Československá námořní plavba patří do
skupiny organizací zařazených v otázkách hospodářského řízení. do sektoru
zahraničního obchodu.
Československá námořní plavba, se statutem
mezinárodni akciové společnosti, je organizací zahraničního obchodu
s postavením středního článku, řízeného přímo federálním ministerstvem ZO.
FMZO stanovuje hospodářské úkoly a hodnotí činnost ČNP. Ačkoli charakter
činnosti ČNP je zcela specifický z hlediska provozu československých
námořních lodí, které trvale působí v zahraničí, nemá podnik z tohoto
titulu žádné výjimky v existujících základních právních a hospodářských
normách a předpisech a řídí se tudíž obecnými pravidly jako ostatní podniky
resp. organizace zahraničního obchodu.
Ze základních předpisů pamatuje na specifiku
ČNP pouze Zákoník práce v některých dílčích ustanoveních pracovně právních
předpisů posádek čs. námořních lodí. Z existujících hospodářských předpisů
jsou projednány individuální výjimky u příspěvku na sociální zabezpečení (ze
základny pro odvod jsou vyloučeny mzdy cizích státních příslušníků a naloďovací
příplatek (placený v USD) a u odpisů (snížena životnost lodí z 20 na 15 let
a stanovena diferencovaná sazba odpisů pro prvých 7 a zbývajících 8 let
životnosti.
ČNP jako organizace řízená FMZO se ve své
činnosti řídi obecnými principy zahraničně politické a obchodní orientace
zahraničně obchodní činnosti. Svoji obchodní politiku při nákupu i provozu
vlastních lodí podřizuje ČNP zájmům čs. zahraničního obchodu. Společenské
aspekty rozhodování ČNP jsou zakotveny jednak v souboru předpisů a směrnic
FMZO, které jsou promítnuty do podnikových pravidel, a jednak v systému
ekonomických nástrojů, které orientují finanční a devizovou politiku ČNP
žádoucím směrem ke zvyšováni efektivnosti všech stránek činnosti podniku.
Rovněž způsob kontroly plnění plánu, rozboru
hospodářské činnosti a hodnocení výsledků hospodářské činnosti ČNP je prováděn
podle celostátních zásad a pokynů vydaných FMZO.
V otázkách technického a legislativního
provozování námořní dopravy námořními loděmi je ČNP podřízena FMD, kterému ze
zákona o námořní plavbě č. 61/1952 Sb. vyplývá povinnost státního dozoru nad
dodržováním zákona o námořní plavbě a mezinárodních úmluv, týkajících se
především bezpečnosti plavby, závazných i pro ČSSR.
Naše
právní předpisy, týkající se námořní dopravy, jsou značně zastaralé a budou
novelizovány. Jde zejména o zákon č. 61/1952 Sb. o námořní plavbě a vyhlášky MD
č. 86 z 24/5/1955 o společné havárii v námořní dopravě ač. 160 z 27/7/1956 o
podmínkách přepravy nákladů po moři, a dále Nařízení MD č. 39 z 13/8/1955 o
omezené odpovědnosti provozovatele lodi.
Námořní
dopravy se také dotýká zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník - v §61 0-629 -
Smlouva o přepravě věci, v §630-637 - Smlouva o nájmu dopravního prostředku v
§638-641 - Smlouva o provozu dopravního prostředku.
Novela
zákona o námořní plavbě č. 61/2000 Sb. byla přijata
24.2.2000.
Naše
legislativa presumuje obligatorní písemnou formu smluv, obsah do značné míry je
na smluvní volnosti stran a dává přednost použití tzv. mezinárodních zvyklostí.
To odpovídá §43 zákona č. 61/1952 o námořní plavbě, který poskytuje možnost
použití mezinárodních zvyklostí v námořní dopravě i tehdy, odchylují-Ii se od
vnitrostátních předpisů.
je hlavním tuzemským partnerem, který
vystupuje jako zástupce zbožových organizaci zahraničního obchodu, sjednává na
jejích účet přepravu zásilek, koordinuje připravenost zboží k nakládce a
připravenost lodí a zabezpečuje dodáni zboží k lodí, event. jeho nakládku a
vykládku. Spolupráce ČNP s Čechofrachtem je upravena dohodou, která nabyla
účinnosti dne 1.1.1977. Z monopolního postaveni Čechofrachtu vyplývá jeho
prvořadý význam při vzájemné spolupráci.
z hlediska zajišťování přeprav čs.
zahraničního obchodu jsou nejdůležitějšími nepřímými partnery ČNP zejména
zbožové organizace zahraničního obchodu s hromadnými substráty: OZO KOOSPOL
(obilí, cukr), FERROMET (hutní materiály), KERAMETAL (rudy a koncentráty,
PETRIMEX (hnojiva), CHEMAPOL (chemikálie a tekuté náklady) a
HTS (speciální zboží, převážně pro armádní
účely-vozidla,zbraně, munice apod.).
Vztahem Čechofrachtu k ostatním OZO se
zabývá jeden ze základních dokumentů, výnos č. 9 FMZO ze dne 29.5.1980 o postupu
při uzavírání a provádění zahraničně-obchodních operací, který na úseku
mezinárodni přepravy v kapitole 4, par. 86-88 vymezuje vztahy Čechofracht a
ostatních OZO. Vztah ČNP k Čechofrachtu je stipulován v par. 88 výše
uvedeného výnosu. Citujeme:
a) provozovatel československých námořních
lodí (Československá námořní plavba - mezinárodni akciová společnost) je povinen
přednostně nabízet organizacím kapacitu námořních lodí pro přepravu vyváženého
nebo dováženého zboží.
Dopravní smlouvy se zahraničními zájemci o
přepravu může uzavírat jen v případech; kdy přepravní kapacita lodí není
využita československými organizacemi nebo v případech, kdy poskytování
přepravních služeb cizím zájemcům je z hlediska čs. devizového hospodářství
výhodnější. Při stejných přepravních podmínkách je provozovatel čs. námořních
lodí povinen zabezpečovat přepravu pro čs. organizace.
b) za účelem využití přepravní kapacity lodí
čs. organizacemi může provozovatel čs.námořních lodí nabízet své přepravní
služby přímo organizacím, které však mohou sjednávat uskutečňování námořní
přepravy jen prostřednictvím čs. zasilatelské organizace.
Přednostní používání čs. dopravních
prostředků stanovuje. též zákon č.42/80 Sb. o hospodářských stycích se
zahraničím.
V praxi
výše citovaný par. 88 Výnosu č. 9 FMZO znamená, že OZO Čechofracht má právo a
povinnost zajišťovat přepravu všech zásilek po moři, které čs. OZO v zámoří
nakupují nebo do zámoří prodávají, a to ve všech případech, kdy nákupní parita
určuje OZO povinnost obstarat příslušný lodní prostor. Čechofracht vystupuje
v tomto případě jako zprostředkovatel (broker) mezi OZO a majitelem
dopravního prostředku, event. provozovatelem lodě. Pro vztahy Čechofrachtu a ČNP
při nákupu, resp. prodeji přepravních služeb, platí stejné zásady jako když
Čechofracht obstarává lodní prostor u zahraničních partnerů. Při sjednávání
námořních obchodů mezi Čechofrachtem a ČNP platí v plném rozsahu tzv.
princip světových cen.
|
|
|
|
|
podíl v
% |
|
|
|
|
ČSSR |
|
prům. |
ČSSR |
|
|
|
rok |
tis.tun |
mil.Kčs |
sazba |
tun |
Kčs |
sazba |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1952 |
9 |
|
|
50,0 |
0,0 |
0,0 |
|
1953 |
|
|
|
|
|
|
|
1954 |
14 |
|
|
49,6 |
0,0 |
0,0 |
|
1955 |
70 |
|
|
56,5 |
0,0 |
0,0 |
|
1956 |
100 |
|
|
52,7 |
0,0 |
0,0 |
|
1957 |
110 |
|
|
56,7 |
0,0 |
0,0 |
|
1958 |
87 |
|
|
50,9 |
0,0 |
0,0 |
|
1959 |
159 |
20,1 |
126,2 |
52,0 |
59,3 |
114,2 |
|
1960 |
219 |
25,0 |
114,1 |
44,4 |
45,6 |
102,9 |
|
1961 |
240 |
29,4 |
122,2 |
47,0 |
55,5 |
118,0 |
|
1962 |
250 |
34,1 |
136,3 |
57,1 |
59,8 |
104,7 |
|
1963 |
248 |
36,8 |
148,6 |
52,8 |
53,1 |
100,5 |
|
1964 |
488 |
52,7 |
107,9 |
57,5 |
62,1 |
107,9 |
|
1965 |
370 |
44,0 |
118,9 |
51,9 |
52,1 |
100,5 |
|
1966 |
437 |
41,5 |
95,1 |
66,8 |
60,8 |
91,0 |
|
1967 |
522 |
81,9 |
156,7 |
63,6 |
57,3 |
90,1 |
|
1968 |
327 |
71,1 |
217,2 |
45,5 |
36,7 |
80,6 |
|
1969 |
145 |
61,7 |
425,2 |
21,3 |
32,2 |
150,6 |
|
1970 |
227 |
81,2 |
357,6 |
25,6 |
38,7 |
151,3 |
|
1971 |
434 |
159,4 |
367,1 |
46,5 |
60,4 |
129,8 |
|
1972 |
489 |
150,5 |
307,7 |
55,2 |
69,8 |
126,5 |
|
1973 |
422 |
178,1 |
421,9 |
45,2 |
63,8 |
140,9 |
|
1974 |
253 |
233,2 |
922,6 |
18,7 |
58,5 |
312,0 |
|
1975 |
276 |
278,4 |
1008,7 |
23,0 |
62,1 |
270,3 |
|
1976 |
591 |
343,0 |
580,5 |
40,4 |
72,3 |
179,0 |
|
1977 |
855 |
255,6 |
299,0 |
55,5 |
74,2 |
133,6 |
|
1978 |
948 |
269,2 |
283,9 |
64,1 |
75,5 |
117,8 |
|
1979 |
779 |
239,7 |
307,8 |
53,9 |
70,7 |
131,2 |
|
1980 |
1015 |
359,9 |
354,5 |
59,3 |
74,6 |
125,7 |
|
1981 |
994 |
385,9 |
388,4 |
67,9 |
69,6 |
102,5 |
|
1982 |
1186 |
412,8 |
348,0 |
66,4 |
72,9 |
109,9 |
|
1983 |
1040 |
288,7 |
277,6 |
59,9 |
67,5 |
112,7 |
|
1984 |
1076 |
375,9 |
349,4 |
59,0 |
75,1 |
127,4 |
|
1985 |
1210 |
395,3 |
326,8 |
64,4 |
74,7 |
116,1 |
|
1986 |
1326 |
365,4 |
275,6 |
70,8 |
76,1 |
107,5 |
|
1987 |
925 |
217,1 |
234,6 |
56,6 |
58,9 |
104,1 |
|
1988 |
803 |
207,3 |
258,1 |
44,0 |
49,1 |
111,6 |
|
1989 |
877 |
245,7 |
280,1 |
40,9 |
41,0 |
100,3 |
|
1990 |
535 |
147,2 |
274,9 |
20,2 |
19,2 |
95,2 |
|
1991 |
50 |
13,7 |
274,9 |
1,9 |
1,2 |
59,8 |
|
1992 |
|
|
|
|
|
|
|
1993 |
|
|
|
|
|
|
|
1994 |
|
|
|
|
|
|
|
1995 |
|
|
|
|
|
|
|
1996 |
|
|
|
|
|
|
|
1997 |
|
|
|
|
|
|
|
1998 |
|
|
|
|
|
|
|
1952-98 |
20109 |
6101,6 |
303,4 |
32,3 |
33,1 |
102,4 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1959-90 |
19669 |
6087,8 |
309,5 |
50,0 |
60,5 |
120,9 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
max |
1326 |
412,8 |
1008,7 |
70,8 |
76,1 |
312,0 |
|
min |
145 |
20,1 |
95,1 |
18,7 |
19,2 |
80,6 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
podíl v
% |
|
|
|
|
ČSSR |
|
prům. |
ČSSR |
|
|
|
období |
tis.tun |
mil.Kčs |
sazba |
tun |
Kčs |
sazba |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1952-58 |
390 |
0,0 |
|
53,8 |
0,0 |
0,0 |
|
1959-66 |
2412 |
283,7 |
117,6 |
54,4 |
56,1 |
103,1 |
|
1967-76 |
3687 |
1638,4 |
444,4 |
37,3 |
58,1 |
155,7 |
|
1977-83 |
6817 |
2211,9 |
324,5 |
61,1 |
72,0 |
117,9 |
|
1984-90 |
6753 |
1953,9 |
289,3 |
48,8 |
53,3 |
109,2 |
|
1991-94 |
50 |
13,7 |
274,9 |
0,5 |
0,3 |
66,2 |
|
1995-98 |
0 |
0,0 |
|
0,0 |
0,0 |
0,0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1952-98 |
20109 |
6101,6 |
303,4 |
32,3 |
33,1 |
102,4 |
Podíl čs.plátců dopravného,které bylo fakturováno
výhradně přes Čechofracht a které zahrnuje exportní zásilky na bázi CIF a
importní na bázi FOB, činil v průměru za období 1959-1990 50%
v množství a 60% v hodnotě dopravného s kolísáním
v jednotlivých letech. Za období 1952-1958 nejsou k dispozici údaje o
struktuře přeprav v hodnotě dopravného, 1991-1998 bylo již veškeré zboží
(pro Čft pouze 50tis.tun za 13,7mil.Kč) přepravováno pro cizí plátce a hrazeno
ve volné měně.
ČNP uzavírala s Českou státní pojišťovnou a
jejím závodem pro zahraniční pojištění a zajištění pojištění kaska
námořních lodí (obdoba havarijního pojištění motorových vozidel
v tuzemsku). Toto pojištění
je také nazýváno "HulI and Machinary Insurance" - "H + M" (tzn. pojištění trupu
a motoru). Pojištění kryje
-
poškození lodi a jejího
zařízení v důsledku nahodilých událostí
-
nepříznivé povětrnostní podmínky,
-
srážka s jinou lodí
nebo nábřežím,
-
najetí na mělčinu či
podmořskou skálu,
-
škody způsobené nedbalostí
posádky apod.),
-
část nákladů na společnou
havárii (General Average)
někdy ve dvojím vyjádření pro dílčí škody a celkovou
ztrátu lodi.
Sazby pojištění kaska byly odvozeny zpravidla od
velikosti, druhu, pojistné hodnoty
lodě (odvozené od současné tržní hodnoty lodě) a škodním průběhu předchozího období
(3-5 let).
Důležitou okolností byla i druh a velikost
tzv.franšízy. Franšíza je spoluúčast pojištěného na vzniklé škodě buď
- podmíněná (integrální) -škoda do výše franšízy se
nehradí, při jejím překročení je poskytnuta plná náhrada beze srážky nebo
- nepodmíněná (odečítací) – škoda do
výše franšízy se nehradí, je uhrazen jen rozdíl škody po odečtení
Pojištění
se uzavíralo prostřednictvím České státní pojišťovny se na mezinárodních
pojišťovacích trzích (zejména v Londýně). Česká státní pojišťovna kryla větší
část svých rizik u zahraničních pojišťoven, převážně na anglickém londýnském
pojišťovacím trhu.
S Českou státní pojišťovnou uzavírá ČNP i
pojištění
a)
válečné
(zvýšení pojistného při najetí oblasti,
vyhlášené jako nebezpečné)
b)
posádky
(pojištění svršků posádky, někdy
i pojištění životní a úrazové)
Významná je spolupráce v oblasti zábrany škod,
kde pojišťovna směřuje poskytnuté finanční prostředky do tří
oblastí
-
nákupu a instalace
moderních navigačních a dalších bezpečnostních systémů, včetně satelitní
komunikace
-
zvyšování kvalifikace a
odbornosti pracovníků floty
-
nákupu moderních
záchranných prostředků pro členy posádek
|
pojištění lodí a pos. |
1967 |
1970 |
1975 |
1980 |
1985 |
1990 |
1994 |
1967-94 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
v mil.Kč |
7,5 |
10,9 |
18,6 |
20,4 |
24,6 |
54,3 |
73,8 |
210,0 |
|
podíl na pev.bez oprav |
13,9 |
12,1 |
12,8 |
14,8 |
11,7 |
10,4 |
12,3 |
11,9 |
|
podíl na provozních |
8,1 |
8,4 |
7,0 |
5,9 |
5,4 |
6,9 |
9,8 |
7,5 |
|
vývoj proti 1967 |
100 |
146 |
249 |
274 |
329 |
727 |
988 |
|
S výjimkou části pojištění posádky bylo pojištění
hrazeno devizovým zúčtováním v měně KS (Česká pojišťovna pojištění kaska
lodí hradila devizově zajistitelům) a pojištění odpovědnosti bylo hrazeno
devizově přímo příslušnému P&I Clubu.
Z Československa bylo
-pro ústředí nakupována většina materiálů a
služeb
-na lodě dodáváno
a)
část potravin, zejména
tzv. suchý proviant (potraviny nepodléhající zkáze při přepravě a skladování na
lodi –mouka, cukr, luštěniny, konzervy apod.), pivo, ale i mražené maso.
b)
část materiálů a inventáře
od tuzemských výrobců (např.lana, hutní materiál, štauerský materiál-potřebný
k upevnění nákladu uvnitř lodě a na palubě-jako dřevo, řetězy, lana, dále
zařízení kuchyně, nábytek, přístroje, kancelářské potřeby, nářadí, náhradní díly
apod.)
c)
část služeb, zejména
dopravních při přepravě posádek i zásob, spojových, půjčovné filmů, kulturní
potřeby (audio a videokazety aj)
Kriteriem byla výsledná cena při dodání na loď (tzn
včetně nákladů přepravy nižší nebo stejná ve srovnání se zahraničními dodavateli
při srovnatelné kvalitě)
Většina zboží, určeného pro lodě byla shromažďována
v lodním skladu, kde byly kompletovány zásilky pro jednotlivé lodě a odkud
byla kamiony (většinou společně se zásilkami piva a čerstvého nebo mraženého
proviantu) dodávána do evropských přístavů k příslušné
lodi.
Podíl nákladů placených
v Kč:
|
|
|
|
z
toho |
|
|
|
|
| |
|
1967-1989 |
náklady
|
|
dodávky z
ČSSR |
|
v |
|
| ||
|
položka |
celkem |
|
mil.Kč |
max |
min |
|
% |
max |
min |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
potraviny |
52,2 |
|
12,4 |
8,9 |
0,0 |
|
23,7 |
47,7 |
0,4 |
|
mat.a
inv. |
54,5 |
|
9,5 |
3,3 |
0,4 |
|
17,4 |
23,1 |
13,1 |
|
cestovné |
19,9 |
|
7,8 |
4,2 |
0,1 |
|
39,0 |
46,9 |
27,2 |
|
dopravné |
10,5 |
|
4,2 |
1,9 |
0,1 |
|
39,9 |
56,2 |
24,8 |
|
spoje |
3,3 |
|
2,7 |
0,8 |
0,1 |
|
81,3 |
94,0 |
50,8 |
|
kulturní
potřeby |
1,8 |
|
1,8 |
0,5 |
0,1 |
|
99,2 |
100,0 |
94,9 |
|
pojištění
posádky |
0,9 |
|
0,3 |
0,2 |
0,0 |
|
36,9 |
100,0 |
10,1 |
|
ostatní |
10,3 |
|
0,2 |
0,2 |
0,0 |
|
2,2 |
3,4 |
0,0 |
|
repre |
0,1 |
|
0,0 |
0,0 |
0,0 |
|
27,8 |
54,5 |
0,0 |
Přehled zachycuje náklady pouze za vybrané roky
1967,1970,1975,1980,1985 a 1989, přičemž ve sledovaných letech objem i podíl
dodávek z ČSSR značně kolísal. Z hlediska hodnoty dodávek vykazují
největší objem potraviny, materiál a inventář, cestovné a dopravné,
z hlediska podílu na celkových nákladech kulturní potřeby, spoje, dopravné
a cestovné.
Z ostatních nákladů je podíl čs.dodávek
zanedbatelný u náhradních dílů 1,4% a u pevného inventáře 1,8%,
v proměnných nákladech pouze 1,8% u nakládacích a vykládacích výloh
z titulu dodávek štauerského materiálu z tuzemských
zdrojů.