1959

K 1. dubnu 1959 byla založena rejdařská společnost Československá námořní plavba (ČNP) se statutem mezinárodní akciové společnosti (zvolena v té době vyjímečná forma právnické osoby pro podnik). Tím došlo k historickému mezníku ve vývoji naší námořní plavby – na světových mořích a oceánech se objevuje nová vlajka: modrý obdélník v jehož geometrickém středu je bílý kruh v němž je vepsána červená hvězda s vrcholem vzhůru (autor kpt.Hakl).. Do společnosti bylo vloženo dosavadních 5 lodí, z nichž 4 patřily zahraničnímu partnerovi ČLR.

Ústředním ředitelem byl jmenován František Navrátil. Sídlem podniku se staly najaté prostory v budově na rohu ulice Na příkopě a Na Můstku, odkud se v roce 1970 ČNP přestěhovala a kde byl po výstavbě stanice metra trasy A postaven  nový objekt, kam již se podnik nevrátil.

Podnik se po založení potýkal s nedostatkem nových pracovníků, z nichž řada neměla žádné zkušenosti s námořním obchodem ani provozem (v ústředí byla část zejména vedoucích funkcí obsazena duplicitně čínskými pracovníky, rovněž na lodích byly posádky smíšené). Nevyhnuly se mu ani  finančními problémy  (přidělené finanční prostředky nestačily na financování  předzásobení lodí a dovybavení nově vzniklého ústředí), což bylo vyřešeno krátkodobým úvěrem a později zcela nahrazeno vlastními příjmy z fakturace dopravného..

Bylo nutno vyřešit řadu problémů s evidencí, zejména účetní, která byla vedena v cenách zahraničního obchodu (tím docílena základní baze srovnatelnosti přímých nákladů na provoz lodí s tržbami za námořní dopravné). Tržby byly vyjádřeny ve světových cenách, část nákladů však byla placena ve vnitřních cenách (mzdy, dodávky z ČSR, provoz ústředí apod.) a část v tzv.neobchodních (koeficientovaných) platech (náklady v přístavech ZST), které byly vyrovnávány zúčtováním rozdílů s nadřízeným orgánem MZO.

Provoz byl založen na vzájemné výměně čs. a čínského zboží doplněné přikládkami v nácestných přístavech, v Evropě operovaly lodě převážně v bulharské Varně a rumunské Konstanci, při nakládce i vykládce s dlouhými postoji, což se týkalo i čínských přístavů. Při postojích v Evropě čerpaly čs.posádky dovolenou a provádělo se i jejich střídání a zásobování lodí potravinami, materiálem a náhradními díly.

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

počet

5

 

přeprava

 

 

z toho

čs.

1

 

množství

tis.tun

306,7

 

čín.

4

 

z toho

čs lodě

34,5

kapacita

 

 

 

 

čín.lodě

272,2

nosnost

tis.DWT

49,1

 

 

naj.lodě

 

tonáž

tis.BRT

33,1

 

dopravné

mil.Kčs

33,9

hodnota

 

 

 

z toho

čs.lodě

4,3

pořiz.

mil.Kčs

97,4

 

 

čínské

29,6

zůst.

mil.Kčs

80,5

 

 

naj.lodě

 

 

%

82,6

 

prům.sazba

Kč/1 t

110,6

ZP ČNP

 

 

 

výsledky

 

 

pořiz.

mil.Kčs

97,4

 

výkony

mil.Kč

39,0

zůst.

mil.Kčs

80,5

 

odpisy

mil.Kč

6,5

pracovníci

 

 

 

režie

mil.Kč

0,4

prům.stav

osob

385

 

zisk

mil.Kč

5,2

z toho

ústředí

75

 

z toho

čs.

0,0

 

námořníci

310

 

 

čín.

5,2

 

V roce 1959 jsou vykázány poprvé i údaje za společný podnik, kde výsledek provozu se dělil mezi obě strany podle výsledků lodí (do výsledků se započítávaly cesty finančně uzavřené, takže docházelo k rozdílům proti výsledkům za cesty provozně ukončené), které partneři do podnikání vložili. Společné režijní náklady pražského ústředí i pobočky v Pekingu se rozdělovali úměrně počtu vložených lodí. (na režii tak čínská stran zaplatila 84%).

Z celkového počtu pracovníků tvořily lodě 80%, ústředí 20%.V roce 1959 bylo na  ústředí 11 Číňanů , na lodích pak 125 cizích příslušníků, převážně opět Číňanů.

 

Do provozu uvedeny dvě další čínské lodě: Ostrava (motorový tanker postavený v jugoslávské Pule postavený ve spolupráci s čínským rejdařem, dosud jediná loď pro přepravu tekutého substrátu, moderně vybavená včetně klimatizace, palubní mechanismy byly z bezpečnostních důvodů poháněny párou) a zařazena loď Orava I. (původně loď Chipolbroku Žeromski, sesterská loď Dukly, postavená v roce 1957 ve Warnemünde v NDR). Chipolbroke byl společný čínsko-polský podnik pro námořní dopravu, obdoba ČNP.

Do provozu uvedena (do výsledku se však nepromítla) rovněž druhá čs.loď Kladno (považována za naši nejspolehlivější a nejefektivnější loď, s velice kvalitním hlavním motorem a ostatním zařízením, bez větších nároků na údržbu a s minimální poruchovostí, postavená téhož roku v loděnicích Hitachi v japonské Osace).

 

Od začátku provozu lodě překročily první stovku ukončených cest a první milion přepravených tun i ujetých mil.

 

dle lodí

provozní výsledky

 

tuno

 

   finanční výsledky

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

RE I.

3

258

70

34

31

201

 

4,3

-1,0

0,7

-0,2

13,0

 

-1,8

-54,7

5,5

FU

6

304

25

36

42

230

 

4,5

0,5

0,9

1,4

15,9

 

8,7

11,5

5,5

LI

6

376

16

49

57

307

 

7,0

1,0

1,4

2,4

24,9

 

9,5

10,5

5,5

DU

3

240

75

25

35

251

 

4,9

-0,2

1,3

1,0

22,8

 

4,6

21,8

5,5

M I.

6

376

40

72

56

570

 

6,9

1,3

1,1

2,4

20,8

 

11,6

8,7

5,5

OST

3

198

51

72

53

502

 

4,3

0,3

1,2

1,5

30,3

 

4,8

20,8

3,9

OR I.

2

151

7

19

19

162

 

2,5

0,8

0,7

1,4

22,7

 

6,3

16,0

2,9

C

29

1903

284

307

293

2225

 

34,4

2,6

7,2

9,9

150

 

6,5

15,3

4,8

 

Zatímco přepravní výkony se přírůstkem nových lodí výrazně zvýšily, zisk se dále zhoršil  (lodě Republika I. a Dukla skončily ztrátově) a přínos se zvýšil pouze v důsledku odpisů), pokles tím zaznamenala i návratnost.

Od začátku provozu lodí byla dovršena stá cesta, miliontá přepravená tuna a miliontá ujetá míle.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

DV

26

1704

 

234

240

1723

 

30,2

5,7

T

tanker

3

199

 

72

53

502

 

4,2

0,3

 

 

29

1903

 

307

293

2225

 

34,4

6,0

 

Všechny lodě pro suchý náklad i tanker byly provozovány v DV relaci. Tanker Ostrava uskutečnil 3 cesty s nakládkou v Konstantzi a vykládkou ve Whampoa a Tsamkongu. Na zpáteční cestě do Evropy přepravil náklad z Abadanu do Lisabonu.