je
třetí a poslední lodí' ze série bulkcarrieru. dodaných z Polska v páté
pětiletce. Kontrakt na dodávku lodi typu B 447/III/ 23 (pořadové číslo lodi
v sérii) proběhl v Praze v červenci
|
v provozu |
|
|
|
rozměry |
| |
|
od |
|
12.09.75 |
|
délka |
m |
199,1 |
|
provoz |
|
22.09.98 |
|
šířka |
m |
24,5 |
|
roků |
|
23,0 |
|
ponor |
m |
11,0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba |
|
|
|
hlavní stroj |
|
|
|
rok |
|
1975 |
|
druh |
|
vznětový |
|
místo |
|
Štětín |
|
výrobce |
|
Sulzer |
|
země |
|
Polsko |
|
KS |
HP |
12000,0 |
|
druh |
|
hrom. |
|
rychl. |
míle/hod. |
14,5 |
|
|
|
|
|
spotř. |
tuny/den |
39,0 |
|
parametry |
|
|
|
|
|
|
|
tonáž |
BRT |
20596 |
|
poř.hodnota |
|
|
|
nosnost |
DWT |
33230 |
|
PH SC |
mil.Kč |
|
|
prostor |
m3 |
40723 |
|
PH VRCV |
mil.Kč |
129,3 |
Loď
Třinec je druhá jednotka s vysokým stupněm automatizace a dálkového ovládání,
sesterská loď Bratislava a její neautomatizované předchůdkyně Prahy. Podle
zkušeností lodi BRATISLAVA došlo k některým změnám, registrační a signalizační
zařízení lodi je výrobek švédské firmy Jengner, navigační zařízení včetně
radiostanice bylo dodáno standartní .jako na ostatní naše jednotky, stykače byly
použity z větší části od firmy ASEA nebo licenční výroby z PLR, což vytvořilo
předpoklady ke snížení poruchovosti zařízení dodaného na předchozí loď. z
PLR.
Přes
problémy, které se v době stavby vyskytly (zejména souběžná přednostní stavba
lodi pro přepravu plynu pro norského zákazníka) i organizační potíže produkční
štětínské loděnice A. Warskiego, byla loď jako celek provedena v dobrém
standartu s odstraněním řady nedostatků, které byly na předchozích jednotkách.
Příznivě se projevila i činnost stavebního dozoru, který pusobil prakticky od
počátku stavby.
Stejné jako loď
Bratislava představuje loď Třinec jednotku, umožňující šestnáctihodinový provoz
strojovny bez obsluhy se stejnou úrovní ubytování každého námořníka ve vlastní
kabině a s bohatým kulturně-rekreačním zázemím (tělocvična, sauna apod.). Vyšší
úroveň a spolehlivost automatiky se odráží v nižší poruchovosti i nákladech na
údržbu.
Její
nosnost je nejvyšší z těchto tří polských bulkcarrierů, čehož bylo dosaženo
změnou členění vodotěsných přepážek.
V roce
1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění
základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní
ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).
|
|
provozní
výsledky |
|
tuno |
finanční výsledky |
návratnost |
odp. |
| |||||||||
|
rok |
cest |
EČ |
MEČ |
tuny |
míle |
míle |
tržby |
zisk |
odpisy |
přínos |
% |
roky |
% | |||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |||
|
1975 |
3 |
103 |
2 |
97 |
31 |
501 |
25,7 |
13,4 |
3,7 |
17,1 |
10,4 |
9,6 |
2,2 | |||
|
1976 |
7 |
269 |
61 |
227 |
73 |
1018 |
64,8 |
26,2 |
13,2 |
39,4 |
23,9 |
4,2 |
8,0 | |||
|
1977 |
9 |
395 |
1 |
290 |
85 |
1374 |
58,0 |
21,8 |
10,1 |
31,8 |
24,6 |
4,1 |
7,8 | |||
|
1978 |
8 |
311 |
29 |
252 |
65 |
1143 |
39,7 |
8,6 |
10,1 |
18,7 |
14,4 |
6,9 |
7,8 | |||
|
1979 |
9 |
374 |
10 |
268 |
61 |
1424 |
34,9 |
5,7 |
10,6 |
16,3 |
12,6 |
7,9 |
8,2 | |||
|
1980 |
7 |
337 |
22 |
215 |
59 |
1273 |
46,4 |
14,0 |
10,3 |
24,3 |
18,8 |
5,3 |
7,9 | |||
|
1981 |
7 |
332 |
14 |
215 |
60 |
1061 |
51,3 |
9,8 |
9,6 |
19,5 |
15,0 |
6,6 |
7,5 | |||
|
1982 |
8 |
403 |
1 |
235 |
67 |
1286 |
48,5 |
16,2 |
10,4 |
26,6 |
20,5 |
4,9 |
8,0 | |||
|
1983 |
9 |
355 |
0 |
263 |
58 |
1063 |
32,9 |
-0,3 |
6,8 |
6,5 |
5,0 |
19,9 |
5,3 | |||
|
1984 |
10 |
359 |
9 |
291 |
51 |
952 |
41,5 |
7,6 |
7,1 |
14,7 |
11,3 |
8,8 |
5,5 | |||
|
1985 |
9 |
328 |
0 |
234 |
51 |
1562 |
39,7 |
5,6 |
6,3 |
11,9 |
9,2 |
10,9 |
4,9 | |||
|
1986 |
11 |
352 |
23 |
268 |
42 |
594 |
44,3 |
1,3 |
7,2 |
8,5 |
6,6 |
15,2 |
5,6 | |||
|
1987 |
9 |
376 |
2 |
266 |
45 |
679 |
38,5 |
11,8 |
7,3 |
19,1 |
14,7 |
6,8 |
5,6 | |||
|
1988 |
9 |
350 |
29 |
271 |
60 |
1011 |
46,5 |
6,6 |
7,3 |
13,9 |
10,8 |
9,3 |
5,6 | |||
|
1989 |
7 |
326 |
0 |
198 |
60 |
1199 |
57,9 |
21,3 |
6,3 |
27,6 |
21,4 |
4,7 |
4,9 | |||
|
1990 |
8 |
385 |
4 |
203 |
61 |
814 |
57,8 |
11,6 |
7,4 |
18,9 |
14,6 |
6,8 |
5,7 | |||
|
1991 |
9 |
327 |
24 |
257 |
59 |
1228 |
75,6 |
9,5 |
0,0 |
9,5 |
7,4 |
13,6 |
0,0 | |||
|
1992 |
8 |
379 |
0 |
197 |
56 |
1215 |
50,3 |
23,6 |
0,2 |
23,8 |
18,4 |
5,4 |
0,2 | |||
|
1993 |
9 |
327 |
28 |
209 |
51 |
1174 |
45,0 |
-10,0 |
0,0 |
-10,0 |
-7,8 |
* |
0,0 | |||
|
1994 |
9 |
352 |
0 |
226 |
52 |
1136 |
53,2 |
19,2 |
0,0 |
19,2 |
14,9 |
6,7 |
0,0 | |||
|
1995 |
9 |
400 |
14 |
255 |
66 |
1862 |
52,0 |
11,7 |
0,0 |
11,7 |
9,0 |
11,1 |
0,0 | |||
|
1996 |
9 |
374 |
14 |
255 |
66 |
1862 |
52,0 |
11,7 |
0,0 |
11,7 |
9,0 |
11,1 |
0,0 | |||
|
1997 |
9 |
352 |
14 |
255 |
66 |
1862 |
52,0 |
11,7 |
0,0 |
11,7 |
9,0 |
11,1 |
0,0 | |||
|
1998 |
5 |
236 |
8 |
142 |
36 |
1034 |
28,9 |
6,5 |
0,0 |
6,5 |
5,0 |
19,9 |
0,0 | |||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |||
|
|
197 |
8102 |
309 |
5590 |
1380 |
28327 |
1137 |
265,0 |
133,9 |
398,9 |
12,6 |
8,0 |
4,2 | |||
Loď
Třinec byla od počátku provozu exploatována v relaci z Již.ní Ameriky (Brazilie
a Venezuela) v rámci tříletého kontraktu s Čechofrachtem za dobrou sazbu při
odvozech rud pro čs.hutnický průmysl. Protože se jednalo pouze o jednosměrné
vytížení nákladem o velké specifické váze, byla ruda přepravována pouze ve
čtyřech nákladových prostorech a tři byly po celou dobu využívány pro rekreační
tělovýchovu (v jedné ládovně tenisový kurt, v druhé fotbalové hřiště). Po
splněn! tohoto kontraktu pak byl provoz lodi daleko intenzivnější na čs. i cizí
účet a řada exportních cest do Jižní Ameriky byly využita k přepravám na cizí
účet (uhlí, chemikálie, obilí).
Byla
služebně nejstarší lodí celé floty , kde spolehlivě sloužila plných 23 roků,
tekže má i nejvyšší počet dní v provozu a druhé největší množství
přepravených tun (po Košicích I.)
První
cesta se uskutečnila v balastu do Brazilie a odtud s rudou do
jugoslávského přístavu Bakar.
Kromě
dvou let vždy zisková, nejlepší v letech 1976-7,
První
milibn tun byl dovršen na exportní cestě č. 34 v roce 1979 z Hamburku a Antwerp
do Santosu s nákladem chemikálií, dvoumiliontá tuna v roce 1983, třetí
milion v roce 1987, čtvrtý
v roce
Půlmiliontá
míle byla ujeta na cestě 58 R v roce 1982, kde loď přepravovala.. náklad krmiv z
Tampy do Chiby milion ujela v roce 1992, milion dovršen v roce
1992.
Nejkratší
cesta měla číslo 31, byla realizována v roce 1979, kdy za 11 dní byla přepravena
ruda z Oxeloesundu do Dunkirku, nejdelší cestu uskutečnila loď v roce 1982 s
pořadovým číslem 55, kdy za 81 dní byla realizována cesta s nákladem pšenice na
trase Stětín - Three Rivers s vykládkou na Kubě v přístavech Havana a
Santiago.
Nejvíce
zboží na jedné cestě bylo přepraveno na cestě C. 11 v roce 1977, kdy loď
převezla z Rio de Janeira do Bakaru 33 175 tun rudy, nejlehčí náklad pak tvořilo
24 848 tun uhlí přepravených v roce 1980 na cestě 42 out po trase Stětín, Sidny,
Halifax do Vittorie.
Po
ekonomické stránce patří loď TŘNEC k nejúspěšnějším v kategorii bulkcarrierů,
když za dobu provozu uhradila vyprodukovaným ziskem a odpisy trojnásobek své
pořizovací hodnoty. Zisk v měně kapitalistických států je nejvyšší nejen v
kategorii bulkcarrierů, ale v celé flotě vůbec.
V roce
1996 byla loď převedena dceřinné společnosti COS-Venus Malta
Po
prodeji sloužila loď jako plovoucí skladiště
v Hamburku.