Finanční výsledky lodí za období 1952 – 1998 obsahují nejdůležitější údaje o nákladech, příjmech za dopravné a hospodářském výsledku provozně ukončených cest, případně struktuře jednotlivých složek nákladů. Údaje jsou uvedeny pouze za lodě ve skutečném vlastnictví (tedy bez čínských lodí pod naší vlajkou) a to v cenách vč.VRCV (údaje za roky 1952-1966 jsou přepočteny při použití koeficientů VRCV 1967):

loď	kat.	skup.	kod	tržby	prov.zisk	opravy C	ostatní	zisk C
Republika I.	G	10	5205	173,2	36,5	3,1	0,0	33,4
Kladno	G	15	5911	391,6	199,6	12,4	-1,0	186,2
Pionýr	G	3	6008	87,1	26,5	4,8	-0,1	21,5
Jiskra	G	3	6306	301,4	139,4	16,4	-1,8	121,2
Košice I.	B	30	6312	738,5	294,0	55,7	-3,2	235,2
Republika II.	G	15	6403	222,9	89,7	11,1	-1,3	77,2
Brno	G	15	6507	596,1	273,2	47,7	-2,8	222,7
Vítkovice I.	B	30	6610	564,9	197,6	85,4	-0,9	111,3
Blaník	G	7	6712	625,8	245,4	40,9	-4,6	199,9
Sitno	G	7	6912	565,3	194,4	39,7	-5,3	149,4
Radhošť	G	7	7005	544,9	176,3	33,4	-0,6	142,3
Kriváň	G	7	7009	504,3	184,4	28,7	-1,3	154,5
Praha	B	30	7206	871,4	306,0	103,2	-1,0	201,8
Mír II.	G	15	7303	819,4	244,0	49,2	-5,1	189,7
Bratislava	B	30	7401	972,2	344,5	104,3	-3,7	236,5
Třinec	B	30	7509	1137,2	373,9	113,8	5,0	265,0
Orlík II.	G	15	8012	603,1	51,3	61,3	1,2	-8,9
Slapy	G	15	8103	657,7	126,9	65,7	-4,0	57,2
Lipno	G	15	8105	689,2	72,6	70,6	-1,4	0,7
Orava II.	G	15	8109	543,0	23,8	57,4	-2,5	-36,2
Vary	B	30	8605	418,3	179,2	60,6	-1,3	117,2
Vltava	G	7	8804	254,7	3,1	28,3	-1,2	-26,3
Otava	G	7	8811	193,9	7,9	22,0	0,4	-13,7
Dunaj	B	30	8902	673,3	236,3	40,6	-8,2	186,8
Berounka	G	7	8906	229,3	-5,9	34,5	3,1	-37,4
Labe	B	30	8908	617,6	230,2	48,3	4,5	186,4
Vítkovice II.	B	30	8910	702,1	375,4	64,5	0,0	310,9
Sázava	G	7	8912	216,3	-0,9	19,6	-0,8	-21,3
Košice II.	B	30	8913	773,9	360,5	73,8	1,6	288,3
Tatry	B	60	9003	902,7	359,2	59,7	1,3	300,7
Beskydy	B	60	9309	562,8	303,4	27,7	0,0	275,6
Svitava	B	30	9508	572,1	307,9	31,2	0,0	276,7
Šumava	B	60	9601	282,2	71,8	4,5	0,0	67,3
Hus	B	30	9706	202,2	119,9	2,3	0,0	117,6
Žižka	B	30	9710	38,5	6,8	1,5	0,0	5,3
Holý	B	30	9712	20,0	3,7	0,9	0,0	2,8
Želivský	B	30	9804	15,0	2,5	0,4	0,0	2,1
úhrnem				18284,0	6161,0	1525,4	-35,3	4599,8

K jednotlivým ukazatelům:
Příjmy za dopravné
– dopravné za přepravené zboží  -závisí na druhu zboží, přepravní vzdálenosti a typu přepravní smlouvy, kde je sjednaná sazba a další podmínky vč.specifikace nákladů, které hradí rejdař a které platí vlastník nebo příjemce zboží
Provozní zisk
– rozdíl mezi  předchozími příjmy a náklady (pevnými a proměnnými), vyjadřuje komerční výsledek provozu
Náklady na opravy
– přímé náklady na běžné a roční příp.klasifikační opravy lodi, náhradní díly a pevný inventář,  které se nevztahují k jednotlivým cestám, ale k výsledkům lodi za delší období, zpravidla rok
Ostatní zisky a ztráty
– zahrnují skluzy nákladů a výnosů cest, ukončených v předchozích letech, ale realizovaných v běžném roce (kdy došlo vyúčtování)
Celkový zisk
– představuje celkový výsledek za zpravidla roční období

				PH	úhrada	roků	návratnost
loď	zisk C	odpisy	přínos	lodi	PH v %	prov.	%	roků
Republika I.	33,4	23,6	57,0	38,9	146,3	10,5	13,9	7,2
Kladno	186,2	63,5	249,7	74,7	334,2	13,5	24,8	4,0
Pionýr	21,5	11,1	32,7	23,8	137,4	9,1	15,1	6,6
Jiskra	121,2	24,0	145,2	19,9	651,2	17,3	37,7	2,7
Košice I.	235,2	83,6	318,8	69,7	413,6	22,6	18,3	5,5
Republika II.	77,2	41,2	119,2	67,8	175,8	9,1	19,4	5,2
Brno	222,7	64,9	287,6	55,3	463,5	16,2	28,5	3,5
Vítkovice I.	111,3	124,4	235,7	106,6	198,8	20,4	9,8	10,3
Blaník	199,9	40,0	239,9	35,6	645,6	23,0	28,0	3,6
Sitno	149,4	40,2	189,6	34,5	488,4	20,2	24,1	4,1
Radhošť	142,3	40,5	182,8	34,8	487,9	19,9	24,5	4,1
Kriváň	154,5	39,6	194,1	34,5	511,9	16,8	30,6	3,3
Praha	201,8	102,3	304,1	92,9	318,0	21,8	14,6	6,9
Mír II.	189,7	81,1	270,9	74,2	338,0	20,1	16,9	5,9
Bratislava	236,5	112,4	348,9	105,1	317,4	20,3	15,6	6,4
Třinec	265,0	133,9	398,9	129,3	299,1	23,0	13,0	7,7
Orlík II.	-8,9	207,8	198,9	194,9	102,0	15,2	6,7	14,9
Slapy	57,2	172,2	229,3	172,0	133,4	17,7	7,5	13,3
Lipno	0,7	169,6	170,2	170,8	99,7	17,5	5,7	17,6
Orava II.	-36,2	181,9	145,7	175,8	82,9	15,8	5,2	19,1
Vary	117,2	25,9	143,1	82,5	173,5	9,6	18,0	5,6
Vltava	-26,3	115,2	88,9	205,5	43,3	7,1	6,1	16,4
Otava	-13,7	77,0	63,3	198,9	31,8	5,5	5,7	17,4
Dunaj	186,8	121,3	308,2	196,5	156,8	8,9	17,6	5,7
Berounka	-37,4	90,4	53,0	189,1	28,0	6,4	4,4	23,0
Labe	186,4	121,9	308,3	210,7	146,3	8,4	17,5	5,7
Vítkovice II.	310,9	75,4	386,3	178,9	216,0	8,1	26,7	3,7
Sázava	-21,3	80,0	58,7	181,7	32,3	5,6	5,8	17,2
Košice II.	288,3	72,3	360,6	175,8	205,0	7,9	25,9	3,9
Tatry	300,7	290,1	590,8	455,4	129,7	8,7	14,8	6,7
Beskydy	275,6	108,1	383,7	875,7	43,8	4,8	9,2	10,9
Svitava	276,7	91,3	368,0	773,0	47,6	3,4	14,2	7,1
Šumava	67,3	102,6	169,9	960,0	17,7	2,4	7,3	13,8
Hus	117,6	40,3	157,9	702,0	22,5	1,5	14,8	6,7
Žižka	5,3	27,6	32,9	691,7	4,8	1,2	4,0	25,0
Holý	2,8	20,0	22,8	692,0	3,3	1,0	3,4	29,6
Želivský	2,1	15,0	17,1	692,0	2,5	0,7	3,5	28,9
úhrnem	4599,8	3232,1	7832,6	9172,5	85,4	441,3	17,3	5,8

Odpisy představují část pořizovací hodnoty lodi, která je vkládána v daném roce do nákladů v podniku byly zpočátku  používány odpisy lineární, později též diferencované pro první a druhou polovinu životnosti lodě.
Pořizovací hodnota odpovídá zpravidla kupní ceně lodi, ale v průběhu životnosti se může měnit podle pravidel účetní evidence (upravuje se o položky investičního charakteru).
Návratnost vložených prostředků poskytuje pohled na efektivnost prostředků vložených do pořízení lodí jako poměr mezi pořizovací hodnotou základních prostředků k celkovému finančnímu přínosu, jako součtu zisku a odpisů (které zpravidla celé nebo z větší části zůstávaly v podniku jako zdroj financování investic).
Výsledek je ovlivněn úrovní cen ZP i cen, užívaných při tvorbě HV. Při větších změnách (VRCV, přecenění ZP) je však u jednotlivých lodí i podniku jako celku upraven přepočet tak, že za základ je vzat poměr z posledního roku před změnou cen a poté pokračováno podle aktuálních běžných cen.
Ukazatel je sledován na úrovni lodí  - jako celkový zisk z provozu lodí a odpisy lodí ve vztahu k jejich pořizovací hodnotě.
Ukazatel se vyjadřuje jako návratnost vložených prostředků k pořizovací hodnotě lodi v % nebo jako reciproká hodnota tohoto ukazatel v letech, který ukazuje, za kolik let se přínosem pořizovací cena lodi uhradí.

Provozní zisk je ovlivněn řadou skutečností:
- typem lodi a způsobem využití  (nasazení v optimální relaci pro přepravu nejvhodnějšího zboží z hlediska využití jeho váhové a prostorové kapacity). Nejlepších výsledků dosahovaly lodě pro přepravu kusového nákladu v období  monopolu čs.zahraničního obchodu, kdy byla možnost výběru z přepravovaného čs.zboží – (v exportu přepravy investičních celků a  výrobků zbrojního průmyslu) a současně i možnost optimálního vytížení na zpáteční cestě (čs.importem spotřebního zboží, příp.surovin).  Výborných výsledků dosahovaly i specializované lodě pro přepravu hromadných substrátů, zajišťující přepravu surovin pro čs.hutnický a chemický průmysl  i později provozované na volném trhu
- úrovní námořního trhu, který se promítá do výše sazeb dopravného a vyvíjí se v určitých cyklech, kde se periodicky střídá období konjunktury (vysoké sazby) s obdobími deprese (pokles sazeb, často i pod úroveň nutných nákladů)
- kvalitou lodě a jejími technicko provozními parametry, zejména poměrem mezi rychlostí lodi a spotřebou pohonných hmot, vybavením lodi vlastním překládacím zařízením (jeřáby)  a  náročností na opravy (spolehlivostí či poruchovostí  hlavního a pomocných motorů, kvalita trupu a jeho povrchové úpravy
- kvalitou posádky  a její schopností vykonávat kvalitně potřebnou údržbu  i náročnější opravy bez použití dražších služeb specializovaných přístavních a opravárenských organizací
- způsobem hospodaření s jednotlivými nákladovými položkami a optimalizací nákupu potravin, materiálu, inventáře a náhradních dílů.

druh	kat.	lodí	DWT	tržby	prov.zisk	opravy C	ostatní	zisk C
hrom.	B	18	676487	10064,7	4072,7	878,4	-6,1	3187,6
%		49	78	55	66	58	17	69
kus.	G	19	192157	8219,3	2088,3	647,0	-29,1	1412,2
%		51	22	45	34	42	83	31
celkem		37	868644	18284,0	6161,0	1525,4	-35,3	4599,8

				PH	úhrada	rozdíl	roků	návratnost
druh	zisk C	odpisy	přínos	lodi	PH v %	přínos-PH	prov.	v %	roků
hrom.	3187,6	1668,4	4856,0	7189,9	67,5	-2333,94	174,8	15,5	6,4
%	69	52	62	78		174	40	46	54
kus.	1412,2	1563,7	2976,7	1982,6	150,1	994,082	266,5	18,5	5,4
%	31	48	38	22		-74	60	54	46
celkem	4599,8	3232,1	7832,6	9172,5	85,4	-1339,86	441,3	34,1	11,8
%	100	100	100	100		100	100	100	100

Nejlepších výsledků dosáhly lodě pro kusové zboží nasazené při přepravě vojenské techniky a materiálu, dále při přepravě průmyslových výrobků v relaci na Kubu a do oblasti Středního východu  a lodě pro přepravu hromadných nákladů, dovážející rudu, fosfáty, apatity a obilí do Československa a později pronajímané na cizí účet v časovém nájmu. Vhledem ke změnám v orientaci i struktuře čs.zahraničního obchodu v 80. a ztrátě čs.zboží vůbec v 90.letech, se rozvoj floty orientoval více na nákup  bulkcarierů, provozovaných na cizí účet, které se lépe uplatnily ve volné soutěži světového námořního trhu.

Výsledky jsou ovlivněny úrovní cen v jednotlivých obdobích:
1. v letech 1952-1966 byly výsledky vykazovány v tzv. světových cenách, pouze u čs.lodí posléze přepočteny na srovnatelnou úroveň cen vč. VRCV, platných od rok 1967. Přepočteny byly jednotlivé složky podle devizové struktury (Kč, SZ, Jugoslavie, KS-resp.NSZ)
2. od roku 1967 jsou výsledky vykazovány v běžných cenách vč. platného VRCV v daném roce. Při změně koeficientu VRCV jsou výsledky v posledním roce období vykázány též v  cenách  při novém koeficientu.

Výsledky jsou čerpány rovněž ze Statistického přehledu a stejně jako provozní výsledky jsou i finanční výsledky podniku v  období 1995-1998 převzaty z oficiálních dokumentů (výročních zpráv, schválených valnou hromadou společnosti po předchozím prověření auditorskou firmou) a rekonstruovány  s tím, že u jednotlivých lodí nejsou v některých jednotlivostech (období, položka) údaje přesné, nýbrž konstruovány podle dostupných údajů z různých zdrojů, přičemž celkový výsledek za rok a flotu zpravidla souhlasí.

Rekordmany jsou	nejvíce	nejméně
v celkovém zisku	Vítkovice II.	Berounka
v celkovém přínosu	Tatry	Želivský
v návratnosti	Jiskra	Holý

Výsledky jsou ovlivněny vedle velikosti lodi zejména délkou jejího provozu, což se projevuje především u posledních čs.lodí, které byly v provozu necelé dva roky. Pro tyto skutečnosti (zejména krátký provoz posledních, ale nejdražších lodí se celková pořizovací hodnota celé floty provozem plně neuhradila  (u lodí pro kusový náklad byla vyprodukovaná hodnota vyšší o 994 mil.Kč, u bulkcarierů chybí do PH ještě 2334 mil.Kč). Návratnost činila v průměru 15,1%  a pořizovací hodnota se tak v průměru vracela za 10,2 roku (stanovená životnost lodi byla 15 let). Mezi nejlepší lodě, které dosáhly více než 20% návratnosti za rok, patří Jiskra, Kriváň, Brno, Blaník, Kladno, Sitno a Radhošť.

Aby byl přehled úplný, doplňujeme jej o sumární výsledky čínských lodí pod naší vlajkou, které byly propočteny z údajů ve světových cenách s použitím přepočtových keoficientů č.lodí:

loď	druh	kat.	skup.	DWT	kod	tržby	zisk C
Fučík	kus.	G	7	7109	5402	71,9	26,1
Lidice	kus.	G	7	8500	5411	94,1	73,9
Dukla	kus.	G	10	10070	5803	46,1	23,5
Mír I.	kus.	G	15	12540	5811	44,5	37,0
Ostrava	tek.	T	30	20195	5904	39,7	10,7
Orava I.	kus.	G	10	10070	5906	36,5	16,2
Orlík I.	kus.	G	10	10350	6004	46,9	29,5
celkem						379,7	216,9
průměr						54,2	31,0
loď	lodí	l	skup.	DWT	kod	tržby	zisk C
čín.	7			78834		1083,9	216,9
%	16			8		6	5
čs.	37			868644		18284,0	4599,8
%	84			92		94	95
celkem	44			947478		19367,9	4816,7
najaté	ost.					287,1	30,5
cest.	cest.					2,3	2,3
úhrnem						19657,2	4849,5

			PH	úhrada	roků	návr.
loď	zisk C	přínos	lodi	PH v %	prov.	v %	roků
Fučík	26,1	55,4	47,9	115,6	11,6	9,9	10,1
Lidice	73,9	119,7	74,9	159,8	12,3	13,0	7,7
Dukla	23,5	51,1	68,4	74,7	7,4	10,1	9,9
Mír I.	37,0	65,0	62,6	103,8	8,4	12,4	8,1
Ostrava	10,7	41,4	91,6	45,2	6,3	7,2	14,0
Orava I.	16,2	40,3	68,2	59,2	7,0	8,4	11,9
Orlík I.	29,5	52,3	62,1	84,3	6,1	13,7	7,3
celkem	216,9	425,2	475,7	642,5	59,2	10,9	9,2
čín.	216,9	425,2	475,7	642,5	59,2	10,9	9,2
%	5	5	5		12
čs.	4599,8	7831,8	9172,5	7649,8	441,3	17,3	5,8
%	95	95	95		88
celkem	4816,7	8257,8	9648,2	8292,4	500,5	16,6	6,0
najaté	30,5	30,5
cest.	2,3	2,3
úhrnem	4849,5	8290,6

Podíl čínských lodí na dosažených výsledcích odpovídá počtu, tonáži a délce provozu, návratnost je výrazně nižší a pohybuje se okolo 5% hodnotových ukazatelů.