Přepravní výkony

Zatímco světová historie zaznamenává historicky první cesty světoznámých mořeplavců, kteří byli současně objeviteli nebo průkopníky při objevování nových světů a cest, zde jsou zaznamenány ty cesty, které byly uskutečněny prvně loděmi ČNP a dále dílčí rekordy z hlediska jednotlivých roků a floty jako celku nebo prvenství jednotlivých lodí  z hlediska mezi ostatními loděmi floty.

 

Tyto skutečnosti byly zachyceny ve statistických přehledech do roku 1994 přesně, poté u některých lodí pouze zrekonstruovány., i když lze s velkou pravděpodobností tvrdit, že i v tomto období není zkreslení nijak velké a uváděné hodnoty odpovídají s velkou pravděpodobností skutečnosti. Období 1995-1998 se rozhodně neodrazilo v rekordních výsledcích jednotlivých cest s ohledem na strukturu floty (převažovaly bulkcariery) a intenzitu provozu, a to i u univerzálních lodí pro kusový i hromadný náklad, takže  se neopakovaly extrémní hodnoty z hlediska délky cest a ujeté vzdálenosti.

 

Z hlediska jednotlivých roků

byly rekordní výsledky floty jako celku (nejvíce i nejméně v porovnání s průměrem celých 45 let):

 

 

 

nejvíce

 

nejméně

průměr

ukazatel

jednotka

rok

 

      rok

 

 

 

 

 

 

 

 

 

lodí

ks

1990

20

1952

1

10,5

tonáž

BRT

1993

310390

1952

6539

130521

nosnost

DWT

1993

500256

1952

10510

201555

 

 

 

 

 

 

 

cesty

počet

1990

155

1952

1

85,4

expl.čas

dní

1992

6614

1952

107

3683,2

mimoexpl.

dní

1981

379

1956

0

187,1

přepravené množství

tis.tun

1997

3315

1952

18

1324,5

ujetá vzdálenost

tis.mil

1992

1107

1952

13

592,1

 

 

 

 

 

 

 

tržby

mil.KčsVRCV

1991

1179,1

1952

5,0

417,7

zisk

mil.KčsVRCV

1995

455,9

1990

-21,7

102,9

přínos

mil.KčsVRCV

1997

703,7

1952

2,8

176,4

 

 

 

 

 

 

 

návratnost

% z PH

1974

27,3

1954

4,8

13,8

 

 

Výsledky jsou rozptýleny v závislosti na  počtu provozovaných jednotek a jejich struktuře. Nejnižší z hlediska provozních i finančních výsledků jsou v prvním roce provozu (pouze jedna loď, která uskutečnila pouze jednu provozně ukončenou cestu, pominut je rok 1953, kdy jediná loď ČNP Republika I. byla celé období v opravě po předchozím poškození tajfunem). S postupným růstem počtu provozovaných jednotek, jejich přepravní kapacity se zvyšují i výkony (ve fyzickém i hodnotovém vyjádření). Nejvyšší jsou roky v závěru provozu, který kulminoval v devadesátých létech v počtu lodí a jejich kapacitě s odpovídajícími výsledky provozními i finančními.

Největší objem přeprav čs.zboží v jednom roce 1326 tu.tun byl vykázán v roce 1986 kdy byl zaznamenán i největší podíl čs.zboží na celkových přepravách 70,8%

 

Nerovnoměrný  je vývoj mimoexploatačního času, lodě byly nejdéle mimo exploataci v roce 1981 (při 12 lodích), celý kalendářní rok 1953 opravovala tehdy jediná loď Republika I.  a   naopak žádný MEČ nebyl vykázán v roce 1956.

Rok 1990 vykázal ztrátu z  provozu lodí (menší ztráta byla zaznamenána v roce 1954 a 1983). Ztráta monopolu Čechofrachtu na dopravní zajištění čs. zboží se odrazila v poklesu podílu čs. substrátů na našich lodích, především univerzálních (úbytek hromadných substrátů v importu i speciálních zásilek v exportu), což spolu s vysokými odpisy nových lodí, náklady na opravy a poklesem konjunktury ve druhé polovině roku, se projevilo minusovým výsledkem u většiny tzv.liniových  lodí.

 

Z kvalitativního hlediska, vyjádřeného návratností prostředků vložených do pořízení lodí rok 1974 (příznivá konjunktura dostatek vysoko tarifujícího čs.zboží) a nejhorší rok 1954 s výsledkem více než pětkrát horším (ztráta u Republiky I. a minimální zisk u Fučíka). Ztrátový výsledek provozu lodí v roce 1990 byl  v celkovém přínosu kompenzován vysokými odpisy. 

 

Z hlediska jednotlivých lodí

jsou pak značné rozdíly, ovlivněné především velikostí, délkou  a způsobem provozu:

 

 

 

nejvíce

 

 

nejméně

 

       průměr

ukazatel

jednotka

loď

 

 

loď

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

tonáž

BRT

Beskydy

37550

 

Jiskra

1703

13576,0

nosnost

DWT

Beskydy

70456

 

Pionýr

3150

21534,0

hl.motor

výkon v HP

Vítkovice I.

17600

 

Jiskra

162

7640,0

rychlost

uzle (mil/hod.)

Orlík I.

15,5

 

Republika I.

9,7

14,1

spotřeba

tun/den

Vítkovice I.

59,0

 

Pionýr

5,6

24,3

délka

m

Beskydy

225,0

 

Pionýr

92,0

159,1

šířka

m

Beskydy

32,2

 

Pionýr

13,5

21,8

ponor

m

Beskydy

13,3

 

Jiskra

5,6

9,3

 

 

 

 

 

 

 

 

v provozu

roků

Třinec

23,0

 

Želivský

0,7

11,3

cesty

počet

Jiskra

281

 

Želivský

5

90,0

expl.čas

dní

Třinec

8102

 

Želivský

256

3934,0

mimoexpl.

dní

Republika I.

1092

 

Želivský

5

200,0

přepravené množství

tis.tun

Košice I.

5941

 

Želivský

115

1397,0

ujetá vzdálenost

tis.mil

Košice I.

1540

 

Želivský

50

632,0

 

 

 

 

 

 

 

 

poř.cena

mil.KčsVRCV

Šumava

960,0

 

Jiskra

19,9

219,3

tržby

mil.KčsVRCV

Třinec

1137,2

 

Želivský

15,0

439,6

zisk

mil.KčsVRCV

Vítkovice II.

310,9

 

Berounka

-37,4

109,1

odpisy

mil.KčsVRCV

Tatry

290,1

 

Pionýr

11,1

78,2

přínos

mil.KčsVRCV

Tatry

590,8

 

Želivský

17,1

187,3

 

 

 

 

 

 

 

 

návratnost

prům.% za rok

Jiskra

35,5

 

Žižka

2,4

13,5

 

 

Z hlediska velikosti (tonáž, nosnost i vnější rozměry) dominuje loď Beskydy, v opačném směru se dělí o nejmenší parametry lodě Pionýr a Jiskra, délkou provozu jsou ovlivněny výsledky lodi Třinec a Košice I., v opačném směru pak lodě pořízené v devadesátých létech, zejména pak loď Jan Želivský s necelým rokem provozu. 

Loď Jiskra má primát v počtu cest a zejména efektivnosti (návratnost vložených prostředků), takže prostředky vložené do jejího pořízení se vracely již za necelé 3 roky díky charakteru provozu a struktuře přepravovaného zboží (krátké cesty ve Středozemním moři s vysokotarifujícím zbožím speciálního charakteru-vojenská vozidla a materiál).

Celkovou ztrátou za celé období provozu skončilo 6 lodí (celá skupina lodí osmitisícovek z Číny Vltava, Otava, Sázava, Berounka, a dvě lodi z jugoslávské série šestnáctitisícovek Orlík II. a Orava II.), pro něž se nenašlo adekvátní uplatnění pro nedostatek čs.zboží i horší podmínky na volném trhu.

První loď Republika I. měla nejhorší provozní parametry (nízká rychlost a nejvyšší poruchovost-zejména díky téměř dvouleté opravě po tajfunu). Je nejhorší i podílem 28,2% mimoexploatačního času na celkové době provozu, nejlepší je loď Radhošť s pouhými 3,2%.

Nejmohutnější motor z hlediska výkonu měla loď Vítkovice I., což se odrazilo i ve vysoké spotřebě, nejrychlejší však byla loď Orlík I.

Nejvíce lodí bylo postaveno v Polsku (11), po osmi pak v Číně a Jugoslavii. V sériích byly stavěny lodě typu Blaník (4), Praha (3), Orlík (4), Vltava (4) a Hus (4), sesterské byly i lodě Dukla a Orava I.,Pionýr a Jiskra, Republika II. a Brno, Dunaj a Labe, Vítkovice II. a Košice II.

 

Nejdelší a nejkratší cesty

 

A. z hlediska času

a) nejdelší

Orava II. v roce 1985 na cestě č. 23 s cukrem z Kuby do Angoly v celkovém trvání 163 dnů

 

b) nejkratší

u lodí pro suchý náklad  4 cesty v trvání 7 dnů

z toho 3 se speciálem (vojenský materiál)

-         Sitno v roce 1980 cesta č. 76  z Jugoslavie do Libye

-         Kriváň cesta č. 87 a Radhošť cesta č. 110 obě  v roce 1982 z Jugoslávie do Sýrie

dále

-         Praha v roce 1988 cesta č. 135 s uhlím z Polska do NSR

 

B) z hlediska vzdálenosti  byly

a) nejdelší

-         Vítkovice I. v roce 1972 cesta č. 40 lodi z Jugoslávie v balastu (prázdná bez nákladu) do Indie a odtud zpět do Jugoslávie se železnou rudou, v důsledku uzavření Suezu tam i zpět okolo Afriky 24612 mil

b) nejkratší

-         Praha v roce 1985 na cestě č. 106 s uhlím z polského Swinouscie do norského Breviku 521 mil

 

Nejkratší

cestou vůbec byla cesta tankeru Ostrava v roce 1964 č. 33 v NSR z Brunsbütelu do Bremen v délce 63 mil a trvání 4 dnů s nákladem ropných produktů

 

Hranice výkonů v kumulaci

 

První loď byla uvedena do provozu v roce 1952, 5 lodí měla společnost v roce 1959, 10 již v roce 1961, 15 a rovněž 20 (nejvíce v jednom roce) v roce 1990.

 

měrná

hranice

rok

 

měrná

hranice

rok

 

měrná

hranice

rok

jednotka

 

 

 

jednotka

 

 

 

jednotka

 

 

 

počet

 

 

 

dní

 

 

 

dní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

cest

100

1959

 

expl.čas

1000

1955

 

MEČ

1000

1957

cest

500

1965

 

expl.čas

10000

1961

 

MEČ

2000

1961

cest

1000

1972

 

expl.čas

50000

1973

 

MEČ

3000

1964

cest

2000

1982

 

expl.čas

100000

1984

 

MEČ

4000

1970

cest

3000

1990

 

expl.čas

150000

1993

 

MEČ

5000

1975

cest

4000

1998

 

expl.čas

170000

1998

 

MEČ

6000

1980

 

 

 

 

 

 

 

 

MEČ

7000

1985

 

 

 

 

 

 

 

 

MEČ

8000

1992

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem

4012

 

 

 

173104

 

 

 

8818

 

 

První stovka cest byla dosažena v roce 1959, hranice pětiset cest v roce 1965, rok 1972 znamenal dovršení první tisícovky, rok 1982 druhé, 1990 třetí a 1998 čtvrté

 

První tisícovka dní exploatačního času byl dosažena v roce 1955, deset tisíc v roce 1961, padesáttisíc v roce 1973, statisíc v roce 1984, stopadesáttisíc v roce 1993.

 

U mimoexploatačního času bylo tempo zpočátku (díky opravám lodi Republika I.) rovněž rychlé a první tisícovka dní MEČ byla dosažena již v roce 1957, pětticíc zaznamenáno v roce 1975 a desetitisícové hranice již dosaženo nebylo.

 

měrná

hranice

rok

 

měrná

hranice

rok

 

měrná

hranice

rok

jednotka

 

 

 

jednotka

 

 

 

jednotka

 

 

 

mil.tun

 

 

 

mil.tun

 

 

 

mil.mil

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

přeprava

1

1959

 

čs.zboží

1

1961

 

vzdálenost

1

1959

přeprava

5

1966

 

čs.zboží

5

1974

 

vzdálenost

5

1967

přeprava

10

1972

 

čs.zboží

10

1980

 

vzdálenost

10

1976

přeprava

20

1980

 

čs.zboží

20

1990

 

vzdálenost

20

1990

přeprava

30

1986

 

 

 

 

 

vzdálenost

25

1995

přeprava

40

1990

 

 

 

 

 

 

 

 

přeprava

50

1994

 

 

 

 

 

 

 

 

přeprava

60

1998

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

62,2

 

 

 

20,1

 

 

 

27,8

 

 

Přepravené množství zaznamenalo první milion tun v roce 1959, pět milionů bylo dosaženo v roce 1966, deseti milionů v roce 1972, dvaceti 1980, třiceti 1986, čtyřiceti 1990, padesáti 1994 a šedesáti v posledním roce 1998.

 

Přeprava podle plátců je sledována až od roku 1959 (za období 1952-58 jsou pouze souhrné údaje); první milion tun, přepravený pro československé plátce byl dosažen v roce 1961, pátý v roce 1974 a desátý v roce 1980, dvacátý milion byl přepraven v roce 1990

 

Zatímco první milion ujetých mil byl dosažen v roce 1959, v roce 1967 už to bylo pět milionů, deset milionů bylo docíleno v roce 1976 a dvacet v roce 1990.

 

měrná

hranice

rok

 

měrná

hranice

rok

 

měrná

hranice

rok

jednotka

 

 

 

jednotka

 

 

 

jednotka

 

 

 

mld.Kč

 

 

 

mld.Kč

 

 

 

mld.Kč

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

příjmy

1

1969

 

zisk

0,1

1964

 

přínos

0,1

1962

příjmy

5

1981

 

zisk

0,5

1971

 

přínos

0,5

1969

příjmy

10

1990

 

zisk

1

1976

 

přínos

1

1973

příjmy

15

1995

 

zisk

2

1987

 

přínos

2

1979

 

 

 

 

zisk

3

1994

 

přínos

3

1985

 

 

 

 

zisk

4

1997

 

přínos

4

1991

 

 

 

 

 

 

 

 

přínos

5

1993

 

 

 

 

 

 

 

 

přínos

6

1995

 

 

 

 

 

 

 

 

přínos

7

1997

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

18,4

 

 

 

4,6

 

 

 

7,8

 

 

První miliarda příjmů za dopravné byla docílena v roce 1969, pátá v roce 1981, desátá 1990 a patnáctá 1995.

 

Prvních sto milionů zisku bylo dosaženo v roce 1964, půlmiliardy bylo zaznamenáno v roce 1971, první miliarda již v roce 1976, druhá 1987, třetí 1994 a čtvrtá 1997.

 

Díky odpisům činil přínos od počátku provozu prvních sto milionů v roce 1962, půlmiliardy v roce 1969, první miliarda 1973, druhá 1979, třetí 1985, čtvrtá 1991, pátá 1993, šestá 1995 a sedmá 1997.