Nové směry automatizace v ČNP

Každý systém lze rozvíjet jen v rámci jeho technické podstaty, jejíž kvalitativní změna je v určitém stadiu pro další vývoj nezbytná. Tak se tok dat a informací v současném řídícím cyklu přiblížil stavu nasycenosti, a je nyní třeba uvolnit mu nové cesty.

 

Předmětem inovace je operativně-technické řízení lodního provozu, sběr a přenos dat mezi ústředím a loděmi i administrativnětaktický stupeň řízení na ústředí. Jaké jsou naše záměry v těchto oblastech?

V lodním provozu je klíčem k další automatizaci schopnost propojování a funkční návaznosti, tedy integrace. Dnes již nejenom samostatné subsystémy v navigačním provozu, v monitorování strojovny či v podobě nezávislého "loadmasteru" /kalkulátoru plánu nakládky/, ale univerzální sběrnicová architektura s rozptýlenou inteligencí - tedy řízení nezávislými mikroprocesorovými jednotkami, komunikujícími po společném kabelu - sběrnici. Jedině tak je možné realizovat komplexní úlohy typu:

- výpočet-a korekce ekonomické rychlosti podle skutečných podmínek

- optimalizace.trimu dle ponoru a spotřeby

- monitorování a analýza výkonu H.M. a dosažené rychlosti systém

- automatizovaných hlášení o průběhu cesty, resp. nakládky/vykládky a o stavu

lodních zařízení

- automatizace plánu nakládky, výpočet namáhání ohybem, střihem, dále stability a trimu s přímým pořízením a přenosem potřebných vstupních dat z univerzální sběrnice. Jinými slovy, např. nakládku bylo možné řešit na kalkulačce již před 10 lety, ale při každém spuštění programu bylo nutné vkládat cca 30 až 50 vstupních dat ručně a variantní reprodukovatelnost výpočtu byla minimální. Dnes integrace jednotlivých lodních subsystémů umožňuje automatické načtení měřitelných I veličin, jako např. obsahů balastových, palivových a sladkovodních tanků, ponoru a trimu prostřednictvím zmíněné "instrumentál.ni" sběrnice až do zpracující výstupní jednotky - osobního počítače.

Skutečnou míchou mezi žebry lodního trupu bude zdvojená sběrnice, zajištující komunikaci monitorovacích, řídících,.regulačních, alarmových a výstupních: jednotek - každá v podobě 'výkonného mikropočítače. Rozptýlená architektura znemožňuje ochromení celého systému automatiky závadou jediné desky a. je velmi odolná proti informačnímu přetížení (zahlcení)

Specializovaná výstupní jednotka zajišťuje styk s osobním počítačem, což bude na všech lodích typ IBM PS/2 model 30, novinka z dubna 1987, nástupce dnes již historického typu PC/XT. Speciální, námořní úpravu provádí SAIT Belgie; celá sestava, skládající se z barevného 14" monitoru, systémové jednotky se dvěma floppy disky 3,5 ", dvou speciálních 20 MB diskových jednotek s výměnnými médii, 24-jehlové mozaikové tiskárny a zásobárny s více než 1000 Iisty.skládaného papíru bude uzavřena v ocelové konzoli a připevněna na zvláštních tlumičích.

 

Využití lodního osobního počítače se plánuje zejména v následujících oblastech (dle již probíhající analýzy funkcí) :

- automatizace plánu nakládky

- sběr a předzpracování dat o průběhu plavby, nakládky/vykládky s automatizací výsledné statistiky dle dnešního "Lodního hlášení"

- výpočet a korekce ekonomické rychlosti dle skutečných podmínek

- osobní evidence členů posádky, tisk seznamu posádky ("crew list") dle IMCO-form

- evidence veškerého lodního inventáře databankovým systémem, automatizace zpracování ročních inventur

- textový editor - sestavování a tisk dopisů, sdělení, oznámení atd. s možností snadných oprav a opakovaných tisků

- automatický přenos textů a datových souborů mezi lodí a ústředím via SATCOM, jejich výtisk a archivace na paměťovém médiu

- výpočet tabulky devizových nároků a odchylek pro L/E, její tisk, přenos do dalšího měsíce, případně přímý přenos na ústředí via SATCOM

 

Společně s osobním počítačem budou všechny novostavby a stávající perspektivní lodě vybaveny zařízením SATCOM za účelem pokrytí požadavku Jednotného námořního tísňového a bezpečnostního systému, jenž bude uváděn v platnost etapově od r. 1991. Kromě čínských novostaveb, kde loděnice určila typ Magnavox MX-2400, to bude jednotně typ Aries-38 norského výrobce E.B. Nera, světově druhý nejrozšířenější (po JRC) a velmi spolehlivý výrobek.

Využitím satelitní komunikace pro automatizovaný přenos dat a zpráv se dostáváme k druhé oblasti inovace, ke spojovacímu článku počítačových zpracování agend ústředí a lodí. Předpokládá se v zásadě dvojí využití:

- SATCOM jako telexový terminál pro rychlejší a levnější přenos zpráv cizím adresátům (namísto manuální radiotelegrafie přes cizí pobřežní stanice)

- SATCOM jako komunikační prostředek, skýtající telefonní kanál osobnímu počítači pro přenos dat a zpráv. Prostřednictvím komunikačního modemu může osobní počítač vysílat a přijímat data rychlostí 1200, resp. 2400 bitů/s, dle kvality použitých linek. Komunikační program v lodním os. počítači umožňuje sestavit textový nebo datový soubor, automaticky provést volbu účastníka (ústředí v Praze) a rovněž automaticky odeslat přichystané zprávy z lodě a poté "vyzvednout" zprávy přichystané v příslušné "poštovní schránce" pro tu kterou loď.

 

Komunikační program během spojení "vybere" z ústřední diskové paměti obsah poštovní schránky pro příslušnou loď a ihned nato se zprávy z lodi dle označení zatřídí do "poštovních schránek" adresátů - jednotlivých funkcí na ústředí, kde se objeví okamžitě na monitoru terminálu.

Zmíněná metoda komunikace přináší do organizace spojení novou kvalitu, zejména:

- globální dosažitelnost spojení s loděmi (s výjimkou arktických oblastí kolem pólů) .

- vyloučení mezičlánku operátorů a tedy všech dopravních zpoždění .

- časově nepřetržitou pohotovost spojení: z lodi na pobřeží lze kdykoliv přímo telexovat i telefonovat, z pobřeží na loď vždy telexovat a za určitých okolností i přímo telefonovat (přenášet data telefonním kanálem)

- schopnost terminálů přijímat korespondenci zcela bezobslužně

- využívat satelitního spoje i z teritoriálních vod a přístavů většiny zemí.

 

Popsané komunikační programy pro osobní počítače, více či méně dokonalé, uvádí na trh několik světových firem /Sperry, NavCom, JRC, SAIT/. Společnou snahou všech výrobců je maximalizovat účinnost přenosu, tj. využití placeného intervalu telefonického spojení na přenos vlastní informace vůči ztrátovým časům, nutným pro řízení a zabezpečení spojení. Poslední zkoušky programu Datatalk firmy SAIT, který budeme používat, ukázaly dobu spojení při satelitním přenosu čtyř 50-slovních zpráv jedním směrem a dvou stejných zpráv druhým směrem včetně zabezpečení interval spojení kolem 1 minuty, podle "kvality použitých linek.

V ČNP pak budeme zkoušet efektivnost jednak metody spojení loď - satelit - pobřežní stanice

(CES) v zahraničí - pozemní linky - ČNP a metody loď - satelit - CES v zahraničí - satelit - vlastní stanice na budově ČNP, tedy s vyloučením místních pozemních linek. Teprve po cca 1-roční zkušební etapě bude vyhodnocena nejúčinnější metoda.

Nemalé změny se plánují i v automatizaci řízení na ústředí. Hlavním cílem zde je rozšíření dosavadní agendy mezd, účetnictví a evidence pracujících o oblast přímého řízení lodního provozu a námořních přeprav, což si vyžádá další kvalitativní skok: zřízení terminálové sítě a tím umožnění přístupu odborným pracovníkům přímo k bázi dat a zpracujícím programům. Tedy konec žádostí o "vyjíždění sestav", které jsou zanedlouho neaktuální a potřebují mnoho trpělivosti než z nich vyčteme co potřebujeme. Spuštěním příslušného programu si odborný referent pořídí výpis aktuální sestavy na obrazovku terminálu za vydatné podpory třídících a výběrových metod a tiskovou kopii obrazovky si nechá dle potřeby vytisknout příkazem z klávesnice na tiskárně nejdále ve vedlejší místnosti. Terminálů se plánuje celkem kolem 38, tiskáren asi polovina; začínat se však bude s počty asi třetinovými.

 

Mají-li odborní pracovníci možnost pracovat s počítačem přímo prostřednictvím terminálů, pak je neodmyslitelnou součástí organizace dat v počítači i databankový systém, neboli určitá "rafinovanější" forma:

- vymezení přístupu terminálovým uživatelům jen k určitým záznamům; podle druhu dotazovaného záznamu počítač odpoví buď "nepřístupný záznam" nebo "záznam pouze ke čtení", jen v případě té které funkci svěřených záznamů počítač umožní provádět v záznamech úpravy, mazat či zřizovat nové záznamy

- dotazováni se na data zadáním třídících podmínek, např. v evidenci pracovníků vybrat osoby určitého bydliště, věkové kategorie, funkce, jména, os. čísla atd. Podmínky výběru je přitom možné mezi sebou libovolně sdružovat

- zřízení a ochrany uživatelských podadresářů: termináloví uživatelé budou mít k dispozici každý "svůj prostor" na paměťovém disku, určený k přípravě a archivaci služební korespondence pomocí textového editoru, k dočasnému či dlouhodobému ukládání dat - výsledků z operativních kalkulací atd. Část tohoto prostoru bude tvořit "poštovní schránka" pro automatické ukládán došlé korespondence (z lodí i odjinud). Vstup a manipulaci s obsahem tohoto uživatelského prostoru povolí počítač pouze dotyčné funkci.

 

Zůstává již jen otázka: kdo bude všechnu tu složitou techniku obsluhovat? Máme dostatek programátorů a školícího personálu? Budeme schopni všechny tyto změny organizačně zabezpečit?

První organizační kroky byly podniknuty od počátku r. 1987 sloučením úseků OTŘ a OAP do jednoho útvaru Organizace a automatizace (ÚOA) a jeho.postupným rozšířením, dále ustavením pravidelně se scházejícího Realizačního týmu ASŘ (ONGŘ, ENGŘ, ŘOSLP, ŘÚOA, projektant ASŘ) a zúžením spolupráce mezi OSLP a novým útvarem UOA ve věci ASŘ lodního provozu. Byli rovněž jmenováni reprezentanti všech útvarů ústředí pro styk s analytiky-programátory, kteří od léta tráví dlouhé hodiny v konzultacích s těmito odbornými pracovníky na téma "kterak přenést datovou základnu ČNP na nový počítač", při podchycení systému oběhu dokumentů v podniku a algoritmizaci úloh.

Další kapitolou je potom program školení již zpracovaný útvary KPP a OA:

- vybraných lodních funkcí pro obsluhu osobního počítače (ne programování, ale spouštění hotových programů)

- R/O v technice SATCOM a připojení osobního počítače         :

- všech funkcí ústředí - potenciálních uživatelů terminálové sítě, tj. cca 80 % zaměstnanců ústředí

 

Autor:

Zdeněk Jiříček

radiodůstojník  na řadě námořních lodí (1982 – 1987)

pracovník  ASŘ a ředitel ÚOA na ústředí ČNP (1987 – 1993)

uveřejněno v podnikovém časopise Maják 5/1987