Byla ukončena spolupráce s čínskou stranou a předány zbývající  čínské lodě Lidice, Mír I. a Orlík I., jejich exportní cesty končily v Číně a do výsledků ČNP nebyly započítány. Z ústředí odešli i čínští partneři.

5.6.1967 byl v důsledku egyptsko-izraelské války uzavřen na 8 let Suezský průplav. Mezi 14 loděmi, překvapenými vypuknutím konfliktu 5.6. při průjezdu suezským kanálem  a poté nuceně kotvícím na Hořkém jezeře byla i námořní loď Dunajplavby Lednice.

Lodě ČNP propluly Suezem těsně před konfliktem, ale v relaci na Střední a Dálný Východ musely obeplouvat Afriku. To znamenalo prodloužení cesty v závislosti na výchozím/koncovém přístavu a rychlosti lodi o 12-20 dní a zvýšení nákladů na pohonné hmoty (jejichž cena rovněž stoupla). Vyšší náklady rejdařů byly kompenzovány zvýšením sazeb dopravného v dotčených relacích.

Od začátku roku byl v podniku realizován nový program hospodářské politiky, který byl umožněn odchodem čínské strany a zavedením nových pravidel hospodaření vč. systému VRCV (vnitřní cenové vyrovnání).  Ceny se nadále tvořily prostřednictvím mechanismu tržních vztahů a ČNP je ovlivňovala pouze komerčním jednáním v konkurenci s volnou tonáží cizích rejdařů. Systém VRCV byl velmi aktivně využíván ve všech sférách činnosti podniku. Projevil se především devizovými úsporami v nákladech (přesun části nákupů potřeb pro provoz lodí - zásoby, opravy, náhradní díly, pohonné hmoty ad. z KS na tuzemsko, SZ a clearingové země) a růstem příjmů v KS (lodě byly nasazovány v těch relacích a pro přepravu  takového čs.zboží, které přinášely největší úspory nebo přímo efektivní volné měny).

Hlavním kriteriem hospodářských výsledků se stal ukazatel hrubého důchodu.

Vedením podniku byl schválen nákup čtyř lodí liniového typu o nosnosti 6 tis.DWT série B/455 začátkem října 1967. Lodě byly stavěny ve větší sérii B/455 pro PŽM s nasazením v západoafrické lince. Série prodělala celou řadu úprav a modifikací včetně změn na celkovém vzhledu lodi i strojním vybavení a čtyři jednotky, dodané do Československa jbyly v pořadí 10.-13. Protože situace v západoafrické relaci se pro polskou stranu značně  změnila a nebylo pro tyto lodě jiné použití, nabídla je polská strana pro vyrovnání obchodní a platební bilance z čs.strany, přičemž loď Blaník byly již v takovém stadiu rozestavěnosti, že byla převzata prakticky bez jakýchkoli úprav, takže se od ní následující tři jednotky, kde byly při stavbě již uplatněny připomínky ČNP, liší (silnější motor na těžké palivo, zesílené konstrukce trupu na přepravu rudy, zrušen chladírenský prostor a další drobnější úpravy).

Devátá námořní loď , tentokráte liniového typu, byla určena stejně jako další tři jednotky k zajištění rozvinuté výměny zboží mezi Československem a Kubou.

Tři prvé lodě z této série byly skutečně v kubánské relaci nasazeny, zatímco čtvrtá byla většinou pronajímána na cizí účet, protože najíždění Kuby v té době znamenalo zapsání na tzv. černou listinu, což znamenalo zhoršení možností najíždění určitých teritorií a najímání některými kapitalistickými rejdaři a také provozní problémy.

Pozdější vývoj ukázal, že se jedná o lodě velmi užitečné svou velikostí, umístěním skladovacích prostorů, ekonomikou provozu a možností univerzálního použití pro zboží čs.ZO i cizího substrátu v obou směrech nejen v kubánské, ale i v řadě dalších oblastí. Vedle kubánské relace byly nejčastějšími oblastmi nasazení těchto lodí Středomoří a oblast Blízkého Východu a Indie.

stav k 1.1.				za rok
lodě				přeprava
celkem	počet	7		množství	tis.tun	820,9
z toho	G	5		z toho	vl.lodě	820,9
	B	2			naj.lodě	0,0
kapacita				dopravné	mil.Kčs	142,8
nosnost	tis.DWT	114,1		z toho	vl.lodě	142,8
z toho	G	45,9			naj.lodě
	B	68,2		prům.sazba	Kč/1 t	173,9
tonáž	tis.BRT	75,2		příjmy za	cestující
hodnota
pořiz.	mil.Kčs	464,0		výsledky
zůst.	mil.Kčs	391,1		výkony	mil.Kč	148,9
	%	84		odpisy	mil.Kč	25,5
ZP ČNP				režie	mil.Kč	3,3
pořiz.	mil.Kčs	465,5		zisk	mil.Kč	47,7
zůst.	mil.Kčs	392,1
				C k rozd.	mil.Kč	47,7
pracovníci				odvody	mil.Kč	11,3
prům.stav	osob	573		podíl	%	23,6
z toho	ústředí	91		příděly fondům	mil.Kč	36,5
	námořníci	482		nerozd.HV	mil.Kč

V rozdělení hospodářského výsledku šla větší část do podnikových fondů, podíl odvodů nepřesáhl čtvrtinu prostředků.

Koncem roku byla uvedena do provozu první ze čtyř kontrahovaných lodí z Polska Blaník. Jednalo se o velmi efektivní plavidla s universálním použitím. Na všech lodích tohoto typu bylo po šesti dvoulůžkových kabinách pro cestující určených pro pravidelnou osobní přepravu a kabiny na lodích také byly v začátcích jejich provozu hojně využíván. Loď Blaník byla vzhledem k rozpracovanosti převzata ve verzi podle původního projektu - měla i chladírenský prostor, který byl pro nedostatečné využití v roce 1980 zrušen a motor na naftu, který byl v roce 1977 přestavěn na těžké palivo.

dle lodí		provozní výsledky				tuno		finanční výsledky				poř.		návratnost		odp.
loď	cest	EČ	MEČ	tuny	míle	míle		tržby	zisk	odp.	přínos	hodn.		%	roky	%
Kladno	10	361	17	92	49	367		29,4	15,2	4,1	19,3	74,7		25,8	3,9	5,5
Pionýr	11	358	7	25	58	124		10,8	4,0	1,3	5,3	23,8		22,5	4,5	5,5
Jiskra	10	360	11	24	62	124		12,4	5,1	1,3	6,4	23,6		27,1	3,7	5,5
Košice I.	9	337	10	230	90	1236		24,2	6,3	4,6	10,8	83,2		13,0	7,7	5,5
Republika II.	6	326	5	70	63	553		20,2	7,3	3,7	11,0	67,8		16,2	6,2	5,5
Brno	7	311	11	67	55	522		24,6	12,4	3,5	15,9	63,7		24,9	4,0	5,5
Vítkovice I.	8	320	30	313	104	1911		21,1	2,8	7,0	9,8	127,8		7,7	13,0	5,5
	61	2373	91	821	481	4837		142,8	53,0	25,5	78,5	465		16,9	5,9	5,5

Po poklesu v minulém roce se situace na světovém námořním trhu stabilizovala na nízké úrovni, ke zvýšení sazeb u hromadných substrátů došlo až po suezské krizi (uzavření suezského průplavu v důsledku válečných událostí), kdy však došlo i ke zvýšení cen pohonných hmot  a vyšším nákladů provozu v důsledku objíždění Afriky.

Všechny lodě vykázaly zisk, přínos i návratnost se proti předchozímu roku zlepšily.

dle relací							tuno			prov.
kat.	relace	cest	EČ		tuny	míle	míle		tržby	zisk
G	Baltik	2	48		4	4	4		1,1	0,2
G	BSV	2	94		4	18	34		2,8	0,9
G	DV	3	249		35	48	464		11,7	2,0
G	Kuba	33	1207		193	195	1016		76,7	43,8
G	Levanta	1	42		5	6	11		1,1	0,1
G	ostatní	3	76		37	16	162		4,1	1,2
B	cesty	17	657		543	193	3147		45,3	12,1
		61	2373		821	480	4838		142,8	60,3

.

Základem HV zůstal i nadále provoz lodí v kubánské relaci, která se podílela na provozním zisku více než 70%.