1975

Roku 1978 byla vypracována nová koncepce rozvoje ČNP, přičemž se do konce roku 1985 počítalo s vyřazením řady našich lodí (m/s Jiskra, Košice, Brno, Vítkovice, Blaník, Sitno, Radhošť a Kriváň), ale současně se počítalo s obnovou naší floty a s jejím rozšířením o dvě plavidla tj. celkem tedy na čtrnáct lodí.

Na vodu byla spuštěna loď Třinec, obdobných technických kvalit jako loď Bratislava.

5.6. byl znovu otevřen Suezský průplav.

Ústředí se 13.1. přestěhovalo do provizorní budovy Na Hagiboru (Praha 10, Počernická 168), která byla postavena za rekordních 10 měsíců (jako zařízení budoucího staveniště sportovního areálu). Přitom obejem stavebních prací nebyl malý (zastavěná plocha 1637m2, obestavěný prostor 11459m3, vznikol 83 kanceláří a 3 zasedací místnosti pro cca 200 lidí. Příprava nové výstavby pokračovala, ale po požáru Veletržního paláce bylo rozhodnuto řešení ubytování ČNP odsunout ve prospěch výstavby nových budov pro vyhořelé PZO a ČNP byly odebrány i dosud vytvořené finanční prostředky na investiční výstavbu.

Byla dokončena první etapa přestavby rekreačního střediska ve Smolných Pecích (6 pokojů a dvě noclehárny s celkovou ubytovací kapacitou cca 40 osob, kuchyní, jídelnou a dvěma klubovnami).

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

11

 

množství

tis.tun

1202,0

z toho

G

7

 

z toho

vl.lodě

1202,0

 

B

4

 

 

naj.lodě

0,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

448,5

nosnost

tis.DWT

188,4

 

z toho

vl.lodě

448,5

z toho

G

56,0

 

 

naj.lodě

 

 

B

132,4

 

prům.sazba

Kč/1 t

373,1

tonáž

tis.BRT

125,6

 

příjmy za

cestující

0,3

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

807,5

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

491,0

 

výkony

mil.Kč

463,0

 

%

61

 

odpisy

mil.Kč

68,5

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

9,1

pořiz.

mil.Kčs

810,2

 

zisk

mil.Kč

138,3

zůst.

mil.Kčs

492,8

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

138,3

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

106,2

prům.stav

osob

754

 

podíl

%

76,8

z toho

ústředí

109

 

příděly fondům

mil.Kč

32,0

 

námořníci

645

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Přírůstkem Bratislavy v předchozím roce se změnil i poměr v počtu jednotek i nosnosti ve prospěch BCC. Počet cizích státních příslušníků na lodích se zvýšil na 20.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

    tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Jiskra

31

337

31

25

51

21

 

36,7

22,5

2,0

24,4

23,6

 

103,7

1,0

8,4

Košice I.

13

369

8

262

72

768

 

31,5

14,4

6,9

21,3

83,2

 

25,6

3,9

8,3

Brno

4

339

30

54

42

485

 

75,0

42,7

5,4

48,1

63,7

 

75,5

1,3

8,4

Vítkovice I.

6

333

31

204

50

1047

 

30,9

9,0

10,2

19,3

127,8

 

15,1

6,6

8,0

Blaník

6

350

36

23

44

158

 

33,2

10,8

3,4

14,2

39,3

 

36,1

2,8

8,6

Sitno

6

335

31

23

48

175

 

41,2

18,6

3,5

22,1

43,4

 

50,9

2,0

8,0

Radhošť

7

375

12

27

45

160

 

26,1

2,7

3,8

6,5

43,2

 

15,0

6,7

8,7

Kriváň

6

341

24

20

66

196

 

44,8

18,9

3,5

22,3

43,4

 

51,5

1,9

8,0

Praha

8

319

31

205

73

1381

 

22,2

0,2

8,5

8,8

113,8

 

7,7

13,0

7,5

Mír II.

4

335

21

42

57

445

 

44,6

15,8

7,1

22,9

91,0

 

25,2

4,0

7,8

Bratislava

9

363

9

220

64

1150

 

36,7

12,5

10,6

23,1

131,0

 

17,6

5,7

8,1

Třinec

3

103

2

97

31

501

 

25,7

13,4

3,7

17,1

164,5

 

10,4

9,6

2,2

cestující

0

0

0

0

0

0

 

0,3

0,3

0,0

0,3

 

 

 

 

 

 

103

3899

266

1202

643

6487

 

448,8

181,8

68,6

250,4

968

 

25,9

3,9

7,1

 

Neutěšená situace ekonomiky hlavních KS se projevila i v mezinárodním obchodě a velmi výrazně i v oblasti námořních přeprav, především u trampové dopravy, kde sazby dosáhly nízké úrovně krizového období 1971-2, ovšem při podstatně vyšších provozních nákladech. To se odrazilo v HV pouze v omezeném rozsahu v poklesu rentability importních cest s hromadnými substráty, celkový výsledek se však dále zlepšil.

Všechny lodě opět ziskové, rekordního výsledku dosáhla loď Jiskra, která za jediný rok vyprodukovala více prostředků, než bylo vloženo do pořízení lodi. Ale i další 3 lodě vykázaly návratnost vyšší než padesát procent.

Počet provozně ukončený cest v jednom roce cest poprvé překročil hranici sto.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

21

1357

 

139

229

1356

 

225,3

131,3

G

Kuba

12

717

 

50

72

264

 

39,4

6,6

G

Levanta

31

337

 

25

51

21

 

36,7

25,6

B

cesty

3

103

 

97

31

501

 

25,7

13,5

B

T/C

36

1384

 

891

260

4344

 

121,3

57,1

 

 

103

3898

 

1202

643

6486

 

448,5

234,1

 

Lodě byly zaměstnány převážně v relaci do Arabského zálivu a Indie, v kubánské relaci zůstala koncem roku v provozu pouze jedna loď. BCC byly nadále provozovány v časovém nájmu za podmínek uzavřených v roce 1973, nový Třinec byl nasazen na přepravu surovin pro Metalimex.

Na celkovém zisku se podílí relace do Iráku a Indie 56%, Kuba pouze 3%, BCC 30%.