Mír II.

Nákup lodi .Mír představuje netypický způsob získání lodi využitím okamžité situace v obchodní a platební bilanci k realizaci transakce výhodné z hlediska zahraničního obchodu. Její nákup nebyl předem zahrnut v plánu, po lodi PRAHA měly následovat další dvě kontraktní jednotky BRATISLAVA a TŘINEC. Loď Mír byla původně stavěna pro Čínskou lidovou republiku, dohotovena koncem roku 1972, ale čínskou stranou jednostraně odmítnuta ddajně pro odchylku přední vaznice od střední linie lodi. Německá strana nabídla tuto loď typu Ozean 30.1.1973 Čs.námořní plavbě.

16. 2. 1973 uskutečnila technickoekonomická komise CNP prohlídku lodi a na základě souhlasu FMZO byl uzavřen kontrakt 9. 3.1973. Loď byla převzata 23.3.1973 a uvedena tak do provozu v mimořádně krátké době po obdržení nabídky a po uzavření kontraktu.

Loď Mír byla postavena loděnicí ve Warnemünde a převzata prakticky hotová. Protože část vnitřního zařízení a vybavení byla uzpůsobena pro potřeby čínského partnera, bylo třeba je postupně vyměnit nebo upravit. Loď byla přejímána s vědomím, že jako typ liniového rychlého plavidla není nejvhodnější pro přepravní potřeby čs. zahraničního obchodu a již při jejím nákupu se uvažovalo o pronájmu na cizí účet s inkasem dopravného ve volné měně.

 

 

v provozu

 

 

 

rozměry

 

 

od

 

23.03.73

 

délka

m

152,8

provoz

 

07.04.93

 

šířka

m

20,3

roků

 

20,0

 

ponor

m

9,3

 

 

 

 

 

 

 

stavba

 

 

 

hlavní stroj

 

 

rok

 

1973

 

druh

 

vznětový

místo

 

Warnemünde

 

výrobce

 

MAN

země

 

NDR

 

KS

HP

11200,0

druh

 

kus.

 

rychl.

míle/hod.

14,5

 

 

 

 

spotř.

tuny/den

22,5

parametry

 

 

 

 

 

 

tonáž

BRT

9651

 

poř.hodnota

 

 

nosnost

DWT

13870

 

PH pův.

mil.Kč

91,0

prostor

m3

18895

 

PH VRCV

mil.Kč

74,2

 

V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).

Jako rychlá liniová loď má velmi silný motor, který umožňuje dosáhnout rychlosti až 17,5 uzle při spotřebě těžkého paliva 40,5 tun denně (pt¨rovzována byla při nižší ekonomické rychlosti s výrazným sníýžením spotřeby). Loď je vybavena pěti desetitunovými výlqžniky a jedním těžkým jeřábem o nosnosti 70 tun.

 

 

     provozní výsledky

 

tuno

         finanční výsledky

    návratnost

odp.

rok

cest

MEČ

tuny

míle

míle

tržby

zisk

odpisy

přínos

%

roky

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1973

4

275

5

44

57

581

30,4

12,3

5,2

17,5

19,2

5,2

5,7

1974

3

265

55

35

44

473

58,1

29,0

7,3

36,2

39,8

2,5

8,0

1975

4

335

21

42

57

445

44,6

15,8

7,1

22,9

25,2

4,0

7,8

1976

6

393

4

69

58

482

58,6

24,5

7,3

31,7

34,9

2,9

8,0

1977

6

328

15

50

54

335

35,3

7,6

5,6

13,3

17,9

5,6

7,6

1978

5

323

0

50

55

413

29,4

0,7

5,6

6,3

8,5

11,7

7,6

1979

5

399

19

54

43

400

39,8

5,2

6,4

11,7

15,7

6,4

8,7

1980

5

371

24

58

41

373

51,3

3,6

4,6

8,3

11,1

9,0

6,2

1981

3

294

31

31

29

241

20,9

3,1

3,5

6,5

8,8

11,3

4,7

1982

10

392

23

100

40

313

48,2

9,4

4,5

13,9

18,7

5,4

6,0

1983

7

314

6

62

33

237

27,5

-4,1

3,5

-0,6

-0,8

*

4,7

1984

9

359

16

85

40

345

38,2

1,2

4,1

5,3

7,2

14,0

5,5

1985

10

366

10

107

23

193

43,5

8,6

4,1

12,8

17,2

5,8

5,6

1986

14

387

0

77

41

160

75,6

38,5

4,3

42,7

57,5

1,7

5,7

1987

10

355

19

92

32

175

30,6

0,9

4,1

5,0

6,7

14,8

5,5

1988

9

356

3

110

36

366

29,9

8,3

2,7

11,0

14,8

6,8

3,6

1989

5

331

1

47

50

383

31,9

12,2

0,1

12,3

16,6

6,0

0,1

1990

6

378

16

68

59

451

30,3

-7,1

0,2

-7,0

-9,4

*

0,3

1991

7

301

3

82

32

256

39,6

9,6

0,0

9,7

13,0

7,7

0,1

1992

6

374

0

66

58

522

45,5

11,6

0,9

12,5

16,9

5,9

1,2

1993

2

145

4

18

17

145

10,3

-1,2

0,0

-1,2

-1,6

*

0,0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

136

7041

275

1347

899

7289

819,4

189,7

81,1

270,9

16,7

6,0

5,0

 

Mír byl provozován v různých relacích pro přepravu kusového i hromadného substrátu na čs. i cizí účet. Nejčastější relací, ve které se plavil, byla relace na Střední východ, kam vozil v exportu převážně kusové zboží, v importním směru byl využíván pro přepravu hromadných substrátů.

S vyjímkou 3 ztrátových let vžda úspěšná, nejlepší výsledek v roce 1986 s návratností přes polovinu pořizovací hodnoty.

Jako loď pro přepravu kusového zboží přepravila jubilejní půlmiliontou tunu  až v roce 1982, kdy na cestě 49 R z norské Mo-i-rany do Rostocku přepravila náklad železné rudy a miliontou tunu přepravila v roce 1988.

Půlmilióntá míle loď dosáhla v roce 1983.

Jubilejní cesta s půimilióntou tunou byla rovněž cestou nejkratší a trvala pouze 18 dní. Nejdelší cestu pak loď uskutečnila' v roce 1979, kdy na exportní cestě č. 29 out přepravila kusové zboží z Rostocku, Halmstadtu, Aarhusu a Gdaňsku do Port Saidu, Kuwajtu, Basry a Abadánu za 153 dní.

Nejvíce zboží přepravila v roce 1975 na cestě 9 out, celkem 13115 tun železa a drobnice ze Stětína do Basry. Nejméně zpoží na jedné cestě tvořilo 994 tun speciálu na cestě 45 out z Bakaru do Bombaye v roce 1982.

 

Provoz lodi MíR byl proti původním předpokladům o nevhodné lodi pro přepravní potřeby československého zahraničního obchodu velmi úspěšný i z hlediska provozního. Za dobu provozu uhradil vyprodukovaným ziskem a odpisy třikrát svoji pořizovací hodnotu. Průměrnou úhradou a návratností se řadí k nejúspěšnějším lodím floty. Vysoký  zisk v měně kapitalistických států potvrdil  předpoklad úspěšných devizových výsledků při provozu na cizí účet.

Loď byla prodána společnosti Red Rose Malta za 972 tis.USD.