1990

Na základě zákona 104/1990 Sb. Byly upraveny stanovy společnosti. Po odstoupení GŘ Sokolíka byl jmenován novým generálním ředitelem Vladimír Podlena, námořní kapitán s dlouholetou praxí na lodích, který pracoval i v ústředí jako technický ředitel.

V důsledku změn v zahraničně politické organizaci naší republiky byly odstraněny nebo zmírněny diskriminační překážky v teritoriích našeho provozu (v podstatě neexistovaly dlouhodobé vyloučené oblasti, k výraznému zjednodušení došlo i u přístavů USA). Ztráta monopolu Čechofrachtu na dopravní zajištění čs. zboží se odrazila v poklesu podílu čs. substrátů na našich lodích (námořní dopravu zajišťovala řada nově vzniklých společností vč. zahraničních účastí).

V důsledku mimořádných výnosů z dopadů přecenění tuzemských i zahraničních aktiv po devalvaci Kčs, dotace FMZO a zisku z prodeje lodí, podnik (i přes úroky z úvěru na jugoslávské novostavby 43 mil.Kč) dosáhl ve finančním a devizovém přínosu dobrého výsledku.

Vzhledem k neuspokojivým výsledkům (na pravidelnou linku malý počet pouze 2 lodí, komplikované rozhodování 50/50 při nejednotnosti názorů na provozní a ekonomické otázky), byla ukončena činnost společného podniku COSSHIP.

 

Zařazením 6 nových lodí v průběhu minulého roku stoupl počet jednotek na rekordních 20, tonáž BRT překročila 200 tis.tun , nosnost v DWT celkově 300 tis.tun, v tom BCC 200 tis.tun.

Do dalšího provozu byly odprodány zbývající tři  lodě z polské série lodí (použitelné i pro pasažérskou přepravu) Sitno, Radhošť a Blaník a z loděnice v Okpo (Jižní Korea) pro potřeby naší floty předán první a tehdy největší  “bulkcarier” typu “Panamax “ (s ponorem umožňujícím průjezd panamským průplavem) s názvem Tatry (s nosností 66 088 DWT).

 

stav k 1.1.

 

 

 

za rok

 

 

lodě

 

 

 

přeprava

 

 

celkem

počet

20

 

množství

tis.tun

2654,6

z toho

G

12

 

z toho

vl.lodě

2614,3

 

B

8

 

 

naj.lodě

40,3

kapacita

 

 

 

dopravné

mil.Kčs

766,3

nosnost

tis.DWT

393,9

 

z toho

vl.lodě

758,3

z toho

G

125,6

 

 

naj.lodě

7,9

 

B

268,4

 

prům.sazba

Kč/1 t

288,7

tonáž

tis.BRT

263,7

 

příjmy za

cestující

 

hodnota

 

 

 

 

 

 

pořiz.

mil.Kčs

2915,6

 

výsledky

 

 

zůst.

mil.Kčs

1829,1

 

výkony

mil.Kč

802,5

 

%

63

 

odpisy

mil.Kč

150,3

ZP ČNP

 

 

 

režie

mil.Kč

24,4

pořiz.

mil.Kčs

2946,1

 

zisk

mil.Kč

76,4

zůst.

mil.Kčs

1839,8

 

 

 

 

 

 

 

 

k rozdělení

mil.Kč

164,5

pracovníci

 

 

 

odvody

mil.Kč

49,6

prům.stav

osob

1252

 

podíl

%

30,2

z toho

ústředí

143

 

příděly fondům

mil.Kč

114,8

 

námořníci

1109

 

nerozd.HV

mil.Kč

 

 

Průměrný stav pracovníků se zvýšil v ústředí i na lodích (kde poprvé překročil hranici 1000 námořníků, pořizovací hodnota činila téměř 3 miliardy a zůstatková hodnota stoupla na 63%. Díky dotaci z prostředků FMZO (88,1 mil.Kčs) se výšily prostředky k rozdělení a zejména příděly fondům.

 

dle lodí

 

provozní výsledky

tuno

 

   finanční výsledky

 

poř.

 

návratnost

  odp.

loď

cest

MEČ

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.

 

%

roky

%

Blaník

3

70

0

14

12

22

 

8,0

2,0

0,0

2,0

35,6

 

5,6

17,8

0,0

Sitno

2

87

0

8

13

38

 

4,3

-3,7

0,0

-3,7

34,5

 

-10,6

-9,4

0,0

Radhošť

4

107

0

19

14

60

 

5,9

0,6

0,0

0,6

34,8

 

1,6

62,9

0,0

Praha

7

388

0

193

58

828

 

55,0

12,7

0,6

13,4

92,9

 

14,4

7,0

0,7

Mír II.

6

378

16

68

59

451

 

30,3

-7,1

0,2

-7,0

74,2

 

-9,4

-10,7

0,3

Bratislava

12

334

0

346

62

991

 

57,8

18,7

-1,1

17,6

105,1

 

16,8

6,0

-1,0

Třinec

8

385

4

203

61

814

 

57,8

11,6

7,4

18,9

129,3

 

14,6

6,8

5,7

Orlík II.

6

508

3

67

62

447

 

44,7

-2,4

14,7

12,3

194,9

 

6,3

15,8

7,5

Slapy

8

370

0

93

44

377

 

40,3

3,0

9,4

12,5

172,0

 

7,2

13,8

5,5

Lipno

7

309

75

78

52

318

 

32,0

-20,5

9,6

-11,0

170,8

 

-6,4

-15,6

5,6

Orava II.

8

351

15

94

51

452

 

35,1

-12,0

9,4

-2,6

175,8

 

-1,5

-67,1

5,3

Vary

8

411

0

157

78

1339

 

40,6

10,5

5,0

15,5

82,5

 

18,8

5,3

6,0

Vltava

14

349

15

84

50

204

 

26,3

-11,5

16,2

4,8

205,5

 

2,3

43,3

7,9

Otava

9

372

6

50

45

210

 

27,1

-7,1

16,2

9,2

198,9

 

4,6

21,7

8,2

Dunaj

6

314

16

165

78

1064

 

42,0

3,9

13,8

17,7

196,5

 

9,0

11,1

7,0

Berounka

11

288

79

49

50

163

 

17,9

-33,3

15,1

-18,2

189,1

 

-9,6

-10,4

8,0

Labe

9

354

14

252

72

1409

 

51,0

8,8

16,3

25,1

210,7

 

11,9

8,4

7,7

Vítkovice II.

4

328

13

132

50

1025

 

55,9

5,1

18,0

23,1

178,9

 

12,9

7,7

10,1

Sázava

10

349

10

52

64

289

 

29,4

-7,1

14,1

7,0

181,7

 

3,9

25,8

7,8

Košice II.

6

290

28

211

57

1189

 

46,3

0,3

16,5

16,8

175,8

 

9,6

10,5

9,4

Tatry

5

265

3

279

61

1859

 

50,5

5,5

25,7

31,2

455,4

 

6,9

14,6

5,6

vlastní

153

6607

297

2614

1093

13549

 

758,3

-21,9

207,2

185,3

3295

 

5,6

17,8

6,3

najaté

2

0

0

40

0

0

 

7,9

0,2

0,0

0,2

 

 

 

 

 

 

155

6607

297

2654

1093

13549

 

766,3

-21,7

207,2

185,5

3295

 

5,6

17,8

6,3

 

Po úspěšném vstupu do roku 1990, který byl ve znamení vysoké konjunktury z minulého roku, se objem námořního obchodu začal snižovat, přebytek tonáže se odrazil v poklesu sazeb a od poloviny roku bylo možno situaci charakterizovat jako silnou depresi nebo možná již začínající krizi. Situace se zkomplikovala událostmi v Perském zálivu, které se promítly nejen v prudkém růstu cen pohonných hmot ztrátě výhodného kontraktu na přepravy vozidel do Iránu, ale podstatně ovlivnily i najíždění oblasti, kde hrozilo nebezpečí války.

Objem přeprav sice výrazně vzrostl o půl milionu tun, ale přepravy pro čs.plátce klesly o více než třista tisíc tun a jejich podíl na celkých přepravách se snížil ze 40 na 20%. Citelný byl především úbytek hromadných substrátů v importu i speciálních zásilek v exportu. Lodě ČNP byly převážně zaměstnány přepravami cizího zboží za světových sazeb.

Zvýšila se úroveň pevných nákladů v důsledku růstu odpisů, nepříznivého škodního průběhu a vyvolaných havarijních oprav, zvýšily se náklady na mzdy (naloďovací příplatek) a cestovné (střídání posádek po celém světě).

Růst nákladů při poklesu sazeb a zhoršení struktury přeprav se promítl do provozního výsledku, který skončil ztrátou (podruhé v historii, zato nejvyšší  o ocž se zasloužily především liniové lodě (všechny 4 čínské typu Vltava, 3 jugoslávské typu Orlík i loď Sitno a Mír II.)

2 najaté lodě skončily mírným ziskem.

 

vlastní dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest

 

tuny

míle

míle

 

tržby

zisk

G

Baltik

2

50

 

10

7

32

 

1,9

0,1

G

BSV

19

465

 

171

73

450

 

59,1

6,1

G

ostatní

67

3023

 

494

435

2547

 

240,3

-25,5

B

cesty

24

926

 

661

175

2538

 

151,6

42,0

B

T/C

41

2143

 

1276

402

7981

 

305,3

93,2

 

 

153

6607

 

2612

1092

13548

 

758,3

115,9

 

Aktivní celkový výsledek dle relací (bez nákladů na opravy) zajistil provoz BCC, jejichž zisk byl vyšší než ztráta liniových lodí.