Námořní indexy
sledují vývoj námořního trhu a jsou
zobecněním sazebního vývoje v rozhodujících oblastech z hlediska
námořní dopravy.
Ceny v námořní dopravě (dopravné) se tvoří na námořním trhu v systému
nabídky a poptávky, rejdařů a jejich lodí na straně jedné a přepravců a
jejich zboží na straně druhé. Námořní trh, který má globální,
celosvětový charakter, ovlivňuje ceny
1. v trampové dopravě bezprostředně a mnohdy velmi rychle a s velkými
rozdíly
2. v liniové dopravě pozvolna a s určitým zpožděním a s menšími výkyvy
Nejpoužívanější byly indexy německý a norský (který se později
přejmenoval na světový). Indexy byly sledovány pro
a) nájmy na jednotlivé cesty (důležité především pro lodě GC)
b) nájmy na čas (významné především pro lodě BC), což souvisí s
převažujícím způsobem jejich provozu.
Norský (též mezinárodní, později světový) index zachycuje vývoj
od roku 1967 (údaje jsou uvedeny na srovnatelné bázi v poslední
kolonce u časového nájmu, kde výsledky jsou přepočteny na úroveň roku
1971). U nájmu na cestu nejsou výsledky úplné a zachycují pouze dílčí
období s různým základem.
| |
časový nájem |
|
|
1971=100 |
nájem na cestu |
|
|
| rok |
leden |
prosinec |
průměr |
% 1971 |
leden |
prosinec |
průměr |
| 1967 |
77,4 |
99,4 |
88,8 |
85,1 |
76,5 |
103,5 |
94,1 |
| 1968 |
95,1 |
89,2 |
92,6 |
88,7 |
92,7 |
92,2 |
92,4 |
| 1969 |
86,4 |
94,3 |
89,5 |
85,7 |
88,1 |
91,4 |
85,2 |
| 1970 |
105,2 |
137,3 |
130,9 |
125,4 |
99,1 |
110,6 |
119,4 |
| 1971 |
123,9 |
79,2 |
104,4 |
100,0 |
107,4 |
7,1 |
81,2 |
| 1972 |
88,6 |
134,1 |
104,7 |
100,3 |
67,8 |
93,7 |
74,5 |
| 1973 |
151,5 |
305,2 |
230,1 |
220,4 |
109,4 |
241,2 |
161,5 |
| 1974 |
293,7 |
288,2 |
300,8 |
288,1 |
255,4 |
193,4 |
218,0 |
| 1975 |
236,5 |
165,6 |
171,4 |
164,2 |
167,8 |
135,5 |
142,0 |
| 1976 |
157,9 |
182,8 |
175,4 |
168,0 |
129,0 |
140,3 |
134,2 |
| 1977 |
174,8 |
174,3 |
164,5 |
157,6 |
135,3 |
134,3 |
132,9 |
| 1978 |
175,7 |
210,0 |
194,8 |
186,6 |
133,8 |
149,9 |
139,9 |
| 1979 |
210,6 |
364,2 |
276,0 |
264,4 |
144,5 |
203,4 |
179,3 |
| 1980 |
335,8 |
392,9 |
381,5 |
365,4 |
193,8 |
241,3 |
213,3 |
| 1981 |
392,6 |
267,4 |
333,7 |
319,6 |
225,5 |
168,8 |
195,5 |
| 1982 |
231,8 |
192,5 |
204,4 |
195,8 |
165,5 |
152,2 |
158,9 |
| 1983 |
190,0 |
190,2 |
191,2 |
183,1 |
154,6 |
173,5 |
170,3 |
| 1984 |
176,6 |
191,6 |
180,5 |
172,9 |
173,3 |
174,9 |
172,6 |
| 1985 |
209,7 |
176,6 |
178,0 |
170,5 |
170,4 |
163,6 |
167,0 |
| 1986 |
162,2 |
156,9 |
156,9 |
150,3 |
166,1 |
160,8 |
157,7 |
| 1987 |
|
|
218,8 |
209,6 |
|
|
|
| 1988 |
|
|
322,0 |
308,4 |
|
|
|
| 1989 |
|
|
333,6 |
319,5 |
|
|
|
| 1990 |
356,5 |
306,4 |
334,1 |
320,0 |
208,3 |
215,0 |
197,8 |
| 1991 |
318,0 |
343,0 |
332,4 |
318,4 |
198,0 |
208,0 |
204,8 |
| 1992 |
326,0 |
323,0 |
304,8 |
292,0 |
202,0 |
194,0 |
193,4 |
| 1993 |
323,0 |
349,0 |
341,5 |
341,5 |
194,0 |
200,0 |
196,3 |
| 1994 |
327,0 |
367,0 |
335,4 |
335,4 |
189,0 |
219,0 |
199,6 |
Index ukazuje kolísání námořního trhu
mezi roky a charakterizuje jeho cyklický vývoj, který výrazným způsobem
ovlivňoval HV podniku. Přitom sazby značně kolísaly i v průběhu ročního
období, kromě obecných tendencí poměru nabídky a poptávky se
projevovaly i sezónní vlivy, zpravidla pokles v letním období a
posílení v období zimním.
Snahou rejdařů bylo uzavírat nájemní smlouvy v období vysokých sazeb a
to na delší období, zatímco nájemci měly zcela pochopitelně opačné
záměry. Období poklesu (nízkých sazeb) se snažily rejdaři překonat
krátkodobým zaměstnáním lodí a vyčkat na obrat k lepšímu.
Samotný pronájem na delší období za vysokou sazbu však rejdaře zcela
neochránil, při výrazném poklesu trhu nájemce většinou požadoval
snížení sjednané sazby a protože mu hrozilo ekonomické zhroucení,
rejdař často na určitý kompromis musel přistoupit (jinak mu
hrozilo, že nájemce sjednané nájemné nebude vůbec platit a nájemné bude
mít ve formě pohledávky nebo bude mít zcela volnou loď, kterou by musel
za nízkou sazbu pronajmout).