Republika I.

Rozvoji obchodu s Dálným východem stál v cestě nedostatek lodního prostoru a jeho embargo ze strany západních zemí. Tehdejší Metrans navázal spojení s panem Atychidisem, řeckým konzulem ve městě Marseille,který mu pronajal loď Evanthia pro náklad z Dálného  východu do Evropy. Během této cesty ji nabídl k prodeji.

v provozu

rozměry

od

11.01.52

délka

m

130,2

do

13.07.62

šířka

m

16,9

roků

10,5

ponor

m

8,5

stavba

hlavní stroj

rok

1920

druh

parní stroj

místo

Sunderland

výrobce

země

V.Britanie

KS

HP

2428,0

druh

kus.

rychl.

míle/hod.

9,7

spotř.

tuny/den

31,0

parametry

tonáž

BRT

6539

poř.hodnota

nosnost

DWT

10510

PH SC

mil.Kč

13,0

prostor

m3

13549

PH VRCV

mil.Kč

38,9

Přestože šlo o staré plavidlo, byla nabídka přijata a po vyložení plavidla v přístavu Gdynia byla loď dne 19.listopadu 1951 firmou Metrans převzata. Po vyřízení nutných formalit byla dne 11.ledna 1952 vztyčena československá státní vlajka a loď nazvána symbolicky  REPUBLIKA. A to je den vzniku československé námořní plavby po druhé světové válce.

Loď byla postavena v roce 1920 v Anglii. Změnila řadu majitelů i jmen. Její poslední majitel pan Achytides ji provozoval pod jménem Evanthia pod panamskou vlajkou. Byla vybavena parním strojem na uhlí (později přestavěné na mazut) , který ji dával průměrnou cestovní rychlost necelých 10 námořních.mil za hodinu. Loď byla zakoupena za relativně vysokou cenu 10,2 mil.Kč, jejíž příčinou byl tehdejší naprostý nedostatek lodního prostoru. Uváděná pořizovací hodnota 13 mil:Kč byla stanovena při generální inventarizaci ZP v roce 1954.

Prvním velitelem byl kpt.Klos, střídaný kpt.Horčicem, loď dosloužila pod velením kpt.Freye (mezitím lodi veleli i 2 sovětští a 1 čínský kapitán). Loď byla nasazena převážně v dálně východní relaci, v roce 1956 uskutečnila první cestu mimo DV relaci a to do kanadského Montrealu s nákladem cementu a zpět pšenice. V roce 1961 byla nasazena do kubánské relace, kde realizovala po 3 exportních a importních cestách.

Maxima a minima byla dosažena na těchto cestách:

ukazatel

jedn.

cesta

směr

od

do

odkud

kam

počet

čas

dní

nejvíce

25

out

9.6.1959

27.10.1959

Štětín

Whampoa

140

nejméně

10

R

27.5.1956

6.6.1956

Gdynia

Lulea

10

vzdálenost

mil

nejvíce

16

in

14.1.1957

1.4.1957

Whampoa

Gdynia

14659

nejméně

13

R

17.8.1956

12.9.1956

Gdynia

Lulea

1404

přeprava

tun

nejvíce

17

out

19.5.1957

1.8.1957

Gdansk

Whampoa

10146

nejméně

33

out

8.3.1961

27.4.1961

Gdynia

Havana

4622

Nejdelší byla cesta 25 out ze Štětína do Whampoa v roce 1959 v trvání 140 dní (z toho EČ 132 a MEČ 8 dní), z hlediska vzdálenosti však cesta 16 in z Whampoa do Gdynie v roce 1957 v délce 14659 mil. Nejkratší byly cesty  v roce 1956 z Gdynie do Lulea a zpět, z hlediska času 10 R v trvání 10 dnů, z hlediska vzdálenosti pak  13 R překonala 1404 mil.  Nejvíce zboží na jedné cestě bylo přepraveno v roce 1957 na cestě 17 out z Gdansku do Whampoa v roce 1957 10146 tun, nejméně pak 4622 tun na cestě 33 out  z Gdansku do Havany v roce 1961.

     provozní výsledky

tuno

      finanční výsledky

      návratnost

odp.

rok

cest

MEČ

tuny

míle

míle

tržby

zisk

odpisy

přínos

%

roky

%

1952

1

107

249

18

13

106

1,7

0,5

0,7

1,2

9,4

10,7

5,5

1953

0

0

365

0

0

0

0,0

0,0

0,7

0,7

5,5

18,2

5,5

1954

1

91

166

8

13

110

1,6

-0,1

0,7

0,6

4,4

22,6

5,5

1955

5

377

58

40

55

426

7,1

0,4

0,7

1,1

8,5

11,8

5,5

1956

8

321

0

95

46

376

7,0

1,6

0,7

2,3

18,0

5,5

5,5

1957

5

396

52

42

62

497

10,2

2,4

0,7

3,1

23,8

4,2

5,5

1958

3

258

79

32

33

252

5,6

2,2

0,7

2,9

22,4

4,5

5,5

1959

3

258

70

34

31

201

4,3

-1,0

0,7

-0,2

-1,8

*

5,5

1960

6

389

34

52

43

359

4,7

0,9

0,7

1,6

12,1

8,3

5,5

1961

6

333

19

45

38

250

8,6

3,0

0,7

3,7

28,3

3,5

5,5

1962

3

215

0

23

21

137

3,5

1,1

0,5

1,6

12,1

8,2

3,6

41

2745

1092

389

354

2713

54,3

10,9

7,6

18,5

13,0

7,7

5,3

Přes těžké začátky (po první cestě tajfun a dva roky oprav 1952-1954 s náklady 21,6 mil.Kč), což bylo hlavní příčinou bezkonkurenčně nejvyššího podílu mimoexploatačního času (28,5%) sloužila loď do roku 1962 k přepravě zboží i k výchově námořníků. S vyjímkou roků 1954 a 1959 byla provozována se ziskem (s nejlepším výsledkem v roce 1961 v kubánské relaci)  a celkový přínos z provozu.(zisk a odpisy) je vyšší než pořizovací cena.

Pro neekonomičnost dalšího provozu byla 6.8.1962 prodána na šrot firmě Sidemar Terst (Itálie) za 43 tis.Lstg. Po přepočtu na srovnatelné ceny VRCV prodejní cena 3,5 mil.Kč nepokryla zůstatkovou hodnotu 29,8 mil.Kč, takže ztráta z prodeje činila 26,3 mil.Kč, čistý přínos (přínos z provozu a ztráta z prodeje)činí 8,3 mil.Kč.

Další podrobnosti o lodi jsou uvedeny v části 3.5.2.