1985

Z podnětu čínské strany bylo zahájeno  jednání s delegací podniku COSCO z ČLR o zřízení společného podniku pro provoz námořních lodí.

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

14

 

množství

tis.tun

1879,4

z toho

G

9

 

z toho

vl.lodě

1859,4

 

B

5

 

 

naj.lodě

20,0

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

529,1

nosnost

tis.DWT

264,2

 

z toho

vl.lodě

521,8

z toho

G

98,6

 

 

naj.lodě

7,3

 

B

165,7

 

prům.sazba

Kč/1 t

281,5

tonáž

tis.BRT

175,4

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

1392,0

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

584,8

 

výkony

mil.Kč

540,2

 

%

42

 

odpisy

mil.Kč

82,1

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

16,7

pořiz.

mil.Kčs

1411,0

 

zisk

mil.Kč

34,7

zůst.

mil.Kčs

590,7

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

34,7

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

27,9

prům.stav

osob

1052

 

podíl

%

80,6

z toho

ústředí

141

 

příděly fondům

mil.Kč

6,7

 

námořníci

911

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Zisk podniku se jen pomalu šplhal nahoru, podíl odvodů se pohyboval stále kolem osmdesáti procent. Počet pracovníků ústředí dosáhl maxima.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Košice I.

15

379

8

346

29

608

 

38,8

10,3

0,0

10,3

69,7

 

14,8

6,7

0,0

Vítkovice I.

7

342

1

243

36

988

 

34,5

9,2

0,0

9,2

106,6

 

8,7

11,5

0,0

Blaník

11

327

45

24

29

48

 

41,3

14,7

0,0

14,7

35,6

 

41,4

2,4

0,1

Sitno

12

352

4

31

46

120

 

31,9

8,3

0,6

8,9

34,5

 

25,7

3,9

1,7

Radhošť

11

369

0

30

34

91

 

39,2

13,7

1,9

15,6

34,8

 

44,8

2,2

5,5

Kriváň

16

333

35

45

27

74

 

38,8

10,1

1,9

12,0

34,5

 

34,8

2,9

5,5

Praha

11

351

4

304

57

1495

 

39,2

4,6

4,9

9,5

92,9

 

10,2

9,8

5,2

Mír II.

10

366

10

107

23

193

 

43,5

8,6

4,1

12,8

74,2

 

17,2

5,8

5,6

Bratislava

10

352

16

295

50

1163

 

57,2

12,1

5,8

17,9

105,1

 

17,0

5,9

5,5

Třinec

9

328

0

234

51

1562

 

39,7

5,6

6,3

11,9

129,3

 

9,2

10,9

4,9

Orlík II.

6

372

0

64

43

367

 

40,4

4,4

14,9

19,3

194,9

 

9,9

10,1

7,6

Slapy

5

338

10

50

31

302

 

25,3

0,0

12,8

12,8

172,0

 

7,4

13,4

7,4

Lipno

3

328

22

42

42

426

 

27,4

-8,9

12,6

3,7

170,8

 

2,2

46,3

7,4

Orava II.

4

330

18

44

21

213

 

24,6

1,2

12,8

14,0

175,8

 

8,0

12,6

7,3

vlastn

130

4867

173

1859

519

7650

 

521,8

93,9

78,6

172,5

1431

 

12,1

8,3

5,5

najaté

1

0

0

20

0

0

 

7,3

0,6

0,0

0,6

 

 

 

 

 

 

131

4867

173

1879

519

7650

 

529,1

94,5

78,6

173,1

1431

 

12,1

8,3

5,5

 

Obecná situace námořního trhu se i nadále zhoršovala a celkový průměr vykázal pokles proti předchozímu roku, což se promítlo do příjmové stránky provozu především u přeprav na cizí účet, ale i u přeprav hromadných substrátů pro čs.ZO.

Nabídka čs.zboží však byla výrazně lepší z hlediska objemu, vyššího podílu lépe tarifujících položek i z hlediska rovnoměrnějšího rozložení v průběhu celého roku.

S vyjímkou lodi Lipno všechny ostatní skončily se ziskem, nahoru se vyšplhala i návratnost nad 12%.

 

dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

BSV

24

964

 

100

125

511

 

118,1

36,2

G

Kuba

2

94

 

14

16

78

 

12,0

4,5

G

Levanta

36

848

 

168

43

198

 

97,8

36,7

G

ostatní

16

1209

 

156

112

1047

 

84,5

0,1

B

cesty

45

1552

 

1213

190

5025

 

197,3

50,9

B

T/C

7

200

 

209

33

791

 

12,2

4,0

 

 

130

4867

 

1860

519

7650

 

521,8

132,4

 

Výsledek byl ovlivněn rekordním objemem nákladů speciálních zásilek do oblasti BSV (27%) a v Levantě (28%), které zaměstnaly převážnou část našich nejmenších lodí. Za skupiny 15 tis.byly 2 zaměstnány celoročně na cizí účet, dvě v kombinaci s čs.zbožím a poslední přepravovala většinou ferromateriály do Egypta. U BCC (41%) se dařila kombinace importních přeprav čs. surovin s exportními cestami na cizí účet.