Vnitřní reprodukční cenové vyrovnání (VRCV)

byl nástroj cenového charakteru v řízení zahraničního obchodu, uplatněný od roku 1967 i v ČNP.
Koriguje rozdíl mezi průměrnou hladinou vnitřních a zahraničních cen způsobenou odchylkou oficiálního kursu měnové jednotky (Kč) od reálného kursu.VRCV se vyjadřuje koeficientem, indexem nebo procentní přirážkou k úřednímu kursu. Východiskem pro stanovení výše koeficientu, resp. Reálného kursu národní měny je podíl hodnoty objemu vývozu do kapitalistických popř. do socialistických států vyjádřeného ve velkoobchodních cenách a sumy dosažených cen fco čs.hranice. Samotný výpočet vyjadřuje, kolikrát více v průměru stojí vyprodukování jedné devizové koruny vývozem zboží na bázi velkoobchodních cen při úředním kursu, nebo (při vyjádření jmenovatele v zahraniční měnové jednotce)kolik stojí v průměru vyprodukování jednotky zahraniční měny při reálném kursu. Jde tedy o nástroj, který umožňuje promítnout dosahované zahraniční ceny do vnitřní ekonomiky. Tuzemská cena každého zboží se při vynásobení dosažené ceny zahraničním koeficientem VRCV vyrovnává na průměr rozdílu zahraniční a tuzemské cenové hladiny.
Reprodukční hodnota rublu nebo dolaru je tedy propočtena jako průměrná veličina. Tato veličina může být propočtena na různém stupni agregace, tj. pro národní hospodářství jako celek, pro odvětví, obor, skupinu výrobků, jednotlivý výrobek a rovněž pro jednotlivé územní relace (oblasti, země apod.). Rozdíl mezi průměrnou hodnotou ukazatele (propočtenou na národohospodářské úrovni) a mezi hodnotami tohoto ukazatele propočtenými na nižších stupních agregace se využívá k posuzování efektivnosti zahraničního obchodu, resp.jeho rentability.
VRCV řeší otázku celkového vyrovnávání průměrné hladiny velkoobchodních cen na průměrnou úroveň dosahovaných zahraničních cen, avšak neřeší vliv odchylek od tohoto průměru(tj. individuálních reprodukčních nákladů Kč) na vývozce, resp. Výrobce jednotlivých druhů zboží. K tomu slouží systém cenových přirážek a srážek, resp. Finančních ekonomických nástrojů zahraničního obchodu, tj. dotací a odvodů, jako nástroj finančního charakteru, bezprostředně navazující na VRCV.

Výše koeficientů VRCV , platných vždy o 1.1. příslušného roku

rok SZ Jugoslavie KS
1967 2,25 3,00 3,15
1969 2,25 3,00 3,75
1977 1,85 2,12 2,65
1981 1,50 1,80 2,25
1984 1,40 1,80 2,25
1985 1,40 2,00 2,50
1989 1,40   2,70


Tento nástroj velmi významně ovlivnil činnost a výsledky ČNP, zejména orientací na úspory měn KS při nákupu lodí i v hospodaření s provozními náklady a zaměřením na přínosy volných měn při pronájmech námořních lodí na cizí účet i při úsporách jinak potřebných volných měn nebo devizových kvot při přepravách čs.zboží pro Čechofracht  či zbožové organizace zahraničního obchodu.
Změna koeficientů se však promítala i do rozdílné cenové úrovně v jednotlivých letech, což poněkud zkresluje porovnání výsledků různých období.
Z porovnání je zřejmý trvalý pokles koeficientů VRCV pro oblast socialistických zemí, větší pohyb s růstem i poklesem koeficientů je u kapitalistických států a obdobně i u Jugoslavie. Celkové výsledky v jednotlivých skupinách nákladů a příjmů jsou tak ovlivněny objemem i devizovou skladbou podle základních měnových oblastí.

Pro srovnání uvádíme i tzv. parametrický kurs USD (používaný pro přepočet na VRCV), používaný v letech 1967 – 1990 a posléze i průměrný kurs USD podle podnikových údajů i podle údajů České národní banky:

  kurs USD dle údajů
rok podniku ČNB
1967 22,7
1968 22,7
1969 27,0
1970 27,0
1971 27,0
1972 27,0
1973 27,0
1974 27,0
1975 27,0
1976 27,0
1977 19,1
1978 19,1
1979 19,1
1980 13,4
1981 13,4
1982 13,4
1983 13,2
1984 14,9
1985 14,9
1986 15,1
1987 13,7
1988 14,0
1989 15,1
1990 18,2
1991 29,5 29,2
1992 28,3 28,2
1993 29,2 29,5
1994 28,8 27,9
1995 26,5 26,4
1996 27,1 27,1
1997 31,7 33,6
1998 32,3 29,7

Z porovnání je zřejmý pokles kursu USD od roku 1969 až do roku 1989 a po stanovení reálného kursu v roce 1991 prakticky návrat k hodnotě roku 1969 s dalším růstem především v posledních dvou letech.