Československá plavba dunajská (ČSPD)
Byla druhým podnikem v Československu
se sídlem v Bratislavě s oprávněním provozovat námořní dopravu
vlastními loděmi. Původně se mělo jednat o typy říčně-námořních lodí s
nízkým ponorem a koncepcí přeprav po Dunaji do Černomořských přístavů a
poté bez překládky nákladu plavba po Středozemním moři z ústí Dunaje do
moře.
Tato koncepce nebyla realizována vzhledem k vodním poměrům na
Dunaji, kdy výše hladiny nedovolovala plné vytížení těchto lodí,
nehledě na komplikace, způsobené kolísáním vodní hladiny především v
letních měsících. Lodě byly provozovány především v oblasti
Středozemního moře s koncovými přístavy vbalkánkých zemích Constanca,
Braila.a později Rijeka a při svých cestách překročily i Suezský
průplav. Zde byla jedna z lodí - Lednice - v době Suezské krize
od jejího vzniku uvězněna na Velkém hořkém jezeře spolu s
dalšími loděmi až do skončení války.
V roce 1965 zakoupil první skutečně říčně-námořní loď Bojnice, za rok
byla dodána sesterská loď Lednice, obě z Maďarska, po 11 letech
(1977-8) následovaly 2 lodě z Rumunska téměř dvojnásobnou nosností a
větším ponorem a konečně v dalším roce 1979 poslední novostavba z
Polska, srovnatelná s nejmenšími loděmi ČNP Pionýrem a Jikrou. V roce
1994 –5 byly převzaty od ČNP dvě lodě z Číny Otava a Vltava.
|
|
|
ČNP |
v provozu |
|
stavba lodi |
|
|
jméno |
původně |
druh |
od |
od |
do |
rok |
místo |
země |
novostavby |
|
|
|
|
|
|
|
|
Bojnice |
|
kus. |
|
1965 |
1988 |
1965 |
Budapešť |
Maďarsko |
Lednice |
|
kus. |
|
1966 |
1989 |
1966 |
Budapešť |
Maďarsko |
Kremnica |
|
kus. |
|
1977 |
1997 |
1977 |
Turnu Severin |
Rumunsko |
Zvolen |
|
kus. |
|
1978 |
1997 |
1978 |
Turnu Severin |
Rumunsko |
B.Bystrica |
|
kus. |
|
1979 |
2002 |
1978 |
Gdaňsk |
Polsko |
celkem |
|
5 |
|
|
|
|
|
|
od ČNP |
|
|
|
|
|
|
|
|
Golden Trader |
Otava |
kus. |
1988 |
1994 |
2002 |
1988 |
Xingang |
Čína |
Žilina
|
Vltava |
kus. |
1988 |
1995 |
2002 |
1988 |
Xingang |
Čína |
úhrnem |
|
7 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hlavní motor |
|
výkon |
rychl. |
spotř. |
jméno |
BRT |
DWT |
m3 |
délka |
šířka |
ponor |
druh |
výrobce |
KS |
uzlů |
tun PH |
novostavby |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bojnice |
1412 |
1306 |
2200 |
81,5 |
11,4 |
3,1 |
vznětový |
Láng |
1600 |
11,5 |
4,0 |
Lednice |
1412 |
1306 |
2200 |
81,5 |
11,4 |
3,1 |
vznětový |
Láng |
1600 |
11,5 |
4,0 |
Kremnica |
2136 |
2400 |
3300 |
88,7 |
12,8 |
5,3 |
vznětový |
Sulzer |
2080 |
12,7 |
6,5 |
Zvolen |
2136 |
2400 |
3300 |
88,7 |
12,8 |
5,3 |
vznětový |
Sulzer |
2080 |
12,7 |
6,5 |
B.Bystrica |
2192 |
3613 |
4462 |
93,6 |
13,6 |
5,6 |
vznětový |
Fiat/Ciegelski |
2500 |
12,5 |
5,0 |
celkem |
9288 |
11025 |
15462 |
434,0 |
62,0 |
22,4 |
|
|
9860 |
|
|
od ČNP |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Golden Trader |
6425 |
7947 |
15340 |
119,0 |
18,6 |
7,8 |
vznětový |
Sulzer |
4620 |
13,0 |
13,0 |
Žilina
|
6425 |
7939 |
15340 |
119,0 |
18,6 |
7,8 |
vznětový |
Sulzer |
4620 |
13,0 |
13,0 |
úhrnem |
22138 |
26911 |
46142 |
672,0 |
99,2 |
38,0 |
|
|
19100 |
|
|
Osud slovenské floty byl podobný jako
české, i když důvody byly rozdílné – byly postupně prodány po
ekonomických potížích při nedostatku rentabilního zaměstnání a delší
době vyřazení z provozu.
Na slovenských lodích byl zaměstnány posádky i z českých zemí, ve
funkci velitelů jezdily desítky kapitánů v obou flotách, v
normalizačním období zde našlo uplatnění ve velitelské funkci řada
českých kapitánů, kteří v ČNP jako velitelé z politických důvodů
nemohli jezdit nebo krátkodobě vypomáhali. Ze známých jmen zde jezdili
kapitáni Fojtů, Novotný, Trnka, Búci, Putna aj.
ČSPD - Československá plavba dunajská, n.p., původně národní podnik,
prošel rovněž řadou změn
- od začátku devadesátých let s.p. - státní podnik) - ČSPD
- od 1.1.1993 - SPD -Slovenská plavba dunajská. s.p.
- od 1.1.1997 - SPaP - Slovenská plavba a přistavy, a.s.
vznikl transformací z původní SPD (plavební činnost, provoz
přístavů, loděnice atd.)
- menší část, která však nevykonávala plavební činnost zůstala nadále
jako SPD, která nadále existuje.
Námořní doprava v rámci často se měnící struktury podniku měla různé
postavení:
- nejprve jako oddělení námořní plavby v rámci Závodu říční a
námořní dopravy
- od roku 1992 jako Závod námořní dopravy (angl. Czechoslovak Danube
Navigation Shipping Division)
- od roku