Praha

Loď PRAHA je první loď typu B 447/11, postavená loděnicí A.Warskiego ve Stětíně. Tato loď

byla spuštěna na vodu v únoru roku 1972 a převzata v době stavby za podmínky "as she is", to znamená bez velkých připomínek ke stavbě, dokončena a do provozu uvedena v polovině roku 1972. Lodě tohoto typu měly být postaveny v sérii 20 ks především pro potřeby.PŽM (přepravu exportního uhlí do Japonska a importní železné rudy z Indie, s možností využití i v jiných relacích a pro přepravu jiných hromadných substrátů, zejména obilí, rud, chemikálií apod.). Novostavba byla desátá ze série tohoto t.ypu bulk carriéru, vyráběného ve štětínské loděnici, z předchozích devíti byly čtyři prodány do kapitalistických států a pět předáno polskému rejdaři PŽM:

PRAHA byla dosud největší loď, získaná ze socialistických loděnic (sedmá ze štětínské loděnice A.Warskiego) z hlediska nosnosti, po lodi Vítkovice byla druhou největší lodí floty i celkovou délkou a ponorem.

 

v provozu

 

 

 

rozměry

 

 

od

 

06.06.72

 

délka

m

198,5

provoz

 

05.04.94

 

šířka

m

24,4

roků

 

21,8

 

ponor

m

10,7

 

 

 

 

 

 

 

stavba

 

 

 

hlavní stroj

 

 

rok

 

1972

 

druh

 

vznětový

místo

 

Štětín

 

výrobce

 

Sulzer

země

 

Polsko

 

KS

HP

11200,0

druh

 

hrom.

 

rychl.

míle/hod.

14,3

 

 

 

 

spotř.

tuny/den

36,5

parametry

 

 

 

 

 

 

tonáž

BRT

20318

 

poř.hodnota

 

 

nosnost

DWT

32357

 

PH pův.

mil.Kč

113,8

prostor

m3

40816

 

PH upr.

mil.Kč

92,9

 

V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).

 

Loď je poháněna motorem polské výroby ze závodu H. Cegielskiego z Poznaně, který je vyráběn v licenci známé švýcarské firmy SULZER a jako pohonnou hmotu používá mazut. Motor má 7 válců, každý z nich o průměru 3/4 m a zdvihu válce 1,5 m, 1 válcová vložka váží asi 2 tuny. Hlavní motor je umístěn na zádi a pohání mohutný lodní šroub o 4 lopatkách a průměru cca 5 m. Kromě hlavního motoru má loď 3 pomocné motory na pohon lodního zařízení a výrobu potřebné elektrické enerqie v přístavu, každý z nich o výkonu 630 kVA. Všechny ovládací prvky strojního zařízení jsou umístěny v centrální klimatizované a odhlučněné místnosti.

Příď. lodi je kapkovitého tvaru, která snižuje odpor tření vody a přidává tak lodi proti konvenčnímu provedeni na rychlosti cca 1/2 uzle. Pro zabezpečení při postoji v přístavu má loď 2 kotvy o váze `a 7 tun, každou s 300 m kotevního řetězu, které jsou ovládány samostatným kotevním strojem.

Loď je vybavena evaporátorem, který slouží pro výrobu užitkové vody odpařováním z vody mořské a má výkon cca 12 tun denně. Zásoby paliva, potravin a vody, které je možno umístit v skladištích a tancích, umožňují lodi dojet bez zastávky na vzdálenost 12 - 16 tis. námořních mil, tj. 22 - 30 tis.km.

Plná loď. pojme do svých sedmi skladišť suroviny, které po souši přepraví 40 vlaků po 40ti dvacetitunových vagonech. Vyložená loď. má hlavní palubu 13m a kapitánský můstek 50 m nad hladinou vody.

34 členů posádky je ubytováno v pohodlných jednolůžkových klimatizovaných kabinách a pro zpříjemnění života je loď vybavena potřebným společenským a kulturním zařízením, umožňujíc!m využití volného času po těžké službě, loď totiž stráví většinu času jízdou na moři (70 - 85% z celého roku).

 

 

     provozní výsledky

 

tuno

         finanční výsledky

    návratnost

odp.

rok

cest

EČ

MEČ

tuny

míle

míle

tržby

zisk

odpisy

přínos

%

roky

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1972

6

178

1

165

40

778

7,7

-0,9

4,4

3,6

3,2

31,7

3,9

1973

8

358

15

225

69

1319

23,6

2,2

9,8

11,9

10,5

9,5

8,6

1974

9

352

6

227

81

1662

26,4

7,6

9,0

16,6

14,6

6,8

7,9

1975

8

319

31

205

73

1381

22,2

0,2

8,5

8,8

7,7

13,0

7,5

1976

7

338

42

211

75

1320

32,1

-2,3

9,1

6,8

6,0

16,7

8,0

1977

7

376

19

206

75

1145

24,5

-4,5

7,0

2,6

2,8

36,0

7,6

1978

8

342

14

204

61

1115

27,4

3,9

7,0

10,9

11,8

8,5

7,6

1979

8

336

6

226

56

1285

31,7

8,1

5,6

13,7

14,7

6,8

6,0

1980

8

364

17

235

59

1140

47,7

17,6

5,4

23,1

24,9

4,0

5,9

1981

8

325

29

209

54

1176

49,7

16,2

4,8

21,0

22,6

4,4

5,2

1982

7

359

25

189

66

973

40,6

8,4

5,2

13,6

14,7

6,8

5,6

1983

8

361

1

234

67

1215

36,4

12,2

4,9

17,1

18,5

5,4

5,3

1984

9

334

33

276

63

1615

39,8

-3,0

5,0

2,0

2,2

*

5,4

1985

11

351

4

304

57

1495

39,2

4,6

4,9

9,5

10,2

9,8

5,2

1986

10

358

13

278

53

1077

38,3

-2,2

5,1

2,8

3,1

32,6

5,5

1987

9

377

0

265

42

771

45,4

13,3

4,6

18,0

19,3

5,2

5,0

1988

12

342

3

359

63

1035

50,2

24,8

0,0

24,9

26,8

3,7

0,0

1989

10

328

25

284

54

1039

54,8

19,5

0,8

20,3

21,8

4,6

0,8

1990

7

388

0

193

58

828

55,0

12,7

0,6

13,4

14,4

7,0

0,7

1991

7

367

12

187

62

1038

78,0

26,1

0,3

26,4

28,4

3,5

0,3

1992

8

325

21

217

56

996

40,3

6,4

0,1

6,4

6,9

14,4

0,1

1993

10

356

0

243

65

1430

45,9

20,7

0,0

20,7

22,3

4,5

0,0

1994

3

109

7

78

21

439

14,4

10,2

0,0

10,2

10,9

9,1

0,0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

188

7643

324

5220

1370

26272

871,4

201,8

102,3

304,1

13,6

7,4

4,6

 

První cesta se uskutečnila na účet cizího nájemce s nákladem sádrovce z Turf Point (New Foundland-Kanada) do Savannah (USA), poté byla provozována v různých relacích a s různým zbožím, na československý i na cizí účet. Pro Československo přepravovala především rudy z oblasti Jižní Ameriky a Indie, avšak též obili a chemikálie ze Severní Ameriky, část exploatace byla pronajata na cizí účet převážně v časovém nájmu.

Z hlediska přepravených tun máme na bulkcarriery vyšší měřítka; první milión tun přepravila lo v roce 1976 na cestě 37R s nákladem rudy z Puerto Ordas do Bakaru, druhý milión tun pak dovršila v roce 1981 na exportní cesté č. 73 s chemikáliemi '. ze Stětína do Santosu, třetí milion v roce 1985, čtvertý v roce 1988 a pátý v roce 1993.

Půlmilióntou míli překročila v roce 1979 na importni cestě č. 57 s rudou ze Santosu do Štětína, milion pak v roce 1988.

Nejkratší cesta č. 55 se uskutečnila v roce 1979 za 10 dní s nákladem uhlí ze Stětína do Antwerp. Nejdelší cesta - č. 53 v roce 1978 trvala 82 dní a vedla z Limasolu přes Spojené státy, Panamský průplav do Osaky (s nákladem šrotu) a byla současně první částí cesty kolem světa, která skončila v následujícím roce ve Stětíně (náklad rudy z Paradeepu).

Nejvíce zboží při jedné cestě přepravila loď PRAHA v roce 1974,když na cestě č. 23 převezla 31 774 tun so.ji z Mobile do Kakogawy, nejméně pak na cestě 10 out v roce 1973-15 659 tun rudy ze Smalkaldenu do Burnside.

Za téměř 22 let provozu v pěti ztrátová, v šeti letech roční úhrada vyšší než dvacet procent. (větší výkyvy jsou ovlivněny především konjunkturní situací na světovém námořním trhu. Pořizovací hodnota se výsledky provozu uhradila třikrát.