Každý systém lze rozvíjet jen v rámci jeho technické podstaty, jejíž kvalitativní změna je v určitém stadiu pro další vývoj nezbytná. Tak se tok dat a informací v současném řídícím cyklu přiblížil stavu nasycenosti, a je nyní třeba uvolnit mu nové cesty.
Předmětem inovace je operativně-technické řízení
lodního provozu, sběr a přenos dat mezi ústředím a loděmi i
administrativnětaktický stupeň řízení na ústředí. Jaké jsou naše záměry v těchto
oblastech?
V lodním provozu je klíčem k další automatizaci
schopnost propojování a funkční návaznosti, tedy integrace. Dnes již nejenom
samostatné subsystémy v navigačním provozu, v monitorování strojovny či v podobě
nezávislého "loadmasteru" /kalkulátoru plánu nakládky/, ale univerzální
sběrnicová architektura s rozptýlenou inteligencí - tedy řízení nezávislými
mikroprocesorovými jednotkami, komunikujícími po společném kabelu - sběrnici.
Jedině tak je možné realizovat komplexní úlohy typu:
- výpočet-a korekce ekonomické rychlosti podle
skutečných podmínek
- optimalizace.trimu dle ponoru a
spotřeby
- monitorování a analýza výkonu H.M. a dosažené
rychlosti systém
- automatizovaných hlášení o průběhu cesty, resp.
nakládky/vykládky a o stavu
lodních zařízení
- automatizace plánu nakládky, výpočet namáhání
ohybem, střihem, dále stability a trimu s přímým pořízením a přenosem potřebných
vstupních dat z univerzální sběrnice. Jinými slovy, např. nakládku bylo možné
řešit na kalkulačce již před 10 lety, ale při každém spuštění programu bylo
nutné vkládat cca 30 až 50 vstupních dat ručně a variantní reprodukovatelnost
výpočtu byla minimální. Dnes integrace jednotlivých lodních subsystémů umožňuje
automatické načtení měřitelných I veličin, jako např. obsahů balastových,
palivových a sladkovodních tanků, ponoru a trimu prostřednictvím zmíněné
"instrumentál.ni" sběrnice až do zpracující výstupní jednotky - osobního
počítače.
Skutečnou míchou mezi žebry lodního trupu bude
zdvojená sběrnice, zajištující komunikaci monitorovacích, řídících,.regulačních,
alarmových a výstupních: jednotek - každá v podobě 'výkonného mikropočítače.
Rozptýlená architektura znemožňuje ochromení celého systému automatiky závadou
jediné desky a. je velmi odolná proti informačnímu přetížení
(zahlcení)
Specializovaná výstupní jednotka zajišťuje styk
s osobním počítačem, což bude na všech lodích typ IBM PS/2 model 30,
novinka z dubna 1987, nástupce dnes již historického typu PC/XT. Speciální,
námořní úpravu provádí SAIT Belgie; celá sestava, skládající se z barevného 14"
monitoru, systémové jednotky se dvěma floppy disky 3,5 ", dvou speciálních 20 MB
diskových jednotek s výměnnými médii, 24-jehlové mozaikové tiskárny a
zásobárny s více než 1000 Iisty.skládaného papíru bude uzavřena v ocelové
konzoli a připevněna na zvláštních tlumičích.
Využití lodního osobního počítače se plánuje zejména
v následujících oblastech (dle již probíhající analýzy funkcí)
:
- automatizace plánu nakládky
- sběr a předzpracování dat o průběhu plavby,
nakládky/vykládky s automatizací výsledné statistiky dle dnešního "Lodního
hlášení"
- výpočet a korekce ekonomické rychlosti dle
skutečných podmínek
- osobní evidence členů posádky, tisk seznamu posádky
("crew list") dle IMCO-form
- evidence veškerého lodního inventáře databankovým
systémem, automatizace zpracování ročních inventur
- textový editor - sestavování a tisk dopisů,
sdělení, oznámení atd. s možností snadných oprav a opakovaných
tisků
- automatický přenos textů a datových souborů mezi
lodí a ústředím via SATCOM, jejich výtisk a archivace na paměťovém
médiu
- výpočet tabulky devizových nároků a odchylek pro
L/E, její tisk, přenos do dalšího měsíce, případně přímý přenos na ústředí via
SATCOM
Společně s osobním počítačem budou všechny novostavby
a stávající perspektivní lodě vybaveny zařízením SATCOM za účelem pokrytí
požadavku Jednotného námořního tísňového a bezpečnostního systému, jenž bude
uváděn v platnost etapově od r. 1991. Kromě čínských novostaveb, kde loděnice
určila typ Magnavox MX-2400, to bude jednotně typ Aries-38 norského výrobce E.B.
Nera, světově druhý nejrozšířenější (po JRC) a velmi spolehlivý
výrobek.
Využitím satelitní komunikace pro automatizovaný
přenos dat a zpráv se dostáváme k druhé oblasti inovace, ke spojovacímu článku
počítačových zpracování agend ústředí a lodí. Předpokládá se v zásadě dvojí
využití:
- SATCOM jako telexový terminál pro rychlejší a
levnější přenos zpráv cizím adresátům (namísto manuální radiotelegrafie přes
cizí pobřežní stanice)
- SATCOM jako komunikační prostředek, skýtající
telefonní kanál osobnímu počítači pro přenos dat a zpráv. Prostřednictvím
komunikačního modemu může osobní počítač vysílat a přijímat data rychlostí 1200,
resp. 2400 bitů/s, dle kvality použitých linek. Komunikační program v lodním os.
počítači umožňuje sestavit textový nebo datový soubor, automaticky provést volbu
účastníka (ústředí v Praze) a rovněž automaticky odeslat přichystané zprávy
z lodě a poté "vyzvednout" zprávy přichystané v příslušné "poštovní schránce"
pro tu kterou loď.
Komunikační program během spojení "vybere" z ústřední
diskové paměti obsah poštovní schránky pro příslušnou loď a ihned nato se zprávy
z lodi dle označení zatřídí do "poštovních schránek" adresátů - jednotlivých
funkcí na ústředí, kde se objeví okamžitě na monitoru
terminálu.
Zmíněná metoda komunikace přináší do organizace
spojení novou kvalitu, zejména:
- globální dosažitelnost spojení s loděmi (s výjimkou
arktických oblastí kolem pólů) .
- vyloučení mezičlánku operátorů a tedy všech
dopravních zpoždění .
- časově nepřetržitou pohotovost spojení: z lodi na
pobřeží lze kdykoliv přímo telexovat i telefonovat, z pobřeží na loď vždy
telexovat a za určitých okolností i přímo telefonovat (přenášet data telefonním
kanálem)
- schopnost terminálů přijímat korespondenci zcela
bezobslužně
- využívat satelitního spoje i z teritoriálních vod a
přístavů většiny zemí.
Popsané komunikační programy pro osobní počítače,
více či méně dokonalé, uvádí na trh několik světových firem /Sperry, NavCom,
JRC, SAIT/. Společnou snahou všech výrobců je maximalizovat účinnost přenosu,
tj. využití placeného intervalu telefonického spojení na přenos vlastní
informace vůči ztrátovým časům, nutným pro řízení a zabezpečení spojení.
Poslední zkoušky programu Datatalk firmy SAIT, který budeme používat, ukázaly
dobu spojení při satelitním přenosu čtyř 50-slovních zpráv jedním směrem a dvou
stejných zpráv druhým směrem včetně zabezpečení interval spojení kolem 1 minuty,
podle "kvality použitých linek.
V ČNP pak budeme zkoušet efektivnost jednak metody
spojení loď - satelit - pobřežní stanice
(CES) v zahraničí - pozemní linky - ČNP a metody loď
- satelit - CES v zahraničí - satelit - vlastní stanice na budově ČNP, tedy s
vyloučením místních pozemních linek. Teprve po cca 1-roční zkušební etapě bude
vyhodnocena nejúčinnější metoda.
Nemalé změny se plánují i v automatizaci řízení na
ústředí. Hlavním cílem zde je rozšíření dosavadní agendy mezd, účetnictví a
evidence pracujících o oblast přímého řízení lodního provozu a námořních
přeprav, což si vyžádá další kvalitativní skok: zřízení terminálové sítě a tím
umožnění přístupu odborným pracovníkům přímo k bázi dat a zpracujícím programům.
Tedy konec žádostí o "vyjíždění sestav", které jsou zanedlouho neaktuální a
potřebují mnoho trpělivosti než z nich vyčteme co potřebujeme. Spuštěním
příslušného programu si odborný referent pořídí výpis aktuální sestavy na
obrazovku terminálu za vydatné podpory třídících a výběrových metod a tiskovou
kopii obrazovky si nechá dle potřeby vytisknout příkazem z klávesnice na
tiskárně nejdále ve vedlejší místnosti. Terminálů se plánuje celkem kolem 38,
tiskáren asi polovina; začínat se však bude s počty asi
třetinovými.
Mají-li odborní pracovníci možnost pracovat s
počítačem přímo prostřednictvím terminálů, pak je neodmyslitelnou součástí
organizace dat v počítači i databankový systém, neboli určitá "rafinovanější"
forma:
- vymezení přístupu terminálovým uživatelům jen k
určitým záznamům; podle druhu dotazovaného záznamu počítač odpoví buď
"nepřístupný záznam" nebo "záznam pouze ke čtení", jen v případě té které
funkci svěřených záznamů počítač umožní provádět v záznamech úpravy, mazat či
zřizovat nové záznamy
- dotazováni se na data zadáním třídících podmínek,
např. v evidenci pracovníků vybrat osoby určitého bydliště, věkové kategorie,
funkce, jména, os. čísla atd. Podmínky výběru je přitom možné mezi sebou
libovolně sdružovat
- zřízení a ochrany uživatelských podadresářů:
termináloví uživatelé budou mít k dispozici každý "svůj prostor" na paměťovém
disku, určený k přípravě a archivaci služební korespondence pomocí textového
editoru, k dočasnému či dlouhodobému ukládání dat - výsledků z operativních
kalkulací atd. Část tohoto prostoru bude tvořit "poštovní schránka" pro
automatické ukládán došlé korespondence (z lodí i odjinud). Vstup a manipulaci s
obsahem tohoto uživatelského prostoru povolí počítač pouze dotyčné
funkci.
Zůstává již jen otázka: kdo bude všechnu tu složitou
techniku obsluhovat? Máme dostatek programátorů a školícího personálu? Budeme
schopni všechny tyto změny organizačně zabezpečit?
První organizační kroky byly podniknuty od počátku r.
1987 sloučením úseků OTŘ a OAP do jednoho útvaru Organizace a automatizace (ÚOA)
a jeho.postupným rozšířením, dále ustavením pravidelně se scházejícího
Realizačního týmu ASŘ (ONGŘ, ENGŘ, ŘOSLP, ŘÚOA, projektant ASŘ) a zúžením
spolupráce mezi OSLP a novým útvarem UOA ve věci ASŘ lodního provozu. Byli
rovněž jmenováni reprezentanti všech útvarů ústředí pro styk s
analytiky-programátory, kteří od léta tráví dlouhé hodiny v konzultacích s
těmito odbornými pracovníky na téma "kterak přenést datovou základnu ČNP na nový
počítač", při podchycení systému oběhu dokumentů v podniku a algoritmizaci
úloh.
Další kapitolou je potom program školení již
zpracovaný útvary KPP a OA:
- vybraných lodních funkcí pro obsluhu osobního
počítače (ne programování, ale spouštění hotových
programů)
- R/O v technice SATCOM a připojení osobního
počítače
:
- všech funkcí ústředí - potenciálních uživatelů
terminálové sítě, tj. cca 80 % zaměstnanců ústředí
Autor:
Zdeněk Jiříček
radiodůstojník na řadě námořních lodí (1982 – 1987)
pracovník ASŘ a ředitel ÚOA na ústředí ČNP (1987 – 1993)
uveřejněno v podnikovém časopise Maják 5/1987