Zahájil  činnost společný čs.-čínský smíšený podnik COSSHIP typu joint venture s 50% podílem obou účastníků (ČNP a  COSCO), se sídlem v Praze (15 pracovníků, z toho 9 čs.), pobočkou v Pekingu (5 pracovníků, z toh 3 čs.), do provozu byly nasazeny po jedné lodi z každé strany (Orava II. a Fuhniushan o nosnosti 15 tis.DWT) v dálněvýchodní relaci (předpokládaný objem vzájemné výměny zboží 400 tis.tun ročně). Nájemné placené mateřským společnostem bylo stanoveno na 4000 USD/loď/den, dopravné placeno 50% ve volné měně a 50% v clearingu (čínskými subjekty v cl.Sfrs a čs.v převoditelných Rbl, poměr změněn na 60% VM a 40% clearing). Jako nakládací přístavy byly stanovena polské přístavy Gdynia/Gdansk, perspektivně jugoslávské Rijeka/Koper. 

Počet lodí k počátku roku nižší o 2 jednotky vyřazené v minulém roce.

Došlo ke zpoždění předání novostaveb z Číny, PLR a SFRJ vinou partnerských loděnic, z původně předpokládaných 5 lodí dodány pouze dvě. Lodě pro přepravu kusových nákladů byly pro potřeby ČNP postaveny v ČLR v létech 1988-89 jako tzv. “tweendeckery”, vesměs s nosností kolem 8 tis.DWT. V tomto roce byly dodány první dvě  lodě Vltava  a Otava o velmi vysokém standardu.

Koncem srpna 1988 byl s konečnou platností schválen kontrakt na stavbu tří bulkcarrierů typu Panamax o nosnosti 64 tis.DWT. Lodě pro ČNP postaví loděnice Okpo, ležící nedaleko Pusanu v Jižní Koreji. .Stavba byla zahájena v listopadu

Stavba bude probíhat pod dohledem Lloyd's Register of Shipping a čtyřčlenného stavebního dozoru CNP. Na Iodích je uplatněna unifikace ČNP v oblasti výpočetního střediska automatiky, navigačního a spojového vybavení.

Loděnice Okpo patří k největším a nejmodernějším na světě. Leží na ostrově Koje asi 40 km jihovýchodně od Pusanu. Loděnice byla postavena a uvedena do provozu počátkem osmdesátých let a má dva velké suché doky. Ve větším z nich je : možno stavět lodě až do velikosti 1 milion DWT a v menším do velikosti 350.000 DWT. Roční kapacita loděnice je 360 tis. tun zpracované oceli a 1,2 mil. GRT novostaveb.

Z této mamutí kapacity vyplývá i poněkud odlišný postup stavby našich lodí. První dvě: "TATRY" a "SUMAVA" budou stavěny současně v jednom doku.

stav k 1.1.				za rok
lodě				přeprava
celkem	počet	12		množství	tis.tun	1826,5
z toho	G	8		z toho	vl.lodě	1632,6
	B	4			naj.lodě	193,8
kapacita				dopravné	mil.Kčs	422,5
nosnost	tis.DWT	212,7		z toho	vl.lodě	396,2
z toho	G	92,7			naj.lodě	26,3
	B	120,1		prům.sazba	Kč/1 t	231,3
tonáž	tis.BRT	142,2		příjmy za	cestující
hodnota
pořiz.	mil.Kčs	1212,9		výsledky
zůst.	mil.Kčs	374,7		výkony	mil.Kč	436,5
	%	31		odpisy	mil.Kč	77,3
ZP ČNP				režie	mil.Kč	19,4
pořiz.	mil.Kčs	1234,7		zisk	mil.Kč	46,4
zůst.	mil.Kčs	379,2
				k rozdělení	mil.Kč	46,4
pracovníci				odvody	mil.Kč	37,1
prům.stav	osob	1070		podíl	%	80,0
z toho	ústředí	137		příděly fondům	mil.Kč	9,3
	námořníci	933		nerozd.HV	mil.Kč

Stav pracovníků ústředí klesl o další 3, zůstatková hodnota lodí klesay na 31%.. Úbytek 2 zcela odepsaných lodí se odrazil v poklesu HV, podíl odvodů stále 80%.

dle lodí		provozní výsledky				tuno		finanční výsledky				poř.		návratnost		odp.
loď	cest	EČ	MEČ	tuny	míle	míle		tržby	zisk	odp.	přínos	hodn.		%	roky	%
Blaník	10	322	18	41	46	91		33,8	10,9	0,0	10,9	35,6		30,6	3,3	0,0
Sitno	10	358	0	44	52	156		25,8	6,3	0,0	6,3	34,5		18,1	5,5	0,0
Radhošť	8	307	24	30	44	113		20,8	1,8	0,0	1,8	34,8		5,1	19,6	0,0
Praha	12	342	3	359	63	1035		50,2	24,8	0,0	24,9	92,9		26,8	3,7	0,0
Mír II.	9	356	3	110	36	366		29,9	8,3	2,7	11,0	74,2		14,8	6,8	3,6
Bratislava	11	378	0	303	55	1132		48,6	19,2	5,9	25,1	105,1		23,9	4,2	5,6
Třinec	9	350	29	271	60	1011		46,5	6,6	7,3	13,9	129,3		10,8	9,3	5,6
Orlík II.	8	352	18	76	51	315		28,1	3,5	10,6	14,1	194,9		7,2	13,8	5,4
Slapy	8	335	0	87	35	201		25,4	6,4	9,5	15,8	172,0		9,2	10,9	5,5
Lipno	6	365	15	55	52	338		27,5	-1,6	11,2	9,6	170,8		5,6	17,8	6,5
Orava II.	5	332	8	54	47	441		16,7	-8,8	11,5	2,7	175,8		1,6	64,3	6,6
Vary	8	311	26	158	55	814		18,5	-3,5	4,2	0,8	82,5		0,9	110,0	5,1
Vltava	8	261	8	45	33	144		24,3	-5,0	10,8	5,8	205,5		2,8	35,4	5,2
vlastní	112	4369	152	1633	629	6157	0	396,2	68,9	73,6	142,5	1508		9,5	10,6	4,9
najaté	10	0	0	194	0	0		26,3	-0,2	0,0	-0,2
	122	4369	152	1827	629	6157		422,5	68,7	73,6	142,3	1508		9,4	10,6	4,9

Příznivá konjunkturní situace pokračovala, sazby se dále zpevňovaly , což bylo při dalším poklesu objemu čs.zboží (tradiční exportní přepravy cukru a železné rudy) využito k pronájmům na cizí účet, 3 lodě pronajaté Maďarům za výhodnou rublovou sazbu, ostatní převážně za volné měny. Efektivnost přeprav se výrazně zvýšila, zejména růstem přeprav i zisku u tonáže pronajaté za volnou měnu.

Ve ztrátě 4 lodě, nejvíce přispěly BCC Praha a Bratislava.

K uvolnění kapacity BCC byly tradiční odvozy sovětských apatitů zajištěny najatou sovětskou tonáží (10 cest), které skončily nepatrnou ztrátou.

vlastní dle relací							tuno			prov.
kat.	relace	cest	EČ		tuny	míle	míle		tržby	zisk
G	BSV	22	830		117	112	418		66,7	12,3
G	Levanta	10	249		73	26	150		19,2	3,3
G	ostatní	40	1909		352	258	1595		146,4	35,7
B	cesty	28	831		819	133	2304		122,8	56,0
B	T/C	12	550		272	100	1689		41,1	19,5
		112	4369		1633	629	6156		396,2	126,9

Na zisku vlastních lodí se BCC podílí 59%, u liniových lodí 10% tvoří BSV, 3% Levanta  a 28% tonáž pronajatá na třetí účet.