1980

V loděnici 3.Máj v Rijece (SFRJ) Rijece) se začala stavět série čtyř sesterských lodí o nosnosti cca 15,4 tis. DWT, z nichž na závěr roku byl dodána první loď Orlík II.

Odprodána do šrotu byla nejmenší loď Jiskra.

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

12

 

množství

tis.tun

1711,2

z toho

G

7

 

z toho

vl.lodě

1711,2

 

B

5

 

 

naj.lodě

0,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

482,6

nosnost

tis.DWT

221,6

 

z toho

vl.lodě

482,6

z toho

G

56,0

 

 

naj.lodě

 

 

B

165,7

 

prům.sazba

Kč/1 t

282,0

tonáž

tis.BRT

146,2

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

770,6

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

260,5

 

výkony

mil.Kč

467,9

 

%

34

 

odpisy

mil.Kč

46,1

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

14,2

pořiz.

mil.Kčs

785,4

 

zisk

mil.Kč

85,3

zůst.

mil.Kčs

269,6

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

85,3

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

71,5

prům.stav

osob

855

 

podíl

%

83,8

z toho

ústředí

129

 

příděly fondům

mil.Kč

13,8

 

námořníci

726

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Výrazněji vzrostl počet námořníků (počet cizinců dosáhl nejvyššího počtu od roku 1967 – 20 osob a jejich podíl 6%),  zvýšila se částka i podíl prostředků do podnikových fondů.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Jiskra

16

291

7

14

35

14

 

20,6

10,4

0,0

10,4

19,9

 

52,4

1,9

0,0

Košice I.

17

374

0

385

53

636

 

57,3

29,7

0,0

29,7

69,7

 

42,5

2,4

0,0

Brno

6

415

36

71

49

471

 

50,2

8,1

4,6

12,7

55,3

 

23,0

4,4

8,3

Vítkovice I.

9

274

47

351

46

916

 

18,8

1,6

6,7

8,2

106,6

 

7,7

12,9

6,2

Blaník

7

379

24

30

50

175

 

39,1

12,3

2,1

14,4

35,6

 

40,3

2,5

5,8

Sitno

8

318

17

32

43

151

 

32,7

3,6

2,1

5,8

34,5

 

16,7

6,0

6,2

Radhošť

9

392

28

28

48

149

 

42,5

10,4

2,0

12,4

34,8

 

35,5

2,8

5,7

Kriváň

7

345

1

34

42

163

 

28,2

1,5

2,0

3,4

34,5

 

10,0

10,0

5,7

Praha

8

364

17

235

59

1140

 

47,7

17,6

5,4

23,1

92,9

 

24,9

4,0

5,9

Mír II.

5

371

24

58

41

373

 

51,3

3,6

4,6

8,3

74,2

 

11,1

9,0

6,2

Bratislava

9

328

5

258

57

1226

 

47,7

17,5

8,2

25,7

105,1

 

24,5

4,1

7,8

Třinec

7

337

22

215

59

1273

 

46,4

14,0

10,3

24,3

129,3

 

18,8

5,3

7,9

 

108

4188

228

1711

582

6687

 

482,6

130,3

48,0

178,3

792

 

22,5

4,4

6,1

 

Námořní trh si zachoval vzestupnou tendenci ve vývoji námořních sazeb, které se držely na vysoké úrovni po celý rok. Zlepšená konjunktura se promítla i do podstatného zvýšení celkového zisku, přínosu i návratnosti, všechny lodě ziskové, ale s výraznými rozdíly (návratnost u 3 lodí přes 40%, ale u 3 pod 15%).

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

29

1799

 

209

212

1308

 

195,7

45,9

G

Kuba

4

244

 

27

42

137

 

25,5

7,5

G

Levanta

23

420

 

22

50

21

 

41,6

24,0

G

ostatní

2

48

 

11

3

28

 

1,8

-1,3

B

cesty

30

805

 

790

131

2657

 

148,3

71,5

B

T/C

20

872

 

654

143

2534

 

69,7

31,9

 

 

108

4188

 

1713

581

6685

 

482,6

179,4

 

Trampová tonáž (B) pokračovala v odvozech rudy a hnojiv  pro čs.průmysl , přejezdy do Brazílie byly pronajaty cizím nájemcům, Vítkovice v časovém nájmu na cizí účet. BCC se poprvé dostaly před lodě pro přepravu kusového nákladu s 58% podílem na zisku.

Liniové lodě (G) byly provozovány v relaci Baltik/Skandinavie do Arabského zálivu a Indie, v exportu i importu, převážně na čs.účet. V Levantě stabilně nasazena 1 loď, na Kubu pouze 4 cesty pro koncentráty a cukr.