Na základě zákona 104/1990 Sb. Byly upraveny stanovy
společnosti. Po odstoupení GŘ Sokolíka byl jmenován novým generálním ředitelem
Vladimír Podlena, námořní kapitán s dlouholetou praxí na lodích, který pracoval
i v ústředí jako technický ředitel.
V důsledku změn v zahraničně politické
organizaci naší republiky byly odstraněny nebo zmírněny diskriminační překážky
v teritoriích našeho provozu (v podstatě neexistovaly dlouhodobé vyloučené
oblasti, k výraznému zjednodušení došlo i u přístavů USA). Ztráta monopolu
Čechofrachtu na dopravní zajištění čs. zboží se odrazila v poklesu podílu
čs. substrátů na našich lodích (námořní dopravu zajišťovala řada nově vzniklých
společností vč. zahraničních účastí).
V důsledku mimořádných výnosů z dopadů přecenění
tuzemských i zahraničních aktiv po devalvaci Kčs, dotace FMZO a zisku z prodeje
lodí, podnik (i přes úroky z úvěru na jugoslávské novostavby 43 mil.Kč) dosáhl
ve finančním a devizovém přínosu dobrého výsledku.
Vzhledem k neuspokojivým výsledkům (na
pravidelnou linku malý počet pouze 2 lodí, komplikované rozhodování 50/50 při
nejednotnosti názorů na provozní a ekonomické otázky), byla ukončena činnost
společného podniku COSSHIP.
Zařazením 6 nových lodí v průběhu minulého roku
stoupl počet jednotek na rekordních 20, tonáž BRT překročila 200 tis.tun ,
nosnost v DWT celkově 300 tis.tun, v tom BCC 200
tis.tun.
Do dalšího provozu byly odprodány zbývající tři lodě z polské série lodí
(použitelné i pro pasažérskou přepravu) Sitno, Radhošť a Blaník a
z loděnice v Okpo (Jižní Korea) pro potřeby naší floty předán první a
tehdy největší “bulkcarier” typu
“Panamax “ (s ponorem umožňujícím průjezd panamským průplavem) s názvem Tatry (s nosností 66 088
DWT).
stav k 1.1. |
|
|
|
za rok |
|
|
lodě |
|
|
|
přeprava |
|
|
celkem |
počet |
20 |
|
množství |
tis.tun |
2654,6 |
z toho |
G |
12 |
|
z toho |
vl.lodě |
2614,3 |
|
B |
8 |
|
|
naj.lodě |
40,3 |
kapacita |
|
|
|
dopravné |
mil.Kčs |
766,3 |
nosnost |
tis.DWT |
393,9 |
|
z toho |
vl.lodě |
758,3 |
z toho |
G |
125,6 |
|
|
naj.lodě |
7,9 |
|
B |
268,4 |
|
prům.sazba |
Kč/1 t |
288,7 |
tonáž |
tis.BRT |
263,7 |
|
příjmy za |
cestující |
|
hodnota |
|
|
|
|
|
|
pořiz. |
mil.Kčs |
2915,6 |
|
výsledky |
|
|
zůst. |
mil.Kčs |
1829,1 |
|
výkony |
mil.Kč |
802,5 |
|
% |
63 |
|
odpisy |
mil.Kč |
150,3 |
ZP ČNP |
|
|
|
režie |
mil.Kč |
24,4 |
pořiz. |
mil.Kčs |
2946,1 |
|
zisk |
mil.Kč |
76,4 |
zůst. |
mil.Kčs |
1839,8 |
|
|
|
|
|
|
|
|
k rozdělení |
mil.Kč |
164,5 |
pracovníci |
|
|
|
odvody |
mil.Kč |
49,6 |
prům.stav |
osob |
1252 |
|
podíl |
% |
30,2 |
z toho |
ústředí |
143 |
|
příděly fondům |
mil.Kč |
114,8 |
|
námořníci |
1109 |
|
nerozd.HV |
mil.Kč |
|
Průměrný stav pracovníků se zvýšil v ústředí i na lodích (kde poprvé překročil hranici 1000 námořníků, pořizovací hodnota činila téměř 3 miliardy a zůstatková hodnota stoupla na 63%. Díky dotaci z prostředků FMZO (88,1 mil.Kčs) se výšily prostředky k rozdělení a zejména příděly fondům.
dle lodí |
|
provozní výsledky |
tuno |
|
finanční výsledky |
|
poř. |
|
návratnost |
odp. | ||||||
loď |
cest |
EČ |
MEČ |
tuny |
míle |
míle |
|
tržby |
zisk |
odp. |
přínos |
hodn. |
|
% |
roky |
% |
Blaník |
3 |
70 |
0 |
14 |
12 |
22 |
|
8,0 |
2,0 |
0,0 |
2,0 |
35,6 |
|
5,6 |
17,8 |
0,0 |
Sitno |
2 |
87 |
0 |
8 |
13 |
38 |
|
4,3 |
-3,7 |
0,0 |
-3,7 |
34,5 |
|
-10,6 |
-9,4 |
0,0 |
Radhošť |
4 |
107 |
0 |
19 |
14 |
60 |
|
5,9 |
0,6 |
0,0 |
0,6 |
34,8 |
|
1,6 |
62,9 |
0,0 |
Praha |
7 |
388 |
0 |
193 |
58 |
828 |
|
55,0 |
12,7 |
0,6 |
13,4 |
92,9 |
|
14,4 |
7,0 |
0,7 |
Mír II. |
6 |
378 |
16 |
68 |
59 |
451 |
|
30,3 |
-7,1 |
0,2 |
-7,0 |
74,2 |
|
-9,4 |
-10,7 |
0,3 |
Bratislava |
12 |
334 |
0 |
346 |
62 |
991 |
|
57,8 |
18,7 |
-1,1 |
17,6 |
105,1 |
|
16,8 |
6,0 |
-1,0 |
Třinec |
8 |
385 |
4 |
203 |
61 |
814 |
|
57,8 |
11,6 |
7,4 |
18,9 |
129,3 |
|
14,6 |
6,8 |
5,7 |
Orlík II. |
6 |
508 |
3 |
67 |
62 |
447 |
|
44,7 |
-2,4 |
14,7 |
12,3 |
194,9 |
|
6,3 |
15,8 |
7,5 |
Slapy |
8 |
370 |
0 |
93 |
44 |
377 |
|
40,3 |
3,0 |
9,4 |
12,5 |
172,0 |
|
7,2 |
13,8 |
5,5 |
Lipno |
7 |
309 |
75 |
78 |
52 |
318 |
|
32,0 |
-20,5 |
9,6 |
-11,0 |
170,8 |
|
-6,4 |
-15,6 |
5,6 |
Orava II. |
8 |
351 |
15 |
94 |
51 |
452 |
|
35,1 |
-12,0 |
9,4 |
-2,6 |
175,8 |
|
-1,5 |
-67,1 |
5,3 |
Vary |
8 |
411 |
0 |
157 |
78 |
1339 |
|
40,6 |
10,5 |
5,0 |
15,5 |
82,5 |
|
18,8 |
5,3 |
6,0 |
Vltava |
14 |
349 |
15 |
84 |
50 |
204 |
|
26,3 |
-11,5 |
16,2 |
4,8 |
205,5 |
|
2,3 |
43,3 |
7,9 |
Otava |
9 |
372 |
6 |
50 |
45 |
210 |
|
27,1 |
-7,1 |
16,2 |
9,2 |
198,9 |
|
4,6 |
21,7 |
8,2 |
Dunaj |
6 |
314 |
16 |
165 |
78 |
1064 |
|
42,0 |
3,9 |
13,8 |
17,7 |
196,5 |
|
9,0 |
11,1 |
7,0 |
Berounka |
11 |
288 |
79 |
49 |
50 |
163 |
|
17,9 |
-33,3 |
15,1 |
-18,2 |
189,1 |
|
-9,6 |
-10,4 |
8,0 |
Labe |
9 |
354 |
14 |
252 |
72 |
1409 |
|
51,0 |
8,8 |
16,3 |
25,1 |
210,7 |
|
11,9 |
8,4 |
7,7 |
Vítkovice II. |
4 |
328 |
13 |
132 |
50 |
1025 |
|
55,9 |
5,1 |
18,0 |
23,1 |
178,9 |
|
12,9 |
7,7 |
10,1 |
Sázava |
10 |
349 |
10 |
52 |
64 |
289 |
|
29,4 |
-7,1 |
14,1 |
7,0 |
181,7 |
|
3,9 |
25,8 |
7,8 |
Košice II. |
6 |
290 |
28 |
211 |
57 |
1189 |
|
46,3 |
0,3 |
16,5 |
16,8 |
175,8 |
|
9,6 |
10,5 |
9,4 |
Tatry |
5 |
265 |
3 |
279 |
61 |
1859 |
|
50,5 |
5,5 |
25,7 |
31,2 |
455,4 |
|
6,9 |
14,6 |
5,6 |
vlastní |
153 |
6607 |
297 |
2614 |
1093 |
13549 |
|
758,3 |
-21,9 |
207,2 |
185,3 |
3295 |
|
5,6 |
17,8 |
6,3 |
najaté |
2 |
0 |
0 |
40 |
0 |
0 |
|
7,9 |
0,2 |
0,0 |
0,2 |
|
|
|
|
|
|
155 |
6607 |
297 |
2654 |
1093 |
13549 |
|
766,3 |
-21,7 |
207,2 |
185,5 |
3295 |
|
5,6 |
17,8 |
6,3 |
Po úspěšném vstupu do roku 1990, který byl ve znamení
vysoké konjunktury z minulého roku, se objem námořního obchodu začal
snižovat, přebytek tonáže se odrazil v poklesu sazeb a od poloviny roku
bylo možno situaci charakterizovat jako silnou depresi nebo možná již začínající
krizi. Situace se zkomplikovala událostmi v Perském zálivu, které se
promítly nejen v prudkém růstu cen pohonných hmot ztrátě výhodného
kontraktu na přepravy vozidel do Iránu, ale podstatně ovlivnily i najíždění
oblasti, kde hrozilo nebezpečí války.
Objem přeprav sice výrazně vzrostl o půl milionu tun,
ale přepravy pro čs.plátce klesly o více než třista tisíc tun a jejich podíl na
celkých přepravách se snížil ze 40 na 20%. Citelný byl především úbytek
hromadných substrátů v importu i speciálních zásilek v exportu. Lodě
ČNP byly převážně zaměstnány přepravami cizího zboží za světových
sazeb.
Zvýšila se úroveň pevných nákladů v důsledku růstu
odpisů, nepříznivého škodního průběhu a vyvolaných havarijních oprav, zvýšily se
náklady na mzdy (naloďovací příplatek) a cestovné (střídání posádek po celém
světě).
Růst nákladů při poklesu sazeb a zhoršení struktury
přeprav se promítl do provozního výsledku, který skončil ztrátou (podruhé
v historii, zato nejvyšší o
ocž se zasloužily především liniové lodě (všechny 4 čínské typu Vltava, 3
jugoslávské typu Orlík i loď Sitno a Mír II.)
2 najaté lodě skončily mírným
ziskem.
vlastní
dle relací |
|
|
|
|
|
tuno |
|
|
prov. | |
kat. |
relace |
cest |
EČ |
|
tuny |
míle |
míle |
|
tržby |
zisk |
G |
Baltik |
2 |
50 |
|
10 |
7 |
32 |
|
1,9 |
0,1 |
G |
BSV |
19 |
465 |
|
171 |
73 |
450 |
|
59,1 |
6,1 |
G |
ostatní |
67 |
3023 |
|
494 |
435 |
2547 |
|
240,3 |
-25,5 |
B |
cesty |
24 |
926 |
|
661 |
175 |
2538 |
|
151,6 |
42,0 |
B |
T/C |
41 |
2143 |
|
1276 |
402 |
7981 |
|
305,3 |
93,2 |
|
|
153 |
6607 |
|
2612 |
1092 |
13548 |
|
758,3 |
115,9 |
Aktivní celkový výsledek dle relací (bez nákladů na
opravy) zajistil provoz BCC, jejichž zisk byl vyšší než ztráta liniových
lodí.