1982

Po 6 letech stagnace se konečně počet lodí  a samozřejmě jejich kapacita výrazně zvýšily a pořizovací hodnota lodí poprvé překročila jednu miliardu Kč.

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

14

 

množství

tis.tun

1786,8

z toho

G

9

 

z toho

vl.lodě

1786,8

 

B

5

 

 

naj.lodě

0,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

566,0

nosnost

tis.DWT

264,2

 

z toho

vl.lodě

566,0

z toho

G

98,5

 

 

naj.lodě

 

 

B

165,7

 

prům.sazba

Kč/1 t

316,8

tonáž

tis.BRT

175,4

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

1379,5

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

827,0

 

výkony

mil.Kč

542,7

 

%

60

 

odpisy

mil.Kč

89,7

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

15,9

pořiz.

mil.Kčs

1397,5

 

zisk

mil.Kč

60,6

zůst.

mil.Kčs

836,5

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

60,6

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

54,0

prům.stav

osob

972

 

podíl

%

89,0

z toho

ústředí

133

 

příděly fondům

mil.Kč

6,6

 

námořníci

839

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Přírůstek nových plavidel  si vyžádal i vyšší počet pracovníků především na lodích. Nižší zisk znamenal i zhoršení proporcí v jeho rozdělení, takže odvody činily opět téměř devadesát procent..

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Košice I.

15

354

0

347

51

608

 

42,0

16,1

0,9

17,0

69,7

 

24,4

4,1

1,2

Vítkovice I.

7

353

0

249

48

1039

 

44,5

23,1

0,2

23,3

106,6

 

21,9

4,6

0,2

Blaník

10

374

1

35

53

161

 

35,1

10,2

2,0

12,2

35,6

 

34,2

2,9

5,6

Sitno

9

383

0

41

57

207

 

31,1

5,5

1,9

7,4

34,5

 

21,6

4,6

5,6

Radhošť

12

352

3

40

58

158

 

26,1

3,1

1,8

4,9

34,8

 

14,1

7,1

5,2

Kriváň

13

362

5

41

46

109

 

45,0

17,8

1,9

19,7

34,5

 

57,0

1,8

5,4

Praha

7

359

25

189

66

973

 

40,6

8,4

5,2

13,6

92,9

 

14,7

6,8

5,6

Mír II.

10

392

23

100

40

313

 

48,2

9,4

4,5

13,9

74,2

 

18,7

5,4

6,0

Bratislava

9

375

1

259

69

1196

 

59,6

20,8

5,8

26,7

105,1

 

25,4

3,9

5,6

Třinec

8

403

1

235

67

1286

 

48,5

16,2

10,4

26,6

129,3

 

20,5

4,9

8,0

Orlík II.

5

359

0

66

42

385

 

38,1

-1,3

14,3

13,0

194,9

 

6,7

15,0

7,3

Slapy

5

328

38

52

42

335

 

29,9

-4,5

13,3

8,8

172,0

 

5,1

19,6

7,7

Lipno

5

393

31

52

58

421

 

36,7

-1,0

15,1

14,1

170,8

 

8,2

12,1

8,9

Orava II.

7

346

13

81

42

430

 

40,7

0,9

13,1

14,0

175,8

 

8,0

12,6

7,5

 

122

5133

141

1787

739

7621

 

566,0

124,6

90,4

215,0

1431

 

15,0

6,7

6,3

 

Prvou polovinu roku se sazby udržovaly na úrovni konce předchozího roku, v druhé polovině došlo k propadu na úroveň označovanou za nejnižší v posledních 5 letech a s přihlédnutím k inflačnímu vývoji za nejhorší po 2.světové válce vůbec.

Přínos i návratnost zůstaly na stejné úrovni předchozího roku, při zvýšení odpisů klesl zisk. Ziskové všechny lodě kromě tří jugoslávských novostaveb, pro něž se při ztrátě iráckého trhu a součaném sazebním propadu jen velmi obtížně shánělo odpovídající zaměstnání.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

32

1603

 

239

191

1262

 

171,6

33,9

G

Kuba

11

506

 

68

94

361

 

54,2

12,8

G

Levanta

22

434

 

97

57

195

 

48,6

15,4

G

ostatní

11

746

 

102

95

702

 

56,3

12,0

B

cesty

32

1150

 

868

203

3327

 

165,3

56,4

B

T/C

14

694

 

412

99

1775

 

70,1

40,4

 

 

122

5133

 

1786

739

7622

 

566,0

170,9

 

Trampová tonáž byly zaměstnána na čs. (apatity z Murmanska, fosfáty z Afriky i Ameriky, ruda z Brazílie, Venezuely a Norska, cukr z Kuby) i cizí (v časovém nájmu,  2 lodě od poloviny roku pronajaty maďarské firmě MAFRACHT) účet. A zvýšila si podíl na 57%.

Liniová tonáž, jejíž kapacita se celoročním provozem jugoslávských novostaveb výrazně zvýšila a která musela zcela opustit najíždění Arabského zálivu, byla při trvajícím nedostatku čs.zboží a zhoršení jeho struktury (i v exportu převládaly hromadné substráty železo a cukr, v importu pak nízkoplatící náklady rud a pokrutin) zaměstnána z velké části na cizí účet nájmy na jednotlivé cesty nebo na čas. Přesto nejvyšší podíl 20% si zachovala relace BSV.

Objem speciálních přeprav se zhoršil v objemu, roztříštěnosti partií i rentabilitě, která se snížila o 45% a podíl Levanty se snížil na 9%.