Československá plavba dunajská (ČSPD)

Byla druhým podnikem v Československu se sídlem v Bratislavě s oprávněním provozovat námořní dopravu vlastními loděmi. Původně se mělo jednat o typy říčně-námořních lodí s nízkým ponorem a koncepcí přeprav po Dunaji do Černomořských přístavů a poté bez překládky nákladu plavba po Středozemním moři z ústí Dunaje do moře.
Tato koncepce nebyla realizována vzhledem k vodním  poměrům na Dunaji, kdy výše hladiny nedovolovala plné vytížení těchto lodí, nehledě na komplikace, způsobené kolísáním vodní hladiny především v letních měsících. Lodě byly provozovány především v oblasti Středozemního moře s koncovými přístavy vbalkánkých zemích Constanca, Braila.a později  Rijeka a při svých cestách překročily i Suezský průplav. Zde byla jedna z lodí -  Lednice - v době Suezské krize od jejího vzniku uvězněna na Velkém hořkém jezeře spolu s dalšími   loděmi až do skončení války.
V roce 1965 zakoupil první skutečně říčně-námořní loď Bojnice, za rok byla dodána sesterská loď Lednice, obě z Maďarska, po 11 letech (1977-8) následovaly 2 lodě z Rumunska téměř dvojnásobnou nosností a větším ponorem a konečně v dalším roce 1979 poslední novostavba z Polska, srovnatelná s nejmenšími loděmi ČNP Pionýrem a Jikrou. V roce 1994 –5 byly převzaty od ČNP dvě lodě z Číny Otava a Vltava.

      ČNP v provozu   stavba lodi    
jméno původně druh od od do rok místo země
novostavby    
           
Bojnice   kus.   1965 1988 1965 Budapešť Maďarsko
Lednice   kus.   1966 1989 1966 Budapešť Maďarsko
Kremnica   kus.   1977 1997 1977 Turnu Severin Rumunsko
Zvolen   kus.   1978 1997 1978 Turnu Severin Rumunsko
B.Bystrica   kus.   1979 2002 1978 Gdaňsk Polsko
celkem    5            
od ČNP                
Golden Trader Otava kus. 1988 1994 2002 1988 Xingang Čína
Žilina
Vltava kus. 1988 1995 2002 1988 Xingang Čína
úhrnem   7            

              hlavní motor   výkon rychl. spotř.
jméno BRT DWT m3 délka šířka ponor druh výrobce KS uzlů tun PH
novostavby                      
Bojnice 1412 1306 2200 81,5 11,4 3,1 vznětový Láng 1600 11,5 4,0
Lednice 1412 1306 2200 81,5 11,4 3,1 vznětový Láng 1600 11,5 4,0
Kremnica 2136 2400 3300 88,7 12,8 5,3 vznětový Sulzer 2080 12,7 6,5
Zvolen 2136 2400 3300 88,7 12,8 5,3 vznětový Sulzer 2080 12,7 6,5
B.Bystrica 2192 3613 4462 93,6 13,6 5,6 vznětový Fiat/Ciegelski 2500 12,5 5,0
celkem 9288 11025 15462 434,0 62,0 22,4     9860    
od ČNP                      
Golden Trader 6425 7947 15340 119,0 18,6 7,8 vznětový Sulzer 4620 13,0 13,0
Žilina
6425 7939 15340 119,0 18,6 7,8 vznětový Sulzer 4620 13,0 13,0
úhrnem 22138 26911 46142 672,0 99,2 38,0     19100    

Osud slovenské floty byl podobný jako české, i když důvody byly rozdílné – byly postupně prodány po ekonomických potížích při nedostatku rentabilního zaměstnání a delší době vyřazení z provozu.
Na slovenských lodích byl zaměstnány posádky i z českých zemí, ve funkci velitelů jezdily desítky kapitánů v obou flotách, v normalizačním období zde našlo uplatnění ve velitelské funkci řada českých kapitánů, kteří v ČNP jako velitelé z politických důvodů nemohli jezdit nebo krátkodobě vypomáhali. Ze známých jmen zde jezdili kapitáni Fojtů, Novotný, Trnka, Búci, Putna aj.

ČSPD - Československá plavba dunajská, n.p., původně národní podnik, prošel rovněž řadou změn
- od začátku devadesátých let  s.p. - státní podnik) - ČSPD
- od 1.1.1993 - SPD -Slovenská plavba dunajská. s.p.
- od 1.1.1997 - SPaP - Slovenská plavba a přistavy, a.s.
  vznikl transformací z původní SPD (plavební činnost, provoz přístavů, loděnice atd.)
- menší část, která však nevykonávala plavební činnost zůstala nadále jako SPD, která nadále existuje.
Námořní doprava v rámci často se měnící struktury podniku měla různé postavení:
-  nejprve jako oddělení námořní plavby v rámci Závodu říční a námořní dopravy
- od roku 1992 jako Závod námořní dopravy (angl. Czechoslovak Danube Navigation Shipping Division)
- od roku