řídit a kontrolovat.
Je
však nutné vytvářet tak veliké útvary, aby jejich vedoucí byli pracovně zcela
vytíženi vlastními řídícím1 pracemi a z výkonných prací jen těmi, které jsou v
přímé souvislosti s pracemi řídícími.
Ve
vztahu odborné příslušnosti nejsou vedoucí odborných útvarů ani jejich
pracovníci oprávněni dávat .příkazy vedoucím ani jiným pracovníkům ostatních
odborných útvarů, avšak usměrňují jejich činnost po odborné stránce, jsou
povinni být s nimi ve styku a pomáhat jim. V oboru své působnosti vydávají
metodické pokyny, přičemž musí zajistit aby tyto pokyny byly řádně
zkoordinovány.
Nepřítomného
pracovníka zastupuje v plném rozsahu povinností i odpovědnosti Jeho
bezprostřední nadřízený, není-li organizačním řádem nebo písemnou dispozicí
vedoucího útvaru stanoveno jinak.
Zástupce
i zastupovaný jsou povinni při předáváni funkce se navzájem informovat o průběhu
a stavu hlavních nedokončených prací i o jiných důležitých okolnostech. Vedoucí
jsou povinni vytvářet systematicky zastupitelnost ve všech funkcích svého útvaru
postupným zaškolováním zaměstnanců a využívat k tomu všech možností
socialistických závazků i podnikového školení. Rozhodnutí o zvlášť důležitých
otázkách si může zastupovaný vyhradit, nebo je zástupce může odsunout, jestliže
to je možné, do návratu zastupovaného. Není-li to možné, naváže spojení se
zastupovaným, popřípadě se obrátí na vyššího nadřízeného.
U
stálých zástupců není třeba zvláštního souhlasu nadřízeného při zastupování
vedoucího útvaru.
Náměstkové
ústředního ředitele se ve věcech statutární povahy zastupují navzájem, a to
podle rozhodnutí ústředního ředitele.
V
otázkách nestatutární povahy mohou být rozhodnutím ústředního ředitele pověřeni
zastupováním náměstků ústředního ředitele vedoucí podřízených
útvarů.
Každý
vedoucí je povinen určit zástupce při nepřítomnosti jemu podřízeného
zaměstnance, a to podle konkrétních podmínek nutnosti zastupování i s ohledem na
druh funkce. Zastupování uvnitř malých útvarů řeší zpravidla vedoucí tak, že
dočasně pozmění dělbu práce.
Podle
ustanovení zákona č. 243/1949 Sb. a zákona č. 119/1948 Sb., vykonává dozor nad
společností v záležitostech obchodně provozních ministerstvo zahraničního
obchodu.
Příkazy
společnosti je oprávněn udělovat pouze ministr zahraničního obchodu a jím
pověřený náměstek. Vedoucí odborných útvarů ministerstva zahraničního obchodu
nejsou oprávněni vydávat příkazy zaměstnancům společnosti. Vydávání písemných
příkazů a metodických pokynů celosektorové povahy se děje výhradně ve Věstníku
ministerstva zahraničního obchodu. V oboru své působnosti po odborné stránce
usměrňují a kontrolují odborné útvary společnosti příslušné odborné útvary
ministerstva zahraničního obchodu, a ty také provádějí rozbory činnosti
odborných útvarů společnosti a navrhují opatření k odstranění zjištěných
závad.
Kromě
příslušného náměstka ministra a odborných útvarů. ministerstva zahraničního
obchodu kontroluje činnost společnosti odbor resortní kontroly ministerstva
zahraničního obchodu. Ústřední ředitel je povinen zajistit kontrolním orgánům
přístup ke všem potřebným dokladům.
Kromě
řízení společnosti ministerstvem zahraničního obchodu, přísluší též ministerstvu
dopravy a spojů podle ustanovení § 2., zákona č. 61/1952 Sb. "O námořní plavbě"
dozírat, aby se námořní plavba pod československou vlajkou provozovala v souladu
s ustanoveními citovaného zákona a v souladu s příslušnými předpisy.
Ministerstvo dopravy a spojů vydává proto příkazy i zákazy a popřípadě provádí i
jiná vhodná opatření.
K
zajištění soustavné koordinovanosti, přesnosti, spolehlivosti a úplnosti zpráv i
informací, jež společnost dává ústředním úřadům a orgánům, určuje výnos
ministerstva zahraničního obchodu č. 54 z 28.12.1958 tyto
zása4y:
a)
PZO
jsou oprávněny obracet se na ústřední úřady a orgány mimo sektor ministerstva
zahraničního obchodu jen prostřednictvím náměstka ministra zahraničního obchodu,
v jehož působnosti PZO je
b)
v
případech, kdy ústřední úřady a orgány samy požádají PZO o zprávu o určité
otázce, nebo o sdělení některých údajů o činnosti, lze požadované zprávy nebo
informace poskytnout jen se souhlasem ústředního ředitele, který je povinen
zajistit pečlivé prověření jejich úplnosti a správnosti a o obsahu podané zprávy
nebo sdělení informovat příslušného náměstka ministra zahraničního obchodu.
c)
v
případech, které jsou výslovně uvedeny ve zvláštních předpisech, ústřední
ředitel a.vedoucí pracovníci společnosti jsou oprávněni k přímému jednání s.
ústředními úřady a orgány mimo sektor zahraničního obchodu. O obsahu takových
jednání jsou ústřední ředitel a vedoucí pracovníci společnosti povinni
neprodleně informovat příslušného náměstka ministra zahraničního
obchodu.
Podle
zákona č. 243/1949 Sb. a § 6, Stanov má společnost tyto statutární
orgány:
Představenstvo
společnosti se skládá ze šesti členů; jsou voleni a uvolňováni z funkcí valnou
hromadou. Jsou voleni na dobu dvou let. Členové představenstva mají tato práva a
povinnosti:
1.
jmenovat
do funkce a zprošťovat z funkce ústředního ředitele a stanovit jeho
odměny,
2.
schvalovat
návrhy ústředního ředitele:
a)
na
udělení prokury nebo její zrušení,
b)
na
zřízení zastupitelství nebo poboček anebo na jejich zrušení,
3.
schvalovat
plán finančního hospodářství a investiční výstavby a stanovit hospodářskou a
obchodní politiku_společnosti,
4.
schvalovat
zprávu ústředního ředitele pro valnou. hromadu za uplynulá období o
hospodářství, finanční situaci a návrhy roční uzávěrky společnosti,
5.
rozhodovat
o návrzích ústředního ředitele ve věcech nabývání, vlastnění a převodu
nemovitostí a lodí,
6.
schvalovat
opatření předsedy i místopředsedy představenstva, která byla učiněna v mezidobí
mezi schůzemi představenstva,
7.
předkládat
valné hromadě návrh na rozdělení zisku či .na krytí ztrát.
O
svolávání, jednání, usnášení se a zápisech ze schůze představenstva jsou
podrobná ustanovení ve statutu společnosti.
rok |
předseda |
organ. |
od |
do |
|
členové |
|
od |
do |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1959 |
Kohout |
FMZO |
1959 |
1962 |
|
Beránek Jiří |
FMZO |
1959 |
1962 |
1959 |
Ju Mei |
ČLR |
1959 |
1964 |
|
Fong Yu Ju |
ČLR |
1959 |
1962 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1962 |
Mareš |
FMZO |
1962 |
1964 |
|
Průša Petr |
FMZO |
1962 |
1964 |
|
|
|
|
|
|
Phon Zhi Jian |
ČLR |
1962 |
1964 |
1964 |
Honusek |
FMZO |
1964 |
1967 |
|
Vaněk Adolf |
Čechofracht |
1964 |
1967 |
1964 |
Tao Chi |
ČLR |
1964 |
1967 |
|
Zhang Zhi |
ČLR |
1964 |
1967 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1990 |
Podlena Vladimír |
ČNP |
1990 |
1992 |
|
Masák Milan |
FMZO |
1990 |
1992 |
1990 |
|
|
|
|
|
Krátký Jan |
FMZO |
1990 |
1992 |
1990 |
|
|
|
|
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1990 |
1992 |
1990 |
|
|
|
|
|
Vlček Jan |
ČNP |
1990 |
1993 |
1990 |
|
|
|
|
|
Bastl Zdeněk |
ČNP |
1990 |
1991 |
1990 |
|
|
|
|
|
Kubát Lumír |
ČNP |
1991 |
1992 |
1990 |
|
|
|
|
|
Valášek Jaromír |
ČNP |
1990 |
1993 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1992 |
Trnka Pavel |
ČNP |
1993 |
1997 |
|
Masák Milan |
FMZO |
1990 |
1992 |
1992 |
|
|
|
|
|
Krátký Jan |
FMZO |
1990 |
1992 |
1992 |
|
|
|
|
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1990 |
1992 |
1992 |
|
|
|
|
|
Kubát Lumír |
ČNP |
1991 |
1992 |
1992 |
|
|
|
|
|
Vlček Jan |
ČNP |
1990 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Valášek Jaromír |
ČNP |
1990 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Hrach Pavel |
ČNP |
1992 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Podobský Jiří |
ČNP |
1992 |
1993 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1993 |
Trnka Pavel |
ČNP |
1993 |
1997 |
|
Hrach Pavel |
ČNP |
1992 |
1993 |
1993 |
|
|
|
|
|
Podobský Jiří |
ČNP |
1992 |
1993 |
1993 |
|
|
|
|
|
Vlček Jan |
ČNP |
1990 |
1993 |
1993 |
|
|
|
|
|
Valášek Jaromír |
ČNP |
1990 |
1993 |
1993 |
|
|
|
|
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1993 |
1996 |
1993 |
|
|
|
|
|
Fišer Miroslav |
Spořitelní IS |
1993 |
1995 |
1993 |
|
|
|
|
|
Chudoba Jiří |
Č. pojišťovna |
1993 |
1995 |
1993 |
|
|
|
|
|
Ptáčník Jiří |
První invest. |
1993 |
1995 |
1993 |
|
|
|
|
|
Suchánek Jan |
YSE-Profit |
1993 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1994 |
Trnka Pavel |
ČNP |
1993 |
1997 |
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1993 |
1996 |
1994 |
|
|
|
|
|
Fišer Miroslav |
Spořitelní IS |
1993 |
1995 |
1994 |
|
|
|
|
|
Chudoba Jiří |
Č. pojišťovna |
1993 |
1995 |
1994 |
|
|
|
|
|
Ptáčník Jiří |
První invest. |
1993 |
1995 |
1994 |
|
|
|
|
|
Suchánek Jan |
YSE-Profit |
1993 |
1996 |
1994 |
|
|
|
|
|
Valenta Jiří |
FINOP |
1993 |
1994 |
1994 |
|
|
|
|
|
Adamec Ladislav |
FINOP |
1994 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1995 |
Trnka Pavel |
ČNP |
1993 |
1997 |
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1993 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Fišer Miroslav |
Spořitelní IS |
1993 |
1995 |
1995 |
|
|
|
|
|
Chudoba Jiří |
Č. pojišťovna |
1993 |
1995 |
1995 |
|
|
|
|
|
Ptáčník Jiří |
První invest. |
1993 |
1995 |
1995 |
|
|
|
|
|
Suchánek Jan |
YSE-Profit |
1993 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Adamec Ladislav |
FINOP |
1994 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Petr Jan |
Č. pojišťovna |
1995 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Stehlík Miroslav |
Spořitelní IS |
1995 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1996 |
Trnka Pavel |
ČNP |
1993 |
1997 |
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1993 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Adamec Ladislav |
FINOP |
1994 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Petr Jan |
Č. pojišťovna |
1995 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Stehlík Miroslav |
Spořitelní IS |
1995 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Suchánek Jan |
YSE-Profit |
1993 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Pužejová Eva |
FINOP |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Resch Radko |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Vostrý Boris |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Pužej Lubomír |
HARVARD |
1996 |
1999 |
1996 |
|
|
|
|
|
Bubeníček Milan |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Gromus Pavel |
HARVARD |
1996 |
1997 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1997 |
Trnka Pavel |
ČNP |
1993 |
1997 |
|
Pužej Lubomír |
HARVARD |
1996 |
1999 |
1997 |
Vostrý Boris |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
Pužejová Eva |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1997 |
|
|
|
|
|
Resch Radko |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1997 |
|
|
|
|
|
Vostrý Boris |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1997 |
|
|
|
|
|
Bubeníček Milan |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1997 |
|
|
|
|
|
Gromus Pavel |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1997 |
|
|
|
|
|
Černý Luděk |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1998 |
Vostrý Boris |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
Pužej Lubomír |
HARVARD |
1996 |
1999 |
1998 |
|
|
|
|
|
Černý Luděk |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1999 |
Vostrý Boris |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
Pužej Lubomír |
HARVARD |
1996 |
1999 |
1999 |
|
|
|
|
|
Ziegler Drahomír |
HARVARD |
1999 |
|
1999 |
|
|
|
|
|
Černý Luděk |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2000 |
Vostrý Boris |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
Ziegler Drahomír |
HARVARD |
1999 |
|
2000 |
|
|
|
|
|
Černý Luděk |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2001 |
Vostrý Boris |
HARVARD |
1997 |
2001 |
|
Ziegler Drahomír |
HARVARD |
1999 |
|
2001 |
Abery Helena |
COS-BULK |
2001 |
|
|
Černý Luděk |
HARVARD |
1997 |
2001 |
2001 |
|
|
|
|
|
Winkler Miroslav |
ČNP |
2001 |
|
Dozorčí
rada společnosti se skládá ze dvou členů a dvou náhradníků, kteří jsou voleni a
zprošťováni z funkcí valnou hromadou. Jsou voleni na dobu dvou let.
.
Povinností
dozorčí rady je dozírat na plnění plánu finančního hospodářství a plánu
investičního, i na dodržování hospodářské i obchodní politiky společnosti,
kontrolovat uvedené plány i obchodní politiku společnosti a zkoumat roční
uzávěrky. Členové dozorčí rady jsou oprávněni kdykoliv nahlížet do knih i zápisů
a zjišťovat stav pokladny. O svých revizích podávají zprávy představenstvu.
Valné hromadě navrhují udělení absolutoria.
rok |
předseda |
|
od |
do |
|
členové |
|
od |
do |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1990 |
Pohůnek Miloš |
Čechofracht |
1990 |
1992 |
|
Kühnl Vlastislav |
FMZO |
1990 |
1992 |
1990 |
|
|
|
|
|
Synek Vladimír |
ČNP |
1990 |
1993 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1992 |
Pohůnek Miloš |
Čechofracht |
1990 |
1992 |
|
Pohůnek Miloš |
Čechofracht |
1992 |
1993 |
1992 |
Valenta Jiří |
FINOP |
1992 |
1993 |
|
Kühnl Vlastislav |
FMZO |
1990 |
1992 |
1992 |
|
|
|
|
|
Synek Vladimír |
ČNP |
1990 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Brožová Nataša |
FINOP |
1992 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Mach Stanislav |
Čechofracht |
1992 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Krenk Pavel |
ČNP |
1992 |
1996 |
1992 |
|
|
|
|
|
Valenta Jiří |
FINOP |
1992 |
1993 |
1992 |
|
|
|
|
|
Brožová Nataša |
FINOP |
1992 |
1993 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1993 |
Brožová Nataša |
FINOP |
1993 |
1996 |
|
Krenk Pavel |
ČNP |
1992 |
1996 |
1993 |
|
|
|
|
|
Ivasienko Michal |
ČNP |
1993 |
1996 |
1993 |
|
|
|
|
|
Jeřábek Milan |
ČNP |
1993 |
1995 |
1993 |
|
|
|
|
|
Plandorová Helena |
HZ |
1993 |
1996 |
1993 |
|
|
|
|
|
Štél Zdeněk |
První invest. |
1993 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1994 |
Brožová Nataša |
FINOP |
1993 |
1996 |
|
Krenk Pavel |
ČNP |
1992 |
1996 |
1994 |
|
|
|
|
|
Ivasienko Michal |
ČNP |
1993 |
1996 |
1994 |
|
|
|
|
|
Jeřábek Milan |
ČNP |
1993 |
1995 |
1994 |
|
|
|
|
|
Plandorová Helena |
HZ |
1993 |
1996 |
1994 |
|
|
|
|
|
Štél Zdeněk |
První invest. |
1993 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1995 |
Brožová Nataša |
FINOP |
1993 |
1996 |
|
Krenk Pavel |
ČNP |
1992 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Ivasienko Michal |
ČNP |
1993 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Jeřábek Milan |
ČNP |
1993 |
1995 |
1995 |
|
|
|
|
|
Plandorová Helena |
HZ |
1993 |
1996 |
1995 |
|
|
|
|
|
Štél Zdeněk |
První invest. |
1993 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
Babulík Petr |
FINOP |
1995 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1996 |
Kalina Jan |
HARVARD |
1996 |
1997 |
|
Krenk Pavel |
ČNP |
1992 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Ivasienko Michal |
ČNP |
1993 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Plandorová Helena |
HZ |
1993 |
1996 |
1996 |
|
|
|
|
|
Bednář Jiří |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Kalinová Alena |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Králíček Jan |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1996 |
|
|
|
|
|
Kotouček Jindřich |
ČNP |
1996 |
2001 |
1996 |
|
|
|
|
|
Chramosta Zdeněk |
ČNP |
1996 |
1999 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1997 |
Kalina Jan |
HARVARD |
1996 |
1997 |
|
Bednář Jiří |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1997 |
Kalinová Alena |
HARVARD |
1997 |
1999 |
|
Kotouček Jindřich |
ČNP |
1996 |
2001 |
1997 |
|
|
|
|
|
Chramosta Zdeněk |
ČNP |
1996 |
1999 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1998 |
Kalinová Alena |
HARVARD |
1997 |
1999 |
|
Bednář Jiří |
HARVARD |
1996 |
1997 |
1998 |
|
|
|
|
|
Kotouček Jindřich |
ČNP |
1996 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1999 |
Beránek Jiří |
HARVARD |
1999 |
2001 |
|
Podzimek Jiří |
HARVARD |
1999 |
2001 |
1999 |
|
|
|
|
|
Kotouček Jindřich |
ČNP |
1996 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2000 |
Beránek Jiří |
HARVARD |
1999 |
2001 |
|
Podzimek Jiří |
HARVARD |
1999 |
2001 |
2000 |
|
|
|
|
|
Kotouček Jindřich |
ČNP |
1996 |
2001 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2001 |
Beránek Jiří |
HARVARD |
1999 |
2001 |
|
Podzimek Jiří |
HARVARD |
1999 |
2001 |
2001 |
Podzimek Jiří |
HARVARD |
2001 |
|
|
Kotouček Jindřich |
ČNP |
1996 |
2001 |
2001 |
|
|
|
|
|
Vrtiška Stanislav |
COS-servis |
2001 |
|
2001 |
|
|
|
|
|
Zoubková Jana |
COS-servis |
2001 |
|
Valná
hromada je řádná i mimořádná. Řádná valná hromada se musí konat jednou ročně.
Řádnou i mimořádnou valnou hromadu svolává představenstvo. Mimořádná valná
hromada se musí konat, požádají-li o svolání akcionáři vlastnící 30 % akcií.
Kromě toho může být mimořádná valná hromada svolána, rozhodne-li o tom
představenstvo na žádost dozorčí rady nebo ústředního
ředitele.
Valná
hromada má tato práva a povinnosti:
1.
schvalovat:
a)
návrhy
změn stanov společnosti,
b)
roční
uzávěrky společnosti,
2.
udělovat:
a)
absolutorium představenstvu na návrh dozorčí rady,
b)
souhlas k převodu akcií,
3.
rozhodovat:
a)
o
použití čistých zisků a o krytí ztrát za předcházející rok,
b)
o
odvolání představenstva nebo jeho členů před uplynutím funkčního období,
c)
o
likvidaci společnosti,
d)
o
výši odměn pro členy představenstva.
Práva
a povinnosti ústředního ředitele:
1.
vést
záležitosti obchodního a technického provozu společnosti a provádět všechna
opatření a rozhodnutí ve správě společnosti, pokud nejde o působnost vyhrazenou
stanovami představenstvu nebo ostatním orgánům- společnosti,
2.
provádět
plán finančního hospodářství a investiční plán, jakož i provádět hospodářskou a
obchodní politiku společnosti,
3.
3.
jmenovat a odvolávat úředníky společnosti a stanovit odměny pro ně, podávat
představenstvu návrhy na udělení prokury,
4.
podávat
představenstvu zprávy o hospodářství a finanční situaci společnosti, jakož i
roční zprávy o působnosti a o ročních uzávěrkách společnosti,
5.
pečovat
o hospodářský rozvoj a provádět organizační opatřen:ž společnosti,
6.
rozhodovat
o nabývání a převodu nemovitosti i movitosti Jménem společnosti, a to až do
hodnoty Kčs 1 000 000,-. Pokud jde'o hodnotu vyšší, předkládá představenstvu
návrh ve smyslu § 10., odst.6. Stanov, .
7.
vyjadřovat
se ke všem návrhům ZV ROH a projednávat s nim všechny důležité otázky
vyplývající ze zákona č. 37/1959 Sb. "O postavení závodních výborů základních
organizací Revolučního odborového hnutí" .
rok |
ústř./gen.ředitel |
od |
do |
|
náměstek |
od |
do |
|
|
|
|
|
|
|
|
1959 |
Navrátil František |
1959 |
1963 |
|
Böhnel Miroslav |
1959 |
1962 |
|
Wang Fu Lin |
1959 |
1963 |
|
Jian Fo |
1959 |
1963 |
|
|
|
|
|
Majer František |
1962 |
1963 |
|
|
|
|
|
Merta Bedřich |
1961 |
1970 |
|
|
|
|
|
Zhou Yun Yu |
1959 |
1963 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1963 |
Majer František |
1963 |
1978 |
|
Tyll Ladislav |
1964 |
1984 |
|
Zheng Men Qi |
1963 |
1967 |
|
Ku Xin Wu |
1963 |
1967 |
|
|
|
|
|
Shao Jun Xian |
1963 |
1967 |
|
|
|
|
|
Beránek Miroslav |
1970 |
1980 |
|
|
|
|
|
|
|
|
1978 |
Kapr Karel |
1978 |
1983 |
|
Tyll Ladislav |
1964 |
1984 |
|
|
|
|
|
Vokoun Karel |
1980 |
1982 |
|
|
|
|
|
Vlček Jan |
1982 |
1991 |
|
|
|
|
|
|
|
|
1983 |
Sokolík Antonín |
1983 |
1990 |
|
Tyll Ladislav |
1964 |
1984 |
|
|
|
|
|
Stránský Jaroslav |
1984 |
1991 |
|
|
|
|
|
Vlček Jan |
1982 |
1991 |
|
|
|
|
|
|
|
|
1990 |
Podlena Vladimír |
1990 |
1992 |
|
Bastl Zdeněk |
1991 |
1992 |
|
|
|
|
|
|
|
|
1992 |
|
|
|
|
funkce byla zrušena |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1993 |
Trnka Pavel |
1993 |
1999 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1999 |
funkce byla zrušena |
|
|
|
|
|
|
Ústřední
ředitel vykonává svou pravomoc buď přímo nebo prostřednictvím svých náměstků.
Náměstky jmenuje na návrh ústředního ředitele představenstvo
společnosti.
Náměstkové
zastupují ústředního ředitele v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění v
plném rozsahu jeho povinnosti, práv i odpovědnosti, pokud si ústřední ředitel v
určitých případech nevyhradil výjimky. Náměstkové zastupují ústředního ředitele
v pořadí stanoveném ústředním ředitelem. Náměstkové řídí práci jim podřízených
útvarů přímo.
Zmocněnci
společnosti jsou z titulu svých funkcí ústřední ředitel a jeho náměstkové, kteří
podle stanov jsou oprávněni každý jednotlivě uzavírat pro společnost právně
závazná jednání. Na návrh ústředního ředitele uděluje představenstvo společnosti
pracovníkům společnosti v jednotlivých případech obchodní i jinou plnou moc,
anebo jmenuje vedoucí pracovníky společnosti prokuristy s kolektivní prokurou.
Ústřední ředitel je oprávněn udělovat pracovníkům společnosti dispoziční
oprávnění k bankovním nebo pokladním operacím. Rozsah tohoto oprávnění je
stanoven podpisovým řádem společnosti.
Kolektivní
prokuru mohou vykonávat vždy jen dva prokuristé společně; ti listiny podepisují
s uvedením povahy svého zmocnění.
Právoplatnost
udělené prokury je podmíněna zápisem do podnikového rejstříku u lidového soudu
civilního v Praze.
Pracovníci
společnosti, kterým byla udělena kolektivní prokura, nemohou práv vyplývajících
z prokury použit k právně závažným jednáním v záležitostech, které podle
příslušných interních předpisů patři do výhradní kompetence ústředního ředitele,
náměstků ústředního ředitele, popřípadě vedoucích organizačních nebo odborných
útvarů.
Právní
listiny podepsané prokuristy s kolektivní prokurou jsou však ve vztazích mimo
společnost právně závazné, i kdyby prokuristé v příslušném právním jednáni svou
pravomoc překročili. Proti zmocněncům, kteří překročili pravomoc vymezenou jim
interními předpisy společnosti, mohou být vyvozeny kárné
důsledky.
Širší
posouzení závažných otázek a vytvoření předpokladů pro správné rozhodování
zajišťují poradní orgány ústředního ředitele; jsou to:
a)
ředitelská
porada
b)
technicko-ekonomická
rada,
c)
odborné
komise a
d)
pracovní
porady.
a)
Ředitelská porada
Ředitelskou
poradu zřizuje a svolává ústřední ředitel. Jejími členy jsou náměstkové
ústředního ředitele a další jim jmenovaní zaměstnanci společnosti.. K projednání
zvláště důležitých otázek jsou přizváni zpravidla též vedoucí těch útvarů, jichž
se projednávaná záležitost týká.
Úkolem
ředitelské porady je zejména posuzovat otázky řízení společnosti, sestavování
plánu, jeho rozpisu a kontroly, hodnocení plněni v kvalitativních i
kvantitativních ukazatelích, dále pak posuzovat otázky organizační,
technicko-ekonomická, obchodní i provozní.
Program
ředitelských porad je naplánován předem na celé čtvrtletí. Písemný materiál se
členům ředitelských porad předkládá nejpozději dva dny před zasedáním. V den
ředitelské porady odpadají veškeré operativní porady na všech stupních
řízení.
O
úkolech, usneseních a závěrech jsou pořizovány zápisy. Závěry a usnesení
ředitelské porady nabývají platnosti schválením ústředního ředitele. Kontrolu
uložených úkolů provádí ústřední ředitel a jeho náměstci.
b)
Technicko-ekonomická rada
Úkolem
technicko-ekonomické rady je zajistit širokou účast pracujících na řízení
společnosti a pomáhat ústřednímu řediteli při řešení zásadních ekonomických,
technických, organizačních i provozních otázek. Předsedou TER je ústřední
.ředitel společnosti; ten jmenuje a odvolává její členy po předchozím projednání
se ZV ROH, ZO KSČ a ZO ČSM. .
Členy
TER jsou vedoucí pracovníci společnosti, zkušení ekonomové, organizátoři,
zlepšovatelé, novátoři, funkcionáři stranické, odborové i mládežnické organizace
a je-li třeba též odborníci z řad mimo společnost. TER má zpravidla nejvýše 15
členů a její působnost je vymezena jejím statutem a jednacím
řádem.
c)
Odborné komise
K
řešení složitých úkolů, týkajících se více útvarů, anebo ke komplexnímu
posouzení otázek určitého druhu z mnoha hledisek současně, zřizuje ústřední
ředitel podle svého uvážení odborné komise, kterým vytyčuje konkrétní úkoly,
určuje dobu jejich trvání, jmenuje předsedy i členy těchto komisí a popřípadě
schvaluje i jednací řád, kterým se řídí jejich činnost. Usnesení odborných
komisí nabývají platnosti schválením ústředního ředitele.
d)
Pracovní porady
Pracovní
porady zajišťují komplexnost při řešení úkolů a kromě toho zajišťují vyloučení
takových opatření, která by nebyla ve vzájemné potřebné shodě. Svolávat pracovní
porady mohou kromě ústředního ředitele a jeho náměstků pouze vedoucí odborných
útvarů společnosti. Program těchto porad musí být předem řádně připraven a
účastníkům včas oznámen. Každý účastník porady je povinen vyžádat si případné
pokyny svého nadřízeného, kterého informuje o výsledku porady. Vedoucí odborných
útvarů jsou povinni konat se svými podřízenými pravidelné pracovní porady, na
kterých se ukládají a kontrolují úkoly. O těchto pracovních poradách se pořizují
záznamy, které se předkládají nadřízenému pracovníkovi ke kontrole .Ústřední
ředitel stanoví dny i hodiny pro konání pracovních porad tak, aby nepřítomností
pracovníků na pracovištích byla co nejméně narušena spolupráce s ostatními
útvary.
Jednotlivé
podniky, společnosti a organizace ministerstva zahraničního obchodu jsou mezi
sebou ve vztahu vzájemné spolupráce, což znamená, že mezi nimi není vztah
podřízenosti a nadřízenosti, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak.
Hlavní zásadou těchto vztahů je účinná spolupráce v zájmu oboustranného plnění
úkolů ve prospěch celého národního hospodářství.
Tyto
vztahy jsou upraveny platnými zákonnými předpisy o hospodářských vztazích mezi
socialistickým organizacemi, a týkají se zejména dodávek pro ústředí společnosti
a pro její námořní lodě. Konkretizace těchto vzájemných vztahů se provádí
zvláštními hospodářskými smlouvami.
Tyto
vztahy ,jsou kromě všeobecně platných právních předpisů upraveny zvláštními
předpisy a směrnicemi společnosti, vydávanými ústředním ředitelem, popřípadě
vedoucími útvarů podle věcné příslušnosti se souhlasem ústředního ředitele.
Podrobnosti vyplývají z pracovních náplní jednotlivých funkcí a z pracovních
postupů jednotlivých útvarů.
Příkazy
dlouhodobým delegátům společnosti je oprávněn vydávat ústřední ředitel a jeho
náměstci. Z jejich pověření mohou mít přímý styk s dlouhodobými delegáty v
otázkách týkajících se celé společnosti, např. v otázkách dopravně i technicko
provozních, jakož i v případech zajištění plynulého provozu lodí, též vedoucí
jednotlivých provozních útvarů prostřednictvím svých nadřízených náměstků, kteří
musí být o všem náležitě informováni.
Působnost
delegátů a jejich vztah k obchodním oddělením čs.zastupitelských úřadů v
zahraničí stanoví organizační a pracovní řád pracovníků čs.orgánů v
zahraničí.
Krátkodobí
delegáti společnosti jsou během trvání své zahraniční služební cesty podřízeni
ústřednímu řediteli nebo jeho náměstkům podle věcné příslušnosti. Vedoucí
jednotlivých útvarů mohou mít přímý styk s krátkodobými delegáty za stejných
podmínek jako s delegáty dlouhodobými.
Za
přípravu krátkodobých delegátů, za dokonalé využití jejich služebních cest i
koordinaci úkolů, je odpovědný příslušný vedoucí útvaru, ze kterého je
krátkodobý delegát vysílán. Podrobnosti jsou stanoveny v příslušném instrukčním
bloku.
Před vznikem ČNP byla v
Metransu v souvislosti s rozhodnutím o nákupu lodi vytvořena skupina sestávající
z tehdejší zástupkyně ředitele plavebního odboru I.Křehlíkové-Chocholoušové,
kpt.B.Klose a.ing.M.Skřivánka, která měla zahájení plavby připravit.
V souvislosti
s koupí lodi "Republika" bylo zřízeno v Metransu oddělení "vlastní Ioď", jehož
vedením byl pověřen ing.Skřivánek. Až do roku 1954 pracovalo ve dvoučlenném
obsazeni. Po I.Křehlíkové-Chocholoušové sem přišel V.Biedermann, pozdější
vedoucí odd.mezinárodních přeprav Motokovu.
K 2.2.1955 je zaznamenáno
schema rejdařství (spadalo pod náměstka M.Böhnela) v Čechofrachtu (do
května měly být obsazeny zbývající funkce):
funkce |
osoba |
neobsazeno |
celkem |
|
|
|
|
vedoucí |
Skřivánek |
|
1 |
|
|
|
|
korespondentka |
Tolarová |
|
1 |
|
Špalová |
|
1 |
|
|
|
|
hlavní dispečer |
Biedermann |
|
1 |
druhý dispečer |
|
neobsazeno |
1 |
|
|
|
|
hotelový hospodář |
Šafařík |
|
1 |
nákupní referent |
|
neobsazeno |
1 |
|
|
|
|
hlavní superintendant |
|
neobsazeno |
1 |
hlavní inženýr |
Huraj |
|
1 |
technický inspektor |
|
neobsazeno |
1 |
|
|
|
|
celkem |
6 |
4 |
10 |
Většina pracovníků skupiny rejdařství přešla v roce 1959 do nově vzniklého podniku ČNP a tvořila jeho základ.
Dne 1.
dubna 1959 byla založena mezinárodní akciová společno3i ČESKOSLOVENSKÁ NÁMOŘNÍ
PLAVBA se sídlem Praha 1, Na můstku 11, s uděleným oprávněním k provozu námořní
plavby. V té době převzala námořní lodě provozované dosud PZO Čechofracht:
Republiku, Julius Fučík, Lidice, Dukla a Mír.
Na
ústředí zahájilo činnost 30 pracovníků. Ústředním ředitelem byl jmenován
František Navrátil, náměstkem ing.Miroslav Böhnel a ředitelem rejdařství
ing.Miloš Skřivánek.
V
sekretariátu vedení podniku pracoval tajemník JUDr.František Preisler, dvě
sekretářky – Jana Říhová a Libuše Špitzlová a čínsko-česká překladatelka Věra
Sýkorová.
Celkový
provoz námořních lodí zajišťovalo na ústředí několik oddělení:
ti
1.
technické
hlavní
inženýr Alfred Frühauf,
nautický
inspektor kpt. Josef Horčic, strojní inspektor Jan Ptáček
Toto
oddělen! zajišťovalo technický provoz námořních lodí, jejich údržbu, opravy,
dokování a rekonstrukce. Dále pak schvalování projekční a výrobní dokumentace
novostaveb, stavební dozor, garanční provoz a vystavováni seznamů
posádek.
2.
dispečerské -
vedoucí
oddělení Vladimír Biedermann
referenti:
Jan Hajzner, Alena Tolarová, Hana Špálová, Rudolf Krbek a Zdena
Kolářová
Oddělení
mělo stejnou náplň jako dnešní OSNP (obchodní skupina námořních přeprav) včetně
komerční politiky.
3.
zásobovací -
vedoucí
Miroslav Šafařík, referentka Helena Piková.
Oddělení
zajišťovalo stejné úkoly jako dnešní ODZL (oddělení zásobování
lodí)
4.
pojišťovací -
Ing.
Viktor Pines. '
Pracovní
náplň byla pojištění lodí, nákladů, posádky a likvidace veškerých
škod.
5.
ekonomické
vedoucí
Vladimír Hovorka,
referenti
Jaroslav Jiránek, Zdena Langšádlová, Jindřich Kramoliš, Jaroslava Škvorová,
Marcela Kovalová a Irena Beniaková.
Toto
oddělení mělo stejné úkoly jako dnešní ekonomický úsek.
6.
osobní
vedoucí
František Mužík, referenti: Marie Bišková, Květa Vávrová.
7.
správu budovy měl na starosti J. Roman a
telefonní
ústřednu obsluhovala Božena Plocarová.
K
zajištění provozu námořních lodí bylo připraveno cca 180 námořníků, včetně
najatých cizinců (PLR, BLR, ČLR). Část důstojníků absolvovala námořní školy v
BLR, PLR, SFRJ a SSSR, část byla absolventy strojní fakulty a vyšších
průmyslových škol strojních. Ostatní posádka byla vybírána podle potřebných
profesí u plavebních společností, ČSA a ve výrobních
závodech.
Při
této příležitosti nelze nevzpomenout alespoň na část základních kádrů, kteří
zajišťovali prvopočáteční provoz námořních lodí a vyškolovali další členy
posádky:
1.
velitelé:
kpt.
Bohumil Klos, kpt. Jan Hakl, kpt. Jakub Frey, kpt. Josef Horčic, kpt. Cibík, a
kpt.František Makový
2.palubní
důstojníci:
Vladimír
Benda, Oleg Harna, Antonín Kantner, František Kopečný, Milan Rusňák, Antonín
Fojtů, Joseř Šimek, Petr Kadlečík, Jiři Kudrna, Karel Žebrák, Karel Pešek, Tlbor
Búci, Jiří Materna, Jan Hobza, Jan Hošek, František Černohorský, Pavel Trnka,
Vlastimil Bednařík, Radomír Novotný, Rudolř Smětal, Vladimír Podlena, Pavel
Nevečeřal.
3.strojní
důstojníci:
Václav
Munzar, Václav Šícha, Bohumil Sokol, Adolř Nováček, Ing. Daniel Huraj, Viktor
Wiedermann, Miroslav Radovnický, Milan Blažek, Bohumir Holý, Vladimír Kožíše.k,
Ing. František Hlavatý, Jiří Padevět, Miroslav Spurný, František Lesný, Oldřich
Černík, Aleš Tůma, Rudolf Dub, Ing. Pavel Opletal, Ing. Pavel Hrádek, Ing
Jindřich Znamenáček, Karel Válek, Dalibor Čada, Jiří Komárek, Jaroslav Kotouš,
lng.Oldřich Novák, Bedřich Hubáček, František Kalivoda.
4.
elektrodůstojníci:
František
Mareda, Vladimír Sucháček, Jiří Jiřina, Josef Michálek, Leopold Zernan, Bláha,
Jindřich Hypša, Ing. Vladimír Říha, Josef Dub.
5.
radiodůstojníci:
Miloslav
Rejthar, František Nohýnek, Hekrle, Jiří Pazourek, Jiří Dejmek, Jaroslav Kelnar,
Antonín Bačina, Ivo Fišer, Ivo Bílek
6.
lodní hospodáři:
Ján
Pospíšil, Zdeněk Škrla, Milan Matiášek, Ing. Bohumil Novák, Izidor Blšťák,
Václav Janeček, Josef Kořínek, Ing. Ivo Belka, Milan Friedrich, Miroslav
Šaravec, Křivánek.
7.
ostatní posádka:
Jiří
Bartovský, Jaroslav Půhoný, Josef Půhoný st., Joseř PŮhoný ml., Jití Půhoný,
Josef Kozmík, Jaroslav Růzha, R.Fučík, Jan Burián., Josef Jirkovský, Vilém
Klein, Josef Radlička, Josef Krčma, František Topinka, Jan Pavlišín, Jaroslav
Kubelka, Karel Maršálek, Václav Kotrbatý, Karel Řehák, František Slavíček,
Jaroslav lfřka, Oldřich Novák, Jiří Šetena, Karel Válek, Dalibor Berka, Jan
Komárek, Jilří Souček, Milan Všetička, Jan Vašíček, Ladislav Pytlík, Bohouš
Lukeš, Miroslav Jebavý. Bedřich Kadlec, Alois Kavalír a další. .
Pokud
byl někdo vynechán, nejde o zlý úmysl. Bohužel, původní seznamy posádek již
nejsou k dispozici.
Při
ustanovení mezinárodní akciové společnosti část akcií vlastnila ČLR, a proto
také na ústředí pracovalo několik čínských pracovníků:
1.
ústřední ředitel
Wang
Fu Lin (1959-1963), Zheng Men Qi (1963-1967)
2.
provozní náměstek
Jian
Fo (1959-1963), Ku Xin Wu (1963-1967)
3.
ekonomický náměstek
Zhou
Yun Yu (1959-1963), Shao Jun Xian (1963-1967)
4.
technický ředitel
Zhou
Yeng Jin (1959-1963), Cheng Yun Xien (1963-1967)
5.
vedoucí sekretariátu
Coo
Shen Jun (1959-1963), Xu Gong Xiao
(1963-1967)
6.
strojní inspektor
Wang
S" Xin (1959-1963, Chao Xian (1963-1967)
7.
zásobovací oddělení
Jian
Jin Yin
8.
osobní oddělení
Cao
Zhong
Do
představenstva byli zvoleni:
za
českou stranu:
předsedové:
náměstek ministra ZO Kohout (1959); Mareš (1962) a Honusek
(1964)
členové:
Jiří Beránek (1959), Petr Průša . (1962), Adolř Vaněk
(1964)
za
čínskou stranu
předsedové:
Ju Mei (1959-1964), Tao Chi (1964-1967)
členové:
Fong Yu Ju (1959-1962), Phon Zhi Jian (1962-1967), Zhang Zhi
(1964-1967)
Na
lodích Julius Fučík, Lidice, Orava a Dukla byli naloděni čínští námořníci
podílem cca jedné poloviny posádky.
Zajištění
provozu našich námořních lodí v padesátých letech nebylo jednoduché. Chyběli
odborníci, nebyly zkušenosti s námořním provozem a všichni jsme se museli učit
studiem zahraniční literatury a přebírat většinu námořních zvyklostí a
zkušeností u jiných rejdařů, zvláště v PLR, odkud jsme zpočátku převzali i
některé jejich předpisy.
Ubytování
na starých lodích bylo podstatně složitější, (bez klimatizace). Ve strojovnách
dosahovaly teploty y některých oblastech 40 - 50 C. V tropických pásmech byla v
kajutách taková vedra, že námořníci raději volili přenocování na palubě.
Podstatně menší styk byl s rodinami. Cesty na Dálný východ byly podstatně delší
a nebyly výjimkou. Tak např. Ioď Kladno v roce 1961 vyplula z přístavu Hamburg a
její návrat do Evropy (Itálie) se uskutečnil přes Indonésii, ČLR, Japonsko a
Austrálii za 12 měsíců.
Přes
všechny tyto nedostatky byla na lodích větší soudržnost, navzájem se pěstovalo
„fandovství" k námořnímu řemeslu. Námořníci, i když, jejich domovem byl
vnitrozemský stát, se chtěli prosadit v konkurenci přímořských států s
dlouholetou tradicí.
Dnes
se dá bez nadsázky říci, že naše námořní lodě jsou známé v celém světě a
odbornost našich námořníků je dobře hodnocena.
Závěrem
alespoň několik vybraných skutečností. V roce 1966 loď Lidice zachránila na
volném moři italského trosečníka Bruno Rota, který byl na moři několik neděl bez
jakékoliv pomoci. Loď Košice v roce 1965 jako první československá loď obeplula
zeměkouli. V roce 1978 loď Praha obeplula největší mys Jižní Ameriky Hornův, kde
snad jsou nejhorší povětrnostní a navigační I podmínky.
Autor:
Jan Ptáček (1925)
vedoucí oddělení rozvoje floty
uveřejněno
v časopise Maják - jubilejní vydání/89
podniku se od jeho vzniku
v roce 1959 výrazněji neměnila, vyvíjely se
a)
názvy
jednotlivých útvarů tak, aby lépe vystihovaly jejich náplň a odpovídaly i názvům
pro platové zařazení do příslušné třídy
b)
struktura jednotlivých útvarů
z hlediska dělení
- podniku na úseky a
odbory
- úseků a odborů na oddělení a
referáty
- stupňů přímého řízení oddělení a
samostatných referátů vedoucím útvaru
c)
u
některých oddělení se měnilo jejich zařazení pod jednotlivé útvary
Období
1959-1990
období |
1961 |
1971 |
1980 |
|
skupina |
skupina |
skupina |
|
oddělení |
oddělení |
oddělení |
úsek |
referát |
referát |
referát |
organizační/štábní |
|
| |
|
ústřední ředitel |
generální ředitel |
generální ředitel |
|
|
|
|
|
sekretariát |
sekretariát |
sekretariát |
|
organizační |
R organizace a řízení |
|
|
právní |
|
právní a organizační |
|
politicko výchovné |
politicko výchovné |
|
|
podnikové kontroly |
podnikové kontroly |
kontroly |
|
R ZÚ/ZO |
R obrany a
stát.tajemství |
obrany a zvláštní |
dopravně
provozní/obchodní |
|
| |
|
|
dopravně provozní náměstek |
obchodní náměstek |
|
|
|
|
|
|
R konjunkturní |
kom.pol. a integrace |
|
|
R právní |
|
|
|
zásobování |
|
|
|
hospodářská správa |
|
dopravně provozní |
|
| |
|
dopravně provozní náměstek |
obchodně provozní ředitel |
ředitel OS námořních
přeprav |
|
|
|
|
|
přepravní |
liniové dopravy |
liniové dopravy |
|
dispečerské |
trampové dopravy |
trampové dopravy |
|
vyúčtovací a tarifní |
tarifní |
námořních tarifů |
|
|
technicko ekonomické |
R obchodně technický |
technicko provozní |
|
| |
|
technicko provozní náměstek
|
technicko provozní ředitel
|
ředitel OS lodního provozu |
|
|
|
|
|
palubní |
palubní |
nautického provozu lodí |
|
strojní |
strojní |
údržby lodí |
|
hospodářské |
R hospodářský |
R hosp.provozu lodí |
|
R pro stavbu a nákup lodí |
R pro nákup a prodej lodí |
technického rozvoje floty |
|
MTZ (zásobování lodí) |
|
dovozu a nákupu lod.potřeb |
|
havarijní |
|
|
|
|
|
lodních posádek |
ekonomický |
|
| |
|
ekonomický náměstek |
vedoucí EÚ |
ekonomický náměstek |
|
|
|
|
|
plánovací a finanční |
plánovací a finanční |
plánovací a cenové |
|
|
|
devizové a finanční |
|
evidence a mechanizace |
národohosp.evidence |
informační soustavy |
|
práce a mezd |
práce a mezd |
ekonomiky práce |
|
R cenově konjukturní |
|
|
|
adm.hospodářské |
adm.hospodářské |
tech.a hosp.správy a inv. |
|
|
R telekomunikační |
|
|
|
|
analýzy a proj.syst.řízení |
kádrový/personální |
|
| |
|
|
ved.kádr.odboru |
ředitel kádr.pers.úseku |
|
|
|
|
|
|
kádrový |
pro práci s kádry |
|
|
školský |
výchovu a průpravu kádrů |
|
|
R organizace posádek |
pers.práci a péči o
pracující |
|
|
|
politické práce na lodích |
námořní lodě |
|
| |
|
námořní lodě |
námořní lodě |
námořní lodě |
|
|
|
|
|
palubní |
palubní |
palubní |
|
strojní |
strojní |
strojní |
|
hospodářské |
hospodářské |
hospodářské |
|
|
|
|
stavební dozor |
|
| |
|
stavební dozor |
stavební dozor |
stavební dozor |
pobočky a delegáti |
|
| |
|
pobočky a delegáti |
pobočky a delegáti |
pobočky a delegáti |
majetkové účasti |
|
| |
|
majetkové účasti |
majetkové účasti |
majetkové účasti |
Období
1991-1998
období |
1991 |
1993 |
1997 |
|
skupina |
skupina |
skupina |
|
oddělení |
oddělení |
oddělení |
úsek |
referát |
referát |
referát |
|
|
|
|
organizační/štábní |
generální ředitel |
generální ředitel |
generální ředitel |
|
náměstek |
|
|
|
|
sekretariát |
sekretariát |
|
|
právní |
právní |
|
|
|
námořní bezpečnost |
|
|
vnitřní audit |
|
|
|
|
R personalistiky |
|
|
|
organizační |
|
|
|
majetkové účasti |
|
|
|
|
informatiky a adm. |
ředitel informatiky a adm. |
ředitel informatiky |
|
|
|
|
|
obchodní |
obchodní ředitel |
obchodní ředitel |
ředitel obchodního odboru |
|
|
|
|
technický |
technický ředitel |
technický ředitel |
ředitel technického odboru |
|
|
|
|
ekonomický |
ekonomický ředitel |
ekonomický ředitel |
|
|
|
|
ředitel finančního odboru |
|
|
|
|
personální |
personální ředitel |
personální ředitel |
|
|
|
|
|
námořní lodě |
námořní lodě |
námořní lodě |
námořní lodě |
|
palubní |
palubní |
palubní |
|
strojní |
strojní |
strojní |
|
hospodářské |
hospodářské |
hospodářské |
|
|
|
|
stavební dozor |
stavební dozor |
stavební dozor |
stavební dozor |
|
|
|
|
pobočky a delegáti |
pobočky a delegáti |
pobočky a delegáti |
pobočky a delegáti |
|
|
|
|
majetkové účasti |
majetkové účasti |
majetkové účasti |
majetkové účasti |
Stabilní zůstal název
a)
ekonomického úseku, v čele
s vedoucím úseku, od roku 1980 vedl úsek ekonomický náměstek
b)
obchodního úseku, vedeného
náměstkem s dělením na
ba) dvě obchodní skupiny
-
obchodně- provozní a
-
technicko-provozní
v čele s řediteli a
bb) dva samostatné útvary:
-
oddělení
zásobovací (později přešlo pod obchodně technický úsek) a
.
-
odbor
komerční politiky a integrace
c)
kádrový
odbor se změnil na kádrově-personální úsek v čele
s vedoucím.
d)
útvary
řízené přímo generálním ředitelem střídaly název organizační úsek nebo štábní
útvary.
Ústřední (později generální)
ředitel řídil přímo
a)
sekretariát,
b)
kontrolu
a zvláštní/obrany,
c)
většinou
též organizační a právní (někdy spojené s organizačním, jindy
s pojišťovacím, 1971 pod náměstkem),
d)
z počátku i odd.politicko
výchovné (přešlo do kádr.pers.úseku)
e)
přechodně odd.pro výstavbu (přešlo
do ekonomického úseku )
Náměstek (provozní) řídil obchodní
skupiny
a)
dopravně
(později obchodně) provozní i
b)
technicko provozní a
v sedmdesátých letech i
c)
zásobovací odd., které
v osmdesátých letech přešlo pod technicko provozní skupinu
d)
odbor
komerční politiky a integrace, který v devadesátých letech přešel pod
obchodně provozní skupinu
Dopravně (obchodně) provozní
skupina se po roce 1966 členila na oddělení
a)
liniové
dopravy
b)
trampové
dopravy
c)
tarifní
(a vyúčtovací)
d)
technicko-ekonomické (kontrolu
disbursementů) a
e)
komerční
politiky a integrace (od konce osmdesátých let)
Technicko provozní skupina se po
roce 1966 členila na oddělení
a)
palubní
(nautického provozu)
b)
strojní
(údržby lodí)
c)
hospodářské (hospodářského provozu)
d)
pro
nákup a podej lodí (rozvoje floty)
e)
dovozu a
nákupu lodních potřeb (od osmdesátých let)
Ekonomický úsek se členil na
oddělení
a)
plánovací (a finanční,
cenové)
b)
evidence
a mechanizace (národohospodářské evidence, účtáren, informační
soustavy)
c)
práce a
mezd (ekonomiky práce)
d)
administrativně hospodářské
(tech.hosp.správy)
e)
analýzy
a projekce řízení (od 1980)
Kádrový/personální úsek vznikl až
po roce 1966 a členil se na oddělení
a)
kádrové
(pro práci s kádry)
b)
školské
(přípravu/průpravu a výchovu kádrů)
c)
personální (pers.práci a péči o
pracující)
d)
posádek
(většinou v personálním oddělení, v roce 1980 přechodně
v OSLP)
e)
politické práce na
lodích
Od samého počátku podniku se ve
schematech objevují útvary
a)
sklad
lodních potřeb (původně situovaný v Horních Počernicích, později ve
vlastním vybudovaném objektu ve Štěchovicích), podléhající vedoucímu
zásobovacího oddělení
b)
stavební
dozory, ustavené pro stavbu jednotlivých (případně série) lodí, podléhajících
řediteli technicko provozní skupiny
c)
pobočky
a delegatury, spadající pod obchodního náměstka nebo ředitele obchodně provozní
skupiny a odborně řízené útvarem komerční politiky a
integrace
d)
námořní
lodě, řízené generálním ředitelem (a jeho náměstky), odborně vedené jednotlivými
podnikovými útvary v rámci jejich odborného zaměření
Organizace námořních lodí je
upravena Řádem pro službu na československých námořních lodích a nijak výrazně se
neměnila
Velitel lodi řídil
přímo
a)
palubní
oddělení vedené 1.palubním důstojníkem
dále 2.a 3.palubní důstojník, a
palubní mužstvo (složené námořníků 1. a 2.třídy a lodníků, vedené
loďmistrem)
b)
strojní
oddělení vedené 1.strojním důstojníkem
dále 2.,3. a 4.strojní důstojník a
strojní mužstvo (složené z motorářů 1. a 2.třídy, vedené
strojmistrem)
c)
hospodářské oddělení vedené lodním
hospodářem/ekonomem, dále kuchaři a stewardi
d)
důstojníka radioelektrické
služby
e)
lodního
lékaře
Počet nezbytných pracovníků,
potřebných pro zajištění provozu lodi (navigaci, přístavní operace s lodí a
nákladem, údržbu a opravy, zajišťované vlastními silami, administrativu,
stravování a ubytování posádky) byl stanoven v systemizaci, navíc byli
naloďováni pracovníci na zácvik do předpokládaných funkcí.
Zatímco v období do roku 1989
je uváděna podrobná struktura vč.členění úseků na oddělení, po roce 1990 je
k dispozici pouze hrubé schema dělení podniku na úseky, které se rozšířily
o úsek
a)
informatiky a administrativy
(1991-94)
b)
finanční
1995-1997 v roce 1997 nahradil ekonomický odbor)
V roce 1990 byl ve schematu
pouze
a)
náměstek
pověřovaný řízením útvarů a další činností dle rozhodnutí GŘ (funkce zrušena
1992),
b)
ředitelé
úseků, řízení přímo GŘ
V devadesátých letech se
začínají vytvářet tuzemské dceřinné společnosti
a)
COS-servis, kam se v roce 1993
začleňuje technicko hospodářská správa včetně autoprovozu
b)
COS Crew
Management, kam přechází v roce 1996 péče o posádky a jejich střídání
V roce 1995 se ve schematu
objevují dva útvary řízené přímo GŘ:
a)
sekretariát majetkových účastí v
souvislosti se zakládáním dceřinných společností v zahraničí
b)
oddělení
námořní bezpečnosti lodí v souvislosti se zavedení systému ISM
(International Safety Management)
V roce 1997 se už ve schematu
neobjevuje
a)
ekonomický úsek (zbytek po
delimitaci do COS-servisu přechází do finančního)
b)
personální úsek (zbytek
personalistiky po delimitaci do COS Crew Managementu přechází pod
GŘ)