Orava II.

na svoji první plavbu 19.9.1981 odpoledne, když den předtím 18.9.1981 dopoledne - byla slavnostně převzata v loděnici 3. MAJ ve Rijece. Jde o poslední ze série čtyř lodí liniového typu o 15 400 DWT se stejnými hlavními parametry jako u předchozích tří lodí.

 

Kýl lodi byl položen dne 15.7.1980, na vodu byla spuštěna dne 24.11 1980. Přejímka zařízení lodi probíhala postupně od června 1981, jízdní zkoušky, které prokázaly kvalitu lodi, se uskutečnily počátkem září 1981. Loď byla předána loděnicí cca 3 měsíce před kontraktním termínem.

 

v provozu

 

 

 

rozměry

 

od

 

18.09.81

 

délka

m

145,7

provoz

 

09.07.97

 

šířka

m

21,6

roků

 

15,8

 

ponor

m

9,4

 

 

 

 

 

 

 

stavba

 

 

 

hlavní stroj

 

 

rok

 

1981

 

druh

 

vznětový

místo

 

Rijeka

 

výrobce

 

Sulzer

země

 

Jugo

 

KS

HP

7200,0

druh

 

kus.

 

rychl.

míle/hod.

14,8

 

 

 

 

spotř.

tuny/den

24,0

parametry

 

 

 

 

 

 

tonáž

BRT

10416

 

poř.hodnota

 

 

nosnost

DWT

15916

 

PH SC

mil.Kč

 

prostor

m3

22827

 

PH VRCV

mil.Kč

175,8

 

Je vybavena stejně jako tři předchozí sesterské lodě, přičemž u ní byly již využity zkušenosti z jejich provozu a některá technická řešení, které u předchozích odstraňovaly provozní závady, byly u Oravy využity již při samotné stavbě (pružné uložení pomocných motorů). Problematika vibrací pomocných motorů byla dořešena montáží momentkompenzátoru. Loď obdržela od Lloyd`s Registru čisté certifikáty.

 

 

     provozní výsledky

 

tuno

         finanční výsledky

    návratnost

odp.

rok

cest

MEČ

tuny

míle

míle

tržby

zisk

odpisy

přínos

%

roky

%

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1981

2

72

0

18

8

31

29,7

16,7

2,3

19,0

10,8

9,2

1,3

1982

7

346

13

81

42

430

40,7

0,9

13,1

14,0

8,0

12,6

7,5

1983

5

373

0

65

39

342

27,8

-6,9

13,7

6,8

3,9

25,9

7,8

1984

7

384

0

71

47

384

25,1

-0,8

14,1

13,3

7,6

13,2

8,0

1985

4

330

18

44

21

213

24,6

1,2

12,8

14,0

8,0

12,6

7,3

1986

8

385

0

80

50

300

28,0

3,9

14,2

18,1

10,3

9,7

8,1

1987

8

356

12

80

45

303

27,1

1,3

13,6

14,9

8,5

11,8

7,7

1988

5

332

8

54

47

441

16,7

-8,8

11,5

2,7

1,6

64,3

6,6

1989

4

347

4

49

43

472

20,8

0,5

8,9

9,4

5,4

18,7

5,1

1990

8

351

15

94

51

452

35,1

-12,0

9,4

-2,6

-1,5

*

5,3

1991

8

374

0

67

54

368

48,6

14,0

9,7

23,7

13,5

7,4

5,5

1992

5

370

0

55

43

352

44,5

-29,1

9,6

-19,5

-11,1

*

5,5

1993

8

360

19

102

68

677

42,3

-10,6

12,2

1,6

0,9

111,2

7,0

1994

6

369

0

65

59

413

46,0

-0,6

12,3

11,7

6,6

15,1

7,0

1995

6

360

6

65

44

483

32,3

-2,2

12,3

10,0

5,7

17,5

7,0

1996

6

335

6

65

44

483

32,3

-2,2

12,3

10,0

5,7

17,5

7,0

1997

4

223

4

44

30

322

21,5

-1,5

0,0

-1,5

-0,8

*

0,0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

101

5668

106

1099

736

6466

543,0

-36,2

181,9

145,7

4,9

20,5

6,1

 

Prvé dva roky byla loď provozována převážně na čs. účet v levantské relaci a oblasti BSV (v exportu speciální zboží, železo, cukr a mouka, v importu chemické a zemědělské suroviny a ruda), od konce roku 1983 byla pronajata: za výhodnou sazbu v dlouhodobém časovém nájmu na účet firmy Mafracht s provozem po celém světě.

Prvý půl milionu přepravených tun dovršila Ioď v roce 1989, miliontou tunu převezla v roce 1996. Prvý půl milionu mil urazila loď v roce 1993

Nejdelší cestou z hlediska času byla cesta č.23 v roce 1985 z Kuby s vykládkou cukru.v Luandě v trváání v trvání 163 dnů (nejdelší cesta v historii floty vůbec, z hlediska vzdálenosti pak cesta č. 28 v roce 1986 s nákladem generals z Brazilie do USA v délce 12 267 mil  (cesta však začala po vykládce v Egyptě.

Nejkratší cestou z hlediska času (8 dní) i .vzdálenostii (1 470 mil) byla č. 5 v-roce 1982 z Kardeljeva do Lattakie s nákladem speciálu, na níž bylo přepraveno i nejméně zboží (706 tun). Nejvíce zboží bylo pak prevezenona cestě č. 26 v roce 1986 z. Aqaby do Tuticorinu - 14 850 tun fosfátu.

Efektivnost lodi Orava. je z finančního. hlediska nejhorší ze všech jugoslávských. 10 roků ztrátových stejně jako celkový výsledek, přestože zcela odepsaná neuhradila provozem a odpisy svoji pořizovací hodnotu a návratnost je pod normou danou režimem odpisování.

V roce 1997 byla loď převedena dceřinné společnosti Deneb Kypr, prodána byla firmě Dalian Holandsko.