Je první ze série lodí liniového typu o nosnosti 6 tis.DWT, 10 loď série B/455, která byla již v takovém stadiu rozestavěnosti, že byla převzata a uvedena do provozu prakticky bez jakýchkoli úprav a změn a necelé tři měsíce po schválení nákupu a podepsání kontraktu. Loď byla určena k zajištění rozvinuté výměny zboží mezi Československem a Kubou.

 

v provozu				rozměry
od		22.12.67		délka	m	124,0
provoz		05.03.90		šířka	m	17,0
roků		22,2		ponor	m	6,9
stavba				hlavní stroj
rok		1967		druh		vznětový
místo		Štětín		výrobce		Sulzer
země		Polsko		KS	HP	5500,0
druh		kus.		rychl.	míle/hod.	14,5
				spotř.	tuny/den	17,3
parametry
tonáž	BRT	5517		poř.hodnota
nosnost	DWT	6005		PH pův.	mil.Kč	39,3
prostor	m3	9701		PH upr.	mil.Kč	35,6

 

V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).

 

Motor byl : původně stavěn pro spotřebu lehkého paliva a teprve v roce 1977 přebudován na levnější těžké palivo. Loď měla původně i144 m3 chladírenského prostoru, který byl rovněž v roce 1980 upraven, čímž se zvýšila přepravní kapacita ostatního zboží. Kromě 11 dvoulůžkových a 13 jednolůžkových kabin pro posádku byla loď vybavena šesti pasažérskými dvoulůžkovými kabinami uspořádanými v samostatné části pro regulérní přepravu cestujících, která byla v začátcích provozu těchto lodí úspěšně využívána; cesty na lodích tohoto typu byly velmi oblíbené. Po zrušení pasažérské přepravy v.roce 1976 byly tyto kabiny využity ke zlepšení ubytovacích možností posádky a rodinných příslušníků při návštěvách. v přístavu a spolujízdách.

 

	provozní výsledky					tuno	finanční výsledky				návratnost		odp.
rok	cest	EČ	MEČ	tuny	míle	míle	tržby	zisk	odpisy	přínos	%	roky	%
1968	9	306	32	33	49	124	19,2	10,7	2,2	12,8	32,7	3,1	5,5
1969	9	387	8	37	51	193	21,3	9,2	3,2	12,4	31,6	3,2	8,1
1970	9	327	14	37	48	208	21,3	10,4	3,2	13,6	34,6	2,9	8,1
1971	8	344	16	37	44	192	17,7	5,3	3,2	8,5	21,7	4,6	8,1
1972	9	367	19	41	49	218	18,1	4,3	3,2	7,4	19,0	5,3	8,1
1973	8	360	2	37	57	256	29,1	13,5	3,2	16,7	42,5	2,4	8,1
1974	7	330	20	31	45	171	29,0	13,9	3,2	17,1	43,5	2,3	8,1
1975	6	350	36	23	44	158	33,2	10,8	3,4	14,2	36,1	2,8	8,6
1976	6	329	1	28	34	155	19,4	2,9	2,2	5,1	12,9	7,7	5,6
1977	7	315	58	26	44	145	21,3	4,4	1,8	6,2	17,5	5,7	5,2
1978	7	397	2	24	50	159	34,9	12,8	1,9	14,7	41,2	2,4	5,2
1979	7	285	9	21	34	115	22,1	4,1	1,5	5,6	15,8	6,3	4,2
1980	7	379	24	30	50	175	39,1	12,3	2,1	14,4	40,3	2,5	5,8
1981	6	358	16	26	57	187	40,3	12,7	2,0	14,7	41,3	2,4	5,5
1982	10	374	1	35	53	161	35,1	10,2	2,0	12,2	34,2	2,9	5,6
1983	8	375	0	38	59	222	22,5	-0,4	1,8	1,4	3,9	25,4	5,0
1984	10	337	25	34	38	110	30,3	3,8	0,2	4,0	11,2	8,9	0,5
1985	11	327	45	24	29	48	41,3	14,7	0,0	14,7	41,4	2,4	0,1
1986	18	362	1	33	41	47	31,0	12,3	0,0	12,4	34,7	2,9	0,1
1987	11	358	1	32	52	92	29,4	12,6	0,0	12,6	35,4	2,8	0,0
1988	10	322	18	41	46	91	33,8	10,9	0,0	10,9	30,6	3,3	0,0
1989	10	394	0	45	55	183	28,3	6,4	0,0	6,4	17,9	5,6	0,0
1990	3	70	0	14	12	22	8,0	2,0	0,0	2,0	5,6	17,8	0,0
	196	7752	349	727	1041	3432	625,8	199,9	40,0	239,9	28,2	3,6	4,7

 

První stovku cest ukončila loď BLANÍK v lednu.1981 okružní cestou s nákladem kusového zboží z Rostocku do Havany a s nákladem niklové rudy z Nicara a měděného koncentrátu ze Santiaga do Štětína (s bunkrováním v sovětském přístavu Ventspils). Na své sté cestě si tak loď zopakovala relaci, která je spojena s jejími úspěšnými začátky.

Lodě liniového typu této velikosti se zpravidla nehonosí množstvím, nýbrž kvalitou přepraveného zboží.

Z hlediska přepraveného množství zboží

- prvních sto tisíc tun přepravila loď v roce 1970 (cesta 26 in),

- druhou stovku dovršila ,v roce 1973 (48 in),

- třetí stihla v roce 1976 (71 out),

- čtvrtou dokončila v roce 1980 (99R)..

- pátou převezla v roce  1983

- šestou v roce 1987

--sedmou v roce 1989

- nejvíce zboží na jedné cestě přepravila Ioď již v roce 1969 na cestě ,18 in - 6056, tun převážně československého cukru,

- nejméně pak 502 tun speciálního nákladu na cestě 88 out v roce 1979 z Ploče do Tripoli a Latakie.

Z hlediska času

- nejkratší cestou byla exportní cesta 89 roce 1979 s přepravou speciálního zboží z Ploče ,do Latakie za 10 dní,

- nejdelší cesta 93 out trvající 102 dny pak byla s nákladem železa a drobnice z Hamburku a Gdaňsku do indických přístavů Bombay, Chalna a Kalkuta.

Půl miliónu mil ujela v roce 1978, celý milion dovršila v roce 1989

Jubilejní 5000. den v exploataci pak Blaník oslavil na cestě 109 in s nákladem pokrutin z Bedi Bunder do Rijeky v roce 1982

 

Jak již bylo řečeno, loď o nosnosti. šest tisíc DWT liniového typu se přes dlouhodobý provoz nemůže příliš chlubit kvantitativními ukazateli přepravy zboží v tunách či ujetou vzdáleností v.:mílích. ale její ozdobou jsou hospodářské výsledky.

Ve všech letech skončil provoz se ziskem a loď se za dobu provozu nejen plně zaplatila, ale vyprodukovaný zisk a odpisy představují šest dalších lodí této pořizovací hodnoty: Celkový přínos % pořizovací hodnoty je po Jiskře nejlepší ze .všech provozovaných lodí, rovněž průměrná roční úhrada a průměrná návratnost v letech ji řadí k nejefektivnějším lodím naší floty (třetí po Jiskře a těsně za Krivání). Rok 1974 byl nejúspěšnější: za jediný rok byla pořizovací hodnota uhrazena ze 43,5%, což představuje průměrnou návratnost 2,3 roku (kromě toho ještě pětkrát v jednom roce přes 40%).

Loď byla prodána (plně odepsaná) za 17,9 mil.Kč, čistý přínos z prodeje činil 17,1 mil.Kč.