1983

Došlo ke změně na postu generálního ředitele, místo Karla Kapra přišel Antonín Sokolík, pracovník Čechofrachtu s bohatou praxí ze zahraničních afilací (Hamburk, Londýn aj.).

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

14

 

množství

tis.tun

1736,8

z toho

G

9

 

z toho

vl.lodě

1736,8

 

B

5

 

 

naj.lodě

0,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

428,0

nosnost

tis.DWT

264,2

 

z toho

vl.lodě

428,0

z toho

G

98,5

 

 

naj.lodě

 

 

B

165,7

 

prům.sazba

Kč/1 t

246,4

tonáž

tis.BRT

175,4

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

1386,1

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

745,5

 

výkony

mil.Kč

424,3

 

%

54

 

odpisy

mil.Kč

86,0

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

15,4

pořiz.

mil.Kčs

1404,5

 

zisk

mil.Kč

-66,7

zůst.

mil.Kčs

753,9

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

10,3

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

7,0

prům.stav

osob

1067

 

podíl

%

68,0

z toho

ústředí

135

 

příděly fondům

mil.Kč

3,3

 

námořníci

932

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Hluboký konjunkturní pokles se odrazil ve ztrátovém výsledku, který byl vyrovnán dotací z rezervního fondu FMZO v částce 77 mil.Kč. Výrazným zvýšením počtu námořníků pro lodě překročil celkový stav pracovníků hranici tisíce zaměstnanců.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Košice I.

16

343

35

370

51

623

 

39,1

11,1

0,6

11,7

69,7

 

16,7

6,0

0,8

Vítkovice I.

6

339

23

158

56

760

 

14,7

-0,1

0,2

0,1

106,6

 

0,1

845,8

0,2

Blaník

8

375

0

38

59

222

 

22,5

-0,4

1,8

1,4

35,6

 

3,9

25,4

5,0

Sitno

13

350

17

49

39

105

 

26,8

0,3

1,9

2,2

34,5

 

6,3

15,9

5,4

Radhošť

18

390

1

50

52

103

 

43,8

16,5

2,0

18,5

34,8

 

53,3

1,9

5,7

Kriváň

6

315

14

25

40

166

 

24,8

1,1

1,7

2,8

34,5

 

8,2

12,2

4,9

Praha

8

361

1

234

67

1215

 

36,4

12,2

4,9

17,1

92,9

 

18,5

5,4

5,3

Mír II.

7

314

6

62

33

237

 

27,5

-4,1

3,5

-0,6

74,2

 

-0,8

-129,6

4,7

Bratislava

7

382

14

200

73

1293

 

43,0

-5,7

6,2

0,5

105,1

 

0,5

195,0

5,9

Třinec

9

355

0

263

58

1063

 

32,9

-0,3

6,8

6,5

129,3

 

5,0

19,9

5,3

Orlík II.

6

377

0

65

31

282

 

31,0

-10,6

15,0

4,4

194,9

 

2,3

44,4

7,7

Slapy

7

386

0

88

41

357

 

28,9

-11,2

14,1

2,9

172,0

 

1,7

58,8

8,2

Lipno

5

344

8

70

53

580

 

28,9

-3,6

12,6

9,0

170,8

 

5,3

18,9

7,4

Orava II.

5

373

0

65

39

342

 

27,8

-6,9

13,7

6,8

175,8

 

3,9

25,9

7,8

 

121

5004

119

1737

692

7348

 

428,0

-1,6

85,1

83,5

1431

 

5,8

17,1

5,9

 

Další sazební pokles vyvolaný nepoměrem mezi kapacitou volné tonáže a nabídkou zboží k přepravě (při nedostatku a zhoršení struktury čs.zboží nabízeného k přepravě) spolu s rostoucími náklady se odrazily v provozu čs.lodí, značná část cest zůstala pod hranicí rentability a nepříznivě ovlivnila i celkový výsledek, který poprvé v historii vykázal ztrátu.

Ztrátu vykázal 9 lodí, celkový přínos se snížil o 131,5 mil.Kč a návratnost klesla poprvé pod hranici 15 let, která představuje normovanou životnost lodi.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

33

1769

 

268

216

1316

 

141,5

-23,7

G

Kuba

5

249

 

43

35

243

 

23,2

6,3

G

Levanta

26

639

 

84

65

153

 

62,7

22,1

G

ostatní

11

567

 

117

69

683

 

34,6

-8,5

B

cesty

33

1121

 

866

-54

3281

 

137,6

29,8

B

T/C

13

659

 

359

359

1673

 

28,5

6,4

 

 

121

5004

 

1737

690

7349

 

428,0

32,4

 

Protože dlouhodobější nájmy vykazovaly vesměs kalkulovanou vysokou ztrátu, byla většina lodí provozována případ od případu operativně kombinovaným zaměstnáním.

Trampová tonáž přepravovala rudy, hnojiva a cukr, další cesty na cizí účet, převážně v časovém najmu, celoročně pouze Vítkovice na maďarský účet.

Nejvíce postižena nedostatkem čs.zboží a nízkou úrovní sazeb byla liniová tonáž, s kombinací nízkotarifujích hromadných substrátů i v exportu i importu v kombinaci s časovými nájmy,převážně se ztrátovým výsledkem (z 30 cest skupiny 15 tis. pouze 7 ziskových). Vyjímkou byly exportní přepravy speciálu ve Středomoří, ale i zde došlo ke snížení zisku o 27%. Ztráty z provozu v BSV a ostatních nespecifikovaných relacích byly vyšší nežli zisk v kubánské a levantské relaci.