Stav lodí se nezměnil z hledika počtu ani kapacity, dále vzrostly přepravní výkony i finanční výsledky (zisk ve srovnání s předchozím rokem čtyřnásobně):

stav k 1.1.				za rok
lodě	počet	3,0		přeprava
z toho	čs.	1,0		množství	tis.tun	189,7
	čín.	2,0		z toho	čs lodě	94,7
kapacita					čín.lodě	95,0
nosnost	tis.DWT	26,1			naj.lodě
tonáž	tis.BRT	17,3		dopravné	mil.Kčs	23,9
hodnota				z toho	čs.lodě	7,0
pořiz.	mil.Kčs	53,9			čínské	16,9
zůst.	mil.Kčs	49,0			naj.lodě
	%	90,9		prům.sazba	Kč/1 t	126,3

Zlepšení se projevilo u všech lodí a odrazilo se i do kvalitativních ukazatelů návratnosti pořizovací hodnoty:

dle lodí		provozní výsledky				tuno		finanční výsledky				poř.		návratnost		odp.
loď	cest	EČ	MEČ	tuny	míle	míle		tržby	zisk	odp.	přínos	hodn.		%	roky	%
RE I.	8	321	0	95	46	376		7,0	1,6	0,7	2,3	13,0		18,0	5,5	5,5
FU	6	347	0	45	61	357		7,7	1,0	0,9	1,9	15,9		12,0	8,4	5,5
LI	6	352	0	50	60	414		9,2	3,3	1,4	4,7	24,9		18,8	5,3	5,5
celkem	20	1020	0	190	167	1148		23,9	6,0	3,0	8,9	53,9		16,6	6,0	5,5

Všechny lodě skončily se ziskem (a to i na jednotlivých cestách) a návratnost se zvýšila na dvojnásobek předchozího roku

dle relací										prov.
kat.	relace	cest	EČ	MEČ	tuny	míle	míle		tržby	zisk
G	Amerika	1	59		19	8	71		1,5	0,3
G	Baltik	4	76		50	6	36		1,4	0,2
G	DV	15	885		120	153	1041		21,0	6,1
		20	1020		190	167	1148		23,9	6,6

Převahu měla opět DV relace, kde lodě uskutečnily po 7 exportních a importních cestách (dále 1 mezicesta). Loď Republika uskutečnila pod velením kapitána Klose první cestu mimo DV relaci a to do kanadského Montrealu s nákladem cementu a zpět pšenice. Ostatní cesty byly uskutečněny v baltické relaci mezi polskými přístavy a švédskou Luleou.