1981

V rychlém sledu byly do provozu uvedeny zbývající tři lodě série  Slapy, Lipno a Orava II. Jednalo se o lodě univerzálního typu. Jejich konstrukce byla vhodná pro přepravu kusových i hromadných nákladů, ale byly také schopny pojmout až 250 kusů kontejnerů. Šlo o velmi efektivní již značně automatizované lodě s velmi dobrými manévrovacími a dalšími vlastnostmi.

Prodána loď  Brno řeckému rejdaři pro další provoz.

K počátku rok však počet lodí zůstal nezměněn, změnily se pouze kapacitní údaje a hodnota (v roce 1980 vyřazena malá Jiskra a do provozu uvedena větší Orlík II.)

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

12

 

množství

tis.tun

1463,9

z toho

G

7

 

z toho

vl.lodě

1463,9

 

B

5

 

 

naj.lodě

0,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

554,5

nosnost

tis.DWT

233,8

 

z toho

vl.lodě

554,5

z toho

G

68,2

 

 

naj.lodě

 

 

B

165,7

 

prům.sazba

Kč/1 t

378,8

tonáž

tis.BRT

154,9

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

934,2

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

399,3

 

výkony

mil.Kč

576,6

 

%

43

 

odpisy

mil.Kč

74,5

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

16,5

pořiz.

mil.Kčs

951,2

 

zisk

mil.Kč

135,5

zůst.

mil.Kčs

409,3

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

135,5

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

108,2

prům.stav

osob

925

 

podíl

%

79,8

z toho

ústředí

132

 

příděly fondům

mil.Kč

27,3

 

námořníci

793

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Výrazný růst počtu námořníků v souvislosti s rozšířením počtu lodí. V ústředí menší přírůstek v počtu osob než u režijních nákladů. Příděl fondům se zvýšil díky lepšímu HV.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Košice I.

16

337

20

383

49

605

 

47,4

15,2

0,0

15,2

69,7

 

21,8

4,6

0,0

Brno

5

286

19

68

41

409

 

27,4

9,5

0,0

9,5

55,3

 

17,3

5,8

0,1

Vítkovice I.

4

337

30

137

50

830

 

41,1

18,3

5,6

23,9

106,6

 

22,4

4,5

5,3

Blaník

6

358

16

26

57

187

 

40,3

12,7

2,0

14,7

35,6

 

41,3

2,4

5,5

Sitno

8

334

29

20

36

117

 

34,0

8,9

1,8

10,7

34,5

 

31,0

3,2

5,3

Radhošť

9

326

22

26

38

103

 

31,7

10,0

1,8

11,7

34,8

 

33,7

3,0

5,1

Kriváň

7

346

49

22

15

39

 

41,0

22,7

2,0

24,7

34,5

 

71,5

1,4

5,8

Praha

8

325

29

209

54

1176

 

49,7

16,2

4,8

21,0

92,9

 

22,6

4,4

5,2

Mír II.

3

294

31

31

29

241

 

20,9

3,1

3,5

6,5

74,2

 

8,8

11,3

4,7

Bratislava

6

291

77

175

55

932

 

40,1

0,1

5,7

5,8

105,1

 

5,5

18,2

5,4

Třinec

7

332

14

215

60

1061

 

51,3

9,8

9,6

19,5

129,3

 

15,0

6,6

7,5

Orlík II.

5

319

37

68

48

454

 

47,3

1,0

14,0

15,0

194,9

 

7,7

13,0

7,2

Slapy

4

249

0

51

38

345

 

40,1

5,8

8,0

13,8

172,0

 

8,0

12,4

4,7

Lipno

2

148

6

15

26

87

 

12,5

2,3

5,9

8,2

170,8

 

4,8

20,9

3,5

Orava II.

2

72

0

18

8

31

 

29,7

16,7

2,3

19,0

175,8

 

10,8

9,2

1,3

 

92

4354

379

1464

604

6617

 

554,5

152,2

67,0

219,2

1486

 

14,8

6,8

4,5

 

Vysoká úroveň námořních sazeb z minulého roku začala od letního období pomalu klesat, s hlubokým propadem na konci roku na úroveň 1978-9, celkový roční výsledek se zlepšil v zisku i přínosu, ale v důsledku zvýšení pořizovací hodnoty přírůstkem nových lodí zhoršil v návratnosti.. Všechny skončily se ziskem, byť s velkými rozdíly u jednotlivých lodí, nejlépe šestitisícovky (Kriváň dokonce s návratností přes sedmdesát procent, naopak 5 lodí pod 10%.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

16

985

 

122

128

880

 

118,4

30,5

G

DV

3

188

 

35

25

240

 

17,8

5,9

G

Kuba

8

453

 

75

83

400

 

54,4

18,2

G

Levanta

11

286

 

12

12

11

 

45,8

30,4

G

ostatní

13

820

 

102

88

308

 

88,5

44,7

B

cesty

27

662

 

772

120

2601

 

133,4

65,6

B

T/C

14

960

 

346

148

2003

 

96,2

48,8

 

 

92

4354

 

1464

604

6443

 

554,5

244,1

 

Trampová i liniová tonáže byla zaměstnána obdobně jako v minulém roce, pro válečný stav mezi Irákem a Iránem bylo omezeno a ve druhém pololetí zcela znemožněno najíždění Perského zálivu, současně se projevil růst nákladů a přikládek ze Skandinávie a západní Evropy, takže volná tonáž byla použita pro posílení levantské relace vyššího objemu zboží HTS a v 8 případech pronajata na čas cizímu nájemci, na Kubu bylo uskutečněno 7 cest.

Největší podíl zaujímají relačně nespecifikované cesty liniových lodí (18%), po 12% zisku bylo vyprodukováno v relacích levantské a BSV , podíl BCC činil 47%.