1978

Po dokončení stavby lodi TŘINEC a jejím uvedení do provozu v roce 1975 nastalo poměrně dlouhé období, v němž bylo zřejmé, že koncepce rozvoje floty založená na stavbě lodí pro přepravu rudy nebude realizována, a proto se připravovala změna této koncepce. Pro období 6. pětiletky se uvažovalo o nákupu a dodání čtyř lodí, z toho dvou lodí typu Panamax o velikosti asi 76 tisíc DWT a dvou lodí liniového typu velikosti 14 - 16 tisíc DWT. Průzkum výrobního programu socialistických zemí (zejména v PLR, ale i v SSSR a NDR ukázal, že lodě v požadovaných parametrech a vlastnostech se v současné době nestAvějí a nejsou zahrnuty v programu loděnic ani do roku 1980.

V roce 1978 byla vypracována nová koncepce rozvoje československé námořní floty; která vycházela z trendu rozvoje výměny zboží se zahraničím, realizovaným po moři a ze zkušeností s dosavadním provozem lodí. Vzhledem k tomu, že do konce 7. pětiletky (1985) se počítalo s ukončením žIvotnosti a vyřazením lodí JISKRA; KOSICE, BRNO, VITKOVICE, BLAN!K, SITNO, RADHOST a KRIVÁŇ), předpokládala se jejich náhrada novými loděmi a rozšířením počtu jednotek z dosavadních 12 lodí na 14 v roce 1985. Proto se předpokládalo, že v tomto období bude zakoupeno celkem 10 lodí, a to čtyři lodě o nosnosti 15 tisíc DWT s dodáním v roce 1980 - 1982, tři lodě o nosnosti 33 tisíc DWT s dodáním v roce 1982 - 1984 a tři lodě o nosnosti 6 tisíc DWT s dodáním v roce 1983 - 1985.

 

Průzkum výrobních programů loděnic socialistických zemí ukázal, že jedinou zemí, která má ve svém výrobním programu zařazenu stavbu lodí o nosnosti 15 tisíc DWT, je Jugoslávie, jmenovitě loděnice 3. Máj Rijeka, která již v průběhu roku 1977 projevovala zájem o dodávky lodí  souvislosti s nákupy lodních plechů a zařízení z Ceskoslovenska. Došlo k několika informativním jednáním na úrovni generálních ředitelů CNP a jugoslávské loděnice za účasti zprostředkovatelské firmy Brodomaterijál.

Po vyjasnění všech základních otázek byl 21.12.1978 podepsán ve Rijece kontrakt na dodávku čtyř lodí univerzálního typu o nosnosti 15 tisíc DWT při ceně 11,8 miliónu USD a s dodáním prvé jednotky v roce 1980, dalších dvou v roce 1981 a čtvrté začátkem roku 1982 s tím, že 70 % hodnoty každé lodi bude spláceno v půlročních splátkách.od dodání po dobu sedmi let při úroku 8,5%.

Dosavadního generálního ředitele Františka Majera nahradil Karel Kapr, předtím náměstek ministra dopravy pro úsek železnic.

 

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

12

 

množství

tis.tun

1480,0

z toho

G

7

 

z toho

vl.lodě

1480,0

 

B

5

 

 

naj.lodě

0,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

356,6

nosnost

tis.DWT

221,6

 

z toho

vl.lodě

356,6

z toho

G

56,0

 

 

naj.lodě

 

 

B

165,7

 

prům.sazba

Kč/1 t

240,9

tonáž

tis.BRT

146,2

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

765,7

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

353,2

 

výkony

mil.Kč

355,8

 

%

46

 

odpisy

mil.Kč

53,0

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

11,0

pořiz.

mil.Kčs

778,8

 

zisk

mil.Kč

46,2

zůst.

mil.Kčs

362,9

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

46,2

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

42,4

prům.stav

osob

772

 

podíl

%

91,8

z toho

ústředí

126

 

příděly fondům

mil.Kč

3,8

 

námořníci

646

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Nezměněný stav lodí, přesto v ústředí růst pracovníků i režie, odvody stále přes devadesát procent

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Jiskra

16

352

13

12

35

16

 

23,5

12,3

0,9

13,2

19,9

 

66,3

1,5

4,5

Košice I.

17

364

1

366

61

660

 

36,0

10,6

3,9

14,6

69,7

 

20,9

4,8

5,6

Brno

6

388

15

66

54

502

 

41,6

7,8

3,0

10,8

55,3

 

19,5

5,1

5,4

Vítkovice I.

6

321

31

226

64

1294

 

20,5

-5,0

5,8

0,7

106,6

 

0,7

*

5,4

Blaník

7

397

2

24

50

159

 

34,9

12,8

1,9

14,7

35,6

 

41,2

2,4

5,2

Sitno

5

392

12

22

52

201

 

26,8

4,0

1,8

5,8

34,5

 

16,8

6,0

5,3

Radhošť

7

340

18

26

40

135

 

22,9

5,1

1,8

6,9

34,8

 

19,9

5,0

5,3

Kriváň

9

397

1

28

52

121

 

25,7

5,2

1,8

7,0

34,5

 

20,3

4,9

5,2

Praha

8

342

14

204

61

1115

 

27,4

3,9

7,0

10,9

92,9

 

11,8

8,5

7,6

Mír II.

5

323

0

50

55

413

 

29,4

0,7

5,6

6,3

74,2

 

8,5

11,7

7,6

Bratislava

8

372

2

204

92

1220

 

28,1

2,7

8,0

10,8

105,1

 

10,2

9,8

7,6

Třinec

8

311

29

252

65

1143

 

39,7

8,6

10,1

18,7

129,3

 

14,4

6,9

7,8

 

102

4299

138

1480

681

6979

 

356,6

68,7

51,6

120,3

792

 

15,2

6,6

6,5

 

Krizové tendence světového hospodářství nadále ovlivňovaly nepříznivě námořní trh. V oblasti trampové dopravy sazby klesaly až do května (na nejnižší úroveň minulých let), poté došlo k postupnému zpevnění, ale na úrovni neuspokojivé pro rejdaře. V liniové dopravě pokračoval růst sazeb, který se snažil dohonit vzestup provozních nákladů.

Celkové výsledky obdobné jako v předchozím roce, u jednotlivých lodí rozdíly větší oběma směry, největší zlepšení Jiskra (návratnost 66%), v minusu naopak Vítkovice.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

26

1655

 

162

240

1195

 

136,8

37,6

G

Kuba

4

218

 

18

31

97

 

11,6

3,0

G

Levanta

21

484

 

17

38

26

 

42,6

27,8

G

ostatní

4

232

 

31

37

228

 

13,9

1,3

B

cesty

35

1161

 

919

252

3710

 

124,4

32,9

B

T/C

12

549

 

332

90

1722

 

27,3

5,1

 

 

102

4299

 

1479

688

6978

 

356,6

107,8

 

U liniových lodí nadále dominovala relace indicko-irácká (ale zisk klesl téměř o čtyřicet milionů Kč a podíl se snížil na 35%) s těžištěm v exportních cestách, importní cesty končily většinou  ztrátou. Levantská relace dosáhla výrazně lepších výsledků (přírůstek zisku dvacet milionů Kč a podíl 26%) v důsledku zlepšení exportu HTS.

BCC (36%) pokračovaly částečně v časových nájmech, většinou však byly zaměstnány odvozy pro čs.plátce.

 

Loď Bratislava (velitel kpt.Kadlečík) proplula 14.6. jako první Magellanovou úžinou a v témže roce obeplula loď Praha (velitel kpt.Ivanov) 2.8. mys Horn (nejjižnější část Jižní Ameriky, s nepříznivými podmínkami pro námořní plavbu).