1971

Pro rekreaci pracovníků byl zakoupen objekt bývalé školy ve Smolných Pecích u Karlových Varů, z kterého byl v pozdějších letech vybudován rekreační komplex a školící středisko.

V koncepci rozvoje floty se v sedmdesátých letech předpokládal nákup čtyř “bulkcarrierů” o nosnosti cca 32 tis. DWT s nasazením v letech 1971-74 a nákup dvou až pěti tankerů o nosnosti přes 200 tis. DWT s nasazením v letech 1974-79. Tyto záměry však nebyly realizovány resp. pouze částečně dodávkami BCC.

Počet lodí k začátku roku opět dosáhl 10 (v roce 1965 to bylo již 12 lodí)

 

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

10

 

množství

tis.tun

933,1

z toho

G

8

 

z toho

vl.lodě

886,0

 

B

2

 

 

naj.lodě

47,1

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

264,0

nosnost

tis.DWT

136,5

 

z toho

vl.lodě

245,4

z toho

G

68,3

 

 

naj.lodě

18,5

 

B

68,2

 

prům.sazba

Kč/1 t

282,9

tonáž

tis.BRT

94,8

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

611,2

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

413,4

 

výkony

mil.Kč

271,1

 

%

68

 

odpisy

mil.Kč

48,9

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

2,0

pořiz.

mil.Kčs

612,9

 

zisk

mil.Kč

78,2

zůst.

mil.Kčs

414,6

 

 

 

 

 

 

 

 

C k rozd.

mil.Kč

78,2

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

46,9

prům.stav

osob

641

 

podíl

%

60,0

z toho

ústředí

86

 

příděly fondům

mil.Kč

20,9

 

námořníci

555

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

S přírůstkem lodí se zvýšil i počet námořníků, podíl odvodů mírně klesl na šedesát procent.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Kladno

6

365

18

68

79

769

 

27,8

5,5

6,0

11,5

74,7

 

15,4

6,5

8,0

Jiskra

21

387

14

26

57

57

 

14,8

1,1

1,9

3,0

23,6

 

12,8

7,8

8,2

Košice I.

10

321

15

255

64

1093

 

36,9

17,2

6,7

23,9

83,2

 

28,7

3,5

8,0

Republika II.

5

362

45

63

74

686

 

28,5

5,9

5,4

11,3

67,8

 

16,7

6,0

8,0

Brno

6

351

23

64

64

607

 

32,7

8,8

5,1

13,9

63,7

 

21,8

4,6

8,0

Vítkovice I.

7

369

37

253

106

2552

 

33,3

4,3

10,2

14,5

127,8

 

11,3

8,8

8,0

Blaník

8

344

16

37

44

192

 

17,7

5,3

3,2

8,5

39,3

 

21,7

4,6

8,1

Sitno

8

341

10

36

49

187

 

18,9

7,7

3,5

11,2

43,4

 

25,7

3,9

8,0

Radhošť

10

378

11

44

60

223

 

20,1

6,9

3,5

10,4

43,2

 

24,0

4,2

8,0

Kriváň

7

350

28

40

55

198

 

14,7

4,2

3,5

7,7

43,4

 

17,7

5,7

8,0

vlastní

88

3568

217

886

652

6564

 

245,4

66,9

48,9

115,8

610

 

19,0

5,3

8,0

naj.

2

0

0

47

0

0

 

18,5

4,3

0,0

4,3

 

 

 

 

 

 

90

3568

217

933

652

6564

 

264,0

71,3

48,9

120,2

610

 

19,7

5,1

8,0

 

Po období vysoké konjunktury došlo k prudkému poklesu zejm. u trampové přepravy a při nájmech na čas. Přesto byly na sezonní odvoz cukru najaty další cizí lodě Huntsland a Santa Lucia, které uskutečnily 2 ziskové cesty.

Celoroční provoz 10 lodí se projevil ve zvýšené kapacitě a pomohl zmírnit negativní důsledky vývoje konjunktury. Všechny lodě opět se ziskem, nejlepší výsledek poprvé Košice  a to i v návratnosti. Zisk byl ovlivněn i růstem nákladů, vyšším objemem oprav a jejich přesunem do KS (nedostatek kapacit polských loděnic) a nepříznivým škodním průběhem.

 

vlastní dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

5

385

 

58

68

725

 

33,9

10,4

G

Kuba

32

1324

 

170

202

873

 

79,2

36,3

G

Levanta

19

300

 

21

46

32

 

12,4

2,3

G

ostatní

15

869

 

129

166

1289

 

49,8

16,6

B

cesty

17

690

 

508

170

3645

 

70,2

29,5

 

 

88

3568

 

886

652

6564

 

245,4

95,0

 

V kubánské relaci trval nedostatek vhodného zboží v exportu a neutěšená situace v kubánských přístavech z hlediska délky postojů, zisk zůstal přesto na úrovni 1970 a relace i nadále dominuje. Značné snížení zisku vykázaly cesty do Iráku v důsledku poklesu objemu přeprav.

U BCC Ko a Ví bylo nutno v průběhu roku přejít u časových nájmů na basi jednotlivých cest  a čs.zboží. Při poklesu přeprav pro cizí byla rozhodující úzká spolupráce s ČFT pro dosažení výsledků na úrovni 1970.