Počet lodí se zvýšil o loď Blaník, uvedenou do provozu koncem roku 1967 a její celoroční provoz se tak promítl do provozních a finančních výsledků i rozšíření přepravy cestujících (i když stále ve zkušebním provozu).
Nadále uzavřený suezský průplav ovlivňoval spíše
přepravní výkony, zejména přepravu v tunách v důsledku prodloužení
cest (více u BCC), do finančních výsledků se promítla sazební
kompenzace.
Od 1.1.vstoupil v platnost nový výnos MD o
úpravě platových poměrů členů posádek čs.námořních lodí.
stav k 1.1. |
|
|
|
za rok |
|
|
lodě |
|
|
|
přeprava |
|
|
celkem |
počet |
8 |
|
množství |
tis.tun |
718,7 |
z toho |
G |
6 |
|
z toho |
vl.lodě |
718,7 |
|
B |
2 |
|
|
naj.lodě |
0,0 |
kapacita |
|
|
|
dopravné |
mil.Kčs |
193,7 |
nosnost |
tis.DWT |
120,4 |
|
z toho |
vl.lodě |
193,7 |
z toho |
G |
52,2 |
|
|
naj.lodě |
|
|
B |
68,2 |
|
prům.sazba |
Kč/1 t |
269,5 |
tonáž |
tis.BRT |
80,7 |
|
příjmy za |
cestující |
|
hodnota |
|
|
|
|
|
|
pořiz. |
mil.Kčs |
489,7 |
|
výsledky |
|
|
zůst. |
mil.Kčs |
391,2 |
|
výkony |
mil.Kč |
188,6 |
|
% |
80 |
|
odpisy |
mil.Kč |
26,9 |
|
|
|
|
režie |
mil.Kč |
3,1 |
ZP ČNP |
|
|
|
zisk |
mil.Kč |
84,8 |
pořiz. |
mil.Kčs |
491,1 |
|
|
|
|
zůst. |
mil.Kčs |
392,3 |
|
C k rozd. |
mil.Kč |
84,8 |
pracovníci |
|
|
|
odvody |
mil.Kč |
23,8 |
prům.stav |
osob |
545 |
|
podíl |
% |
28,0 |
z toho |
ústředí |
85 |
|
příděly fondům |
mil.Kč |
61,0 |
|
námořníci |
460 |
|
nerozd.HV |
mil.Kč |
|
Poklesl počet pracovníků a to v ústředí i na
lodích (kde se snížil především stav pracovníků v záloze (čerpající
dovolenou a čekající na nalodění), snížily se i režijní náklady ústředí. Ze
zvýšeného zisku šla opět větší část na tvorbu podnikových fondů i když podíl
odvodů vzrostl na 28%.
dle lodí |
|
provozní výsledky |
tuno |
|
finanční výsledky |
|
poř. |
|
návratnost |
odp. | ||||||
loď |
cest |
EČ |
MEČ |
tuny |
míle |
míle |
|
tržby |
zisk |
odp. |
přínos |
hodn. |
|
% |
roky |
% |
Kladno |
8 |
337 |
8 |
68 |
43 |
250 |
|
30,7 |
18,4 |
4,1 |
22,5 |
74,7 |
|
30,1 |
3,3 |
5,5 |
Pionýr |
9 |
347 |
16 |
20 |
57 |
118 |
|
10,5 |
3,8 |
1,3 |
5,1 |
23,8 |
|
21,5 |
4,7 |
5,5 |
Jiskra |
9 |
347 |
16 |
20 |
51 |
110 |
|
11,1 |
4,7 |
1,3 |
6,0 |
23,6 |
|
25,4 |
3,9 |
5,5 |
Košice I. |
6 |
375 |
26 |
147 |
102 |
1919 |
|
27,1 |
8,1 |
4,6 |
12,7 |
83,2 |
|
15,3 |
6,6 |
5,5 |
Republika II. |
6 |
361 |
17 |
77 |
66 |
550 |
|
20,2 |
6,6 |
3,7 |
10,3 |
67,8 |
|
15,2 |
6,6 |
5,5 |
Brno |
8 |
348 |
7 |
69 |
62 |
500 |
|
45,0 |
31,0 |
3,5 |
34,5 |
63,7 |
|
54,1 |
1,8 |
5,5 |
Vítkovice I. |
8 |
382 |
22 |
284 |
103 |
2680 |
|
29,7 |
12,1 |
6,3 |
18,3 |
127,8 |
|
14,3 |
7,0 |
4,9 |
Blaník |
9 |
306 |
32 |
33 |
49 |
124 |
|
19,2 |
10,7 |
2,2 |
12,8 |
39,3 |
|
32,7 |
3,1 |
5,5 |
|
63 |
2802 |
144 |
719 |
532 |
6251 |
|
193,7 |
95,3 |
26,9 |
122,3 |
504 |
|
24,3 |
4,1 |
5,3 |
Sazebního vzestupu po uzavření Suezu bylo využito u
lodí pro přepravu hromadných substrátů, které byly provozovány převážně na cizí
účet a jejich zisk se proti předchozímu roku zdvojnásobil. Lodí Blaník byla
zahájena přeprava cestujících ve větším rozsahu než dosud.
Všechny lodě opět ziskové, výrazně se zlepšily přínos i návratnost (s výrazným příspěvkem Brna, kde zisk činil téměř třetinu celkového zisku floty a návratnost překročila padesát procent % (zásluhou přeprav speciálu do Maroka a exportních cest na Kubu a do Iráku).
dle relací |
|
|
|
|
|
tuno |
|
|
prov. | |
kat. |
relace |
cest |
EČ |
|
tuny |
míle |
míle |
|
tržby |
zisk |
G |
Amerika |
2 |
91 |
|
25 |
17 |
119 |
|
3,5 |
0,4 |
G |
BSV |
2 |
119 |
|
5 |
25 |
59 |
|
12,4 |
9,1 |
G |
DV |
2 |
158 |
|
24 |
32 |
352 |
|
9,2 |
3,4 |
G |
Kuba |
41 |
1595 |
|
213 |
237 |
1105 |
|
95,7 |
56,5 |
G |
Levanta |
1 |
72 |
|
8 |
15 |
15 |
|
15,2 |
12,0 |
G |
ostatní |
1 |
10 |
|
13 |
1 |
2 |
|
0,9 |
0,2 |
B |
cesty |
14 |
757 |
|
431 |
204 |
4599 |
|
56,8 |
24,3 |
|
|
63 |
2802 |
|
719 |
531 |
6251 |
|
193,7 |
105,8 |
Základem provozu i nadále zůstala kubánská relace,
kde s uskutečnilo dvě třetiny všech cest a dosáhlo více než poloviny provozního
zisku, vynikající byly i zmíněné cesty Brna do Maroka a Iráku.. K zajištění
efektivní exploatace byly některé lodě přechodně nasazovány do oblasti Blízkého
a Středního východu v době, kdy je pro ně v kubánské relaci nedostatek vhodného
zboží.
Jsou evidovány další dvě cesty okolo světa lodi
Košice:
- 7.5. z polského Gdaňsku přes Curacao-Caracas
(holandské Antily), Panamu do Mizushimi (Japonsko), poté Groote Eylandt
(Astralie), Kapské město (JAR) do Rotterdamu (Holandsko) 12.8.
- 2.9. Tuapse (SSSR), přes Bospor opět do
Curacao-Caracas (holandské Antily), Panamu do japonské Chiby, poté indické
Madras a Paradeep, Kapské město (JAR) do Štětína (Polsko) 29.12. Zajímavostí
této cesty bylo přerušení plavby, když loď plující z jugoslávského Splitu
k nakládce do Tuapse při průjezdu Bosporem 21.8. obdržela zprávu o vstupu
vojsk, vrátila se do zpět přes rumunskou Constantzi, kde nabunkrovala, do
Splitu, kde se měly všechny naše lodě shromáždit. Po vyjasnění situace loď
odjela znovu do Tuapse.